Zdroj: Pleska / Midjourney
Cestující si během červnového večera zapomněl svůj mobilní telefon v taxi využívající platformu Bolt. Ztrátu si uvědomil až druhý den ráno.
„Okamžitě se snažil přes aplikaci kontaktovat řidiče, ale bez úspěchu,“ popisuje jeho žena, která celý incident s Boltem a následně i policií vyřizovala, protože její partner nemluví česky. „Ihned jsme kontaktovali podporu Boltu. Komunikace nebyla příliš rychlá, ale přislíbili, že se s řidičem rovněž spojí. Mezitím jsme přes tablet sledovali manželův telefon, jak si vesele jezdí po Praze,“ pokračuje.
Oba si mysleli, že telefon je zapadlý v sedadle auta a řidič o něm neví. „V osm večer se pak ozvala podpora Boltu, že řidič prý telefon nenašel. Tomu jsme nevěřili, taxi jsme vysledovali a řidiči dali za čelní okno vozu papírek s žádostí, aby mobil vrátil,“ vzpomíná žena.
Brzy přišla ženě do mobilu zpráva od řidiče, že papírek našel a ať je na své věci opatrnější. „Dám vám ho pouze za peníze ve výši 4000 Kč. Máte jen jeden den. Pokud se mi během dne neozvete, prodám telefon na díly,“ napsal řidič v SMS. Redakce má zprávu k dispozici, zná také identitu cestujícího, který si ale nepřál uvést své jméno.
„Bolt nám řekl, že za ztracené věci pasažérů neručí, ať to řešíme s policií,“ popisuje žena s tím, že právě to také udělali. Mezitím už ale manželův telefon zmizel v nenávratnu. „Jako kompenzaci dal Bolt manželovi poukaz na jízdu v hodnotě 3×200 korun.“
Velmi podobný zážitek ze své květnové jízdy popsala další z pasažérek Boltu na sociální síti LinkedIn. V tomto případě si řidič za vrácení telefonu řekl o dva tisíce korun.
Podle platformy Bolt jsou podobné incidenty vzácné, přestože cestující každý rok zapomenou ve vozidlech tisíce předmětů. „Drtivou většinu z nich se podaří vrátit, zpravidla ještě v tom stejném dni,“ uvádí regionální manažer Josef Rückl.
„Pokud dojde k nekalému jednání některého z partnerských řidičů, je každý takový případ důkladně vyšetřen a v případě nutnosti je s partnerským řidičem ukončena spolupráce. Bolt je samozřejmě vždy připraven spolupracovat s policií a pokud má cestující pochybnosti, zda nedošlo k trestnému činu, vždy doporučujeme se na policii obrátit,“ dodává manažer.
Na dotaz redakce Peníze.cz, jak byli řidiči za tyto konkrétní delikty postiženi, však společnost odmítla odpovědět.
Advokát Ondřej Preuss, zakladatel platformy Dostupný advokát, vysvětluje, že když kdokoliv nalezne věc, která mu nepatří, je povinen ji vrátit.
„Pokud víme, kdo věc ztratil, vracíme ji přímo dotyčnému. Nálezce má právo na náhradu nutných výdajů a na nálezné. Nálezné činí desetinu ceny nálezu. Většina lidí ale cizí věc prostě vrátí a nálezné nevyžaduje,“ říká Preuss. Když má ztracená věc hodnotu jen pro vlastníka, náleží nálezci nálezné podle slušného uvážení.
Zdůrazňuje, že pro jakýkoliv právní postup musí mít pasažér v ruce důkazy. „Tedy především printscreeny zpráv, případně printscreeny lokalizace telefonu a podobně,“ radí advokát.
Podle něj podvodníci spoléhají na to, že byť požadují poměrně vysokou částku, v porovnání se ztrátou dat z mobilu i přístroje samotného ji většina lidí ráda zaplatí a nebude jim to stát za kontaktování policie, právníka či soudu.
„Přistoupení na podmínky takových šejdířů může být možná přístup pragmatické, z hlediska práva je ale rozhodně nelze doporučit,“ podotýká Preuss.
Hledáte cestovní pojištění na míru? Poradíme!
Najděte cestovní pojištění podle svých představ, ať na pracovní cestu nebo dovolenou. Sjednáte i v den odjezdu sobě i ostatním.
Pro registraci partnerského řidiče, kterých má platforma Bolt několik tisíc, musí zájemci doložit standardní dokumenty, jako je občanský a řidičský průkaz. Musí také vlastnit průkaz řidiče taxislužby, mít koncesi na silniční motorovou dopravu – osobní provozovanou vozidly určenými pro přepravu nejvýše devět osob včetně řidiče, případně uzavřít pracovněprávní vztah s partnerskou flotilou, která touto koncesí disponuje. Nutností je i vozidlo evidované jako vozidlo taxislužby.
„Po nahrání všech požadovaných dokumentů musí všichni noví partnerští řidiči projít bezpečnostním školením a testem, bez jehož úspěšného složení nemohou začít přijímat objednávky,“ popisuje Rückl pravidla pro nové řidiče.
„U aktivních partnerských řidičů pak naše podpora kontinuálně hlídá jejich hodnocení ze strany cestujících a v případě nízkého hodnocení či stížností je situace s partnerským řidičem řešena,“ doplňuje.
Kontrola řidičů probíhá také u konkurenční služby Liftago. „Kontrolujeme řadu dokladů, kvalitu vozu a jazykovou vybavenost. Všichni naši řidiči musí mít základy českého jazyka, aby mohli profesionálně komunikovat se zákazníky,“ popisuje šéf marketingu Lukáš Musil.
„Následně u nich máme zkušební lhůtu, během které zjišťujeme, zda splňují naše standardy a působí profesionálně v provozu. Sledujeme zpětnou vazbu od zákazníků po každé jízdě a náš interní tým navíc měsíčně realizuje stovky kontrolních jízd, ve kterých prověřujeme kvalitu zákaznické zkušenosti,“ pokračuje Musil.
Dodává, že při opakovaném či hrubém porušení standardů je s řidiči okamžitě ukončena spolupráce.
Podobně má nastavené podmínky Uber. „Uber spolupracuje pouze s takovými partnery, kteří předložili soubor dokumentů, jež prokazují, že jsou způsobilí pro práci taxikáře. Kromě občanského průkazu a platného řidičského průkazu vyžaduje společnost Uber průkaz řidiče taxislužby, který je řidičům vydáván pouze na základě dodatečné kontroly totožnosti a ověření trestní bezúhonnosti. Každý z partnerů musí platný živnostenský list na osobní přepravu a každé auto musí být registrováno jako vozidlo taxislužby,“ popisuje Iwona Kruk z tiskového oddělení platformy.
Podle mluvčí Uberu má aplikace předem stanovený příplatek ve výši 200 korun za vrácení ztracené věci v případě, že ji řidič zákazníkovi přímo odveze.
„Řidiči spolupracující s platformou Uber nemohou sami stanovit sazbu za vrácení ztracených věcí. Pokud je ztracená věc odevzdána na oddělení ztrát a nálezů, není za vyzvednutí účtován žádný poplatek,“ dodává Kruk.
Šéfka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová podotýká, že nálezce nesmí požadovat nic víc nad rámec zákona, který stanovuje jako nálezné desetinu ceny. A to ani jedinec, ani společnost – například ujednáním v obchodních či přepravních podmínkách.
„Zdůrazňujeme, že nálezce je vždy povinen věc vrátit. Tedy nemůže si ji ponechat. Nevrácením a neoznámením cizí věci se nálezce dopouští bezdůvodného obohacení a v případě, že má věc hodnotu alespoň deset tisíc korun, tak takové jednání může mít i trestněprávní důsledky. Podle okolností se může jednat o trestný čin zatajení věci, popřípadě krádež,“ varuje Hekšová.
Pavla Adamcová
Sdílejte článek, než ho smažem
