Zdroj: Shutterstock
Na čerpací stanici, která úmyslně a dlouhodobě podvádí spotřebitele, narazíte už jenom výjimečně. V posledních letech klesá jak počet nedostatků zjištěných při kontrolách, tak jejich závažnost.
Často jde o nekvalitní palivo přebrané od jinak spolehlivého dodavatele, nebo relativně menší odchylky od normy. To je viditelný rozdíl oproti situaci, která v Česku byla ještě na začátku minulého desetiletí, než Česká obchodní inspekce přestala tajit výsledky kontrol včetně konkrétních jmen.
V dnešním přehledu přinášíme pokuty, které nabyly právní moci od loňského června do poloviny letošního července. Seřadili jsme je od nejvyšší k nejnižší. Některé kontroly přitom proběhly výrazně dřív, jestliže se firma odvolala a čekalo se pak na konečné rozhodnutí. A naopak: Za řadu letošních kontrol zatím pravomocná pokuta nepadla, proto o nich ČOI neuvádí konkrétnější informace. Spotřebitel se obvykle dozví výsledky až s velkým zpožděním – včas ho má nicméně chránit zákaz prodeje zbytku nekvalitního paliva, který ČOI hned po kontrole ukládá.
Rekordní pokutu – dva miliony korun – po kontrole z loňského září dostal řetězec Globus za prodej nekvalitní nafty u hypermarketu v Brně. ČOI uložila vysokou sankci vzhledem k tomu, že Globus prodal větší množství závadné nafty. Naopak jako polehčující okolnost inspekce zhodnotila fakt, že firma při kontrolách řádně spolupracovala a je to její vůbec první pokuta za pohonné hmoty. Globus odebírá pohonné hmoty od státní společnosti Čepro. „Dodavatel svou chybu uznal a námi zaplacenou pokutu nám vykompenzuje,“ zdůraznila mluvčí Globusu Aneta Turnovská.
Provozovatelé čerpacích stanic se nejčastěji brání tím, že kvalitu pohonných hmot nedokážou ovlivnit (zvlášť jde-li o malého provozovatele) a musejí se spoléhat na svého dodavatele. Zdůrazňují, že udělali všechno, co bylo v jejich silách, aby prodeji nevyhovujících produktů předešli. Podle zákona je ale odpovědnost provozovatelů objektivní, tedy v zásadě se nepřihlíží k zavinění. Případnou náhradu škody pak můžou požadovat po dodavateli.
Zjišťovat a dokazovat, kdo zavinil porušení povinnosti v případech, které jsou výsledkem činnosti řady jednotlivců (firem), by bylo obtížné a zdlouhavé. Aby to měl stát jednodušší, ukládá podnikatelům pokuty za „výsledek“ – tedy bez ohledu na zavinění a bez ohledu na případné porušení povinnosti ze strany smluvního partnera. Takový postup podpořil třeba i Nejvyšší správní soud.
A co vlastně pro vaše auto znamenají zjištěné nedostatky?
Oxidační stabilita: Hodnota celkové nerozpustné úsady, která ukazuje odolnost nafty proti chemickým změnám doprovázených tvorbou úsad při dlouhodobém skladování a při vystavení zvýšeným teplotám.
„Z výsledku zkoušky oxidační stability (‚množství bordelu na dně‘) lze usuzovat, jak velkou tvorbu nerozpustných látek a následně úsad lze očekávat. Nevyhovující výsledek oxidační zkoušky ukazuje na nestabilní produkt, který může způsobit poškození palivového systému vozidla. Úsady vytvořené v naftě v důsledku oxidační nestability podle množství a charakteru mohou způsobit ucpání palivového systému a zvýšené opotřebování nebo poškození citlivých hydraulických prvků palivového systému,“ vysvětluje Vojtěch Razima, šéf obecně prospěšné společnosti Kverulant.org, jejíž tlak přinesl před více než deseti lety průlom ve zveřejňování výsledků kontrol.
Hledáte spolehlivé povinné ručení? Poradíme!
Vašemu autu najdeme nejvýhodnější pojištění na míru, co nezatíží rodinný rozpočet.
„U klasických minerálních paliv byl problém s oxidační stabilitou prakticky vyřešen používáním vhodně upravených ropných frakcí a automobilový benzin i motorovou naftu bylo možné skladovat i po dobu několika měsíců. S příchodem biopaliv a zejména tedy s příchodem bionafty a jejím přídavkem do čistě minerální motorové nafty, se oxidační stabilita motorové nafty zhoršila natolik, že ji není možné skladovat po dobu delší než tři měsíce od data výroby,“ dodává Razima.
Nižší bod vzplanutí indikuje kontaminaci nafty benzinem v důsledku provozní chyby. Odchylka může způsobit zhoršení jízdních a bezpečnostních vlastností, vysvětluje ČOI.
Vysoký obsah síry, respektive jejich sloučenin, způsobuje korozi barevných kovů, hrozí tedy poškození palivového systému vozidla. Dochází také k vyšším emisím oxidů síry do ovzduší.
Vysoký konec destilace signalizuje kontaminaci benzínu naftou. Automobilový benzin má být téměř odpařitelný při teplotách kolem 200 °C. Pokud se v něm vyskytují výše vroucí podíly, nejsou schopny se před spálením ve válci motoru dokonale odpařit, takže nemohou dobře shořet a vytvářejí ve výfukových plynech zbytkové uhlovodíky a případně i saze.
Tlak par ovlivňuje startování motoru v zimním období a provozní bezpečnost při manipulaci, v letním období pak má vliv na ztráty benzinu. Čím je tlak par vyšší, tím snadněji lze nastartovat motor a rychleji ho zahřát na potřebnou provozní teplotu. Vyšší tlak par však na druhé straně způsobuje vyšší ztráty při uskladnění paliva a nežádoucí emise do ovzduší. Je-li tlak příliš vysoký, může způsobit tvorbu takzvaných parních polštářů paliva v dopravním potrubí, v důsledku čehož motor nelze nastartovat nebo špatně běží v důsledku příliš chudé směsi, což vede k neúměrnému zatížení motoru. Z výše uvedených důvodů je u pohonných hmot určených pro zimní provoz požadován vyšší tlak par, pro letní období je požadován nižší tlak par.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
