Bývaly doby, kdy naučit auto jezdit rychle a sportovně potřebovalo celou řadu kompromisů. Nízkou hmotnost, což si vyžadovalo menší, ideálně dvoudveřový vůz. Nízko položené těžiště – to nevyhnutelně znamenalo štíhlou a placatou karoserii. A velký motor, který si vyžádal někdy až falicky působící dlouhou kapotu.
Tak to bylo desítky let a za tu dobu se v lidech vytvořila jasná představa, co znamená „sportovní auto“. A do té představy rozhodně nezapadá nabubřelé SUV na obrovských kolech a s naftovým motorem pod kapotou. Tak proč typický produkt ikonické divize M neméně ikonické značky BMW (mimochodem, M znamená motorsport) vypadá právě jako námi testovaný model X4 M40d, místo abychom potkávali tucty „pravých sporťáků“ jako je třeba božská M2?
Prvním důvodem je to, že každý fanoušek aut sice někdy zatoužil po sporťáku, jenže realita života diktuje něco jiného. Cpát dětské sedačky do stísněného prostoru zadních sedadel a naklánět se u toho přes jediný pár dveří vás přestane bavit opravdu velmi brzy.
Ani kufr sportovního kupé není zrovna stvořen k rodinnému životu. A pohon zadních kol je sice zdrojem spousty zábavy (když máte schopnosti a odvahu tuhle čtyřistakoňovou bestii „poslat bokem“), ale až pojedete s rodinou na lyže, těžko vysvětlíte, že musí do kopce šlapat s lyžemi v ruce, když tam ostatní vyjedou.
Nemluvě o tom, že spotřeba nadupaného benzinového motoru se dokáže pořádně podepsat na rodinném i firemním rozpočtu.
A druhý důvod? Už nežijeme v době, kdy placaté kupé s velkým motorem zaručovalo, že někam dojedeme rychleji. V době, kdy mnoho jiných aut s obtížemi dosáhlo na dálniční stotřicítku, silnice byly volné a policie benevolentní.
Dávno se skoro smazal rozdíl mezi relativně běžnými auty a těmi sportovními. Snad kromě německých dálnic je čím dál těžší jezdit opravdu rychle – kvůli předpisům i silnějšímu provozu. A zároveň čím dál víc aut už dosáhne na hranici toho, co si můžete na běžné silnici dovolit.
Výsledkem je, že třeba ona zmíněná M2 je sice pořád o hodně rychlejší než právě X4 M40d, ale poznáte to tak možná na okruhu. Nebo někde na opuštěné okresce, pokud máte dost řidičských schopností, odvahy a opovržení vůči předpisům.
Takže do autosalonu nejspíš přijdete obdivovat vysněnou M2 či M3, chvíli se díváte na její štíhlé tvary a možná si na zkušební jízdě vychutnáte nádherný zvuk benzinového šestiválce a precizní ovladatelnost... Ale pak vám dojde, že do vašeho života takové auto nějak nesedí. Jedině že byste patřili k výjimkám, které si můžou dovolit víc aut, nebo nemusí řešit praktičnost.
Podíváte se o kousek vedle a uvidíte právě tohle BMW. A dojde vám, že právě takové potřebujete. Na první pohled je sice obrovské a těžkopádné, ale technické údaje působí úžasně, spotřeba přijatelně a navíc je to čtyřkolka, má o něco vyšší podvozek a vejde se do něj, co potřebujete.
Šíře současné nabídky BMW už přesahuje schopnost většiny lidí chápat spletitá označení. Podívejme se tedy, co vlastně X4 M40d všechno znamená.
X na začátku (už od příchodu první X5) označuje vozy kategorie SUV či crossover. Sudá číslovka znamená, že jde o „něco jako kupé“, tedy v tomto případě o X3 s nižší a dravěji působící karoserií. Budete tak působit o něco méně jako tatík od rodiny, za což zaplatíte trochu menším prostorem na hlavu vzadu a menším kufrem (ale jen pokud nakládáte „po střechu“, pod hranou oken je prostor přibližně stejný jako u X3). A samozřejmě za to zaplatíte i tím, že dozadu toho moc neuvidíte.
M značí divizi Motorsport a dvě čísla za ním velikost motoru plus fakt, že nejde o „plnohodnotné emko“. To je mimochodem v nabídce také, jmenuje se X4 M a má pětisetkoňový benzinový šestiválec. Velikost motoru už s označením koreluje jen přibližně: 40d je třílitrový řadový šestiválec na naftu.
Díky výkonu 326 koní ve 4400 otáčkách za minutu a točivému momentu 680 Nm už od 1750 otáček za minutu dokáže téměř dvoutunovou X4 rozpohybovat na stovku za 4,9 sekundy. To je stejný čas, jaký kdysi potřebovalo supersportovní Ferrari 512TR.
Maximální rychlost námi testovaného BTW (na fotkách, jak jistě poznáte, jde o to bílé) je tradičně omezená na 250 kilometrů za hodinu. Lecjaké auto sice dnes tyhle hodnoty překonává, ale zároveň tuhle dynamiku na silnicích těžko využijete.
Naučit těžkopádnou obludu jezdit rychle rovně uměli už v Americe před půl stoletím. Důležité je to, co se stane v zatáčkách. A teprve tam se projeví magie, v níž se změnilo ladění podvozků.
I v rychlostech, které by před dvaceti lety byly výzvou pro leckterý supersedan a před třiceti nejspíš i pro některé supersporty, je X4 M40d sebejistá. Samozřejmě cítíte hmotnost i vysoko položené těžiště, ale pořád se můžete pohybovat tempem daleko za hranicemi společensky přijatelného chování – a přesto si připadat vcelku normálně.
K pocitu, že opravdu „řídíte“, vám stačí o poznání menší (byť stále šílená) rychlost než třeba se zmiňovanou M2. Přitom si i tady můžete trochu pomoct plynem a s dostatkem odvahy by se dala X4 M40d přesvědčit i k nějakému tomu driftu, protože pohon všech kol má po „bavoráckém“ způsobu důraz na zadní nápravu.
Není to ale zadarmo. A teď tím nemyslím cenu, která začíná na 1,859 milionu korun bez příplatkové výbavy. Dát něčemu tak velkému a těžkému stabilitu si žádá kompromisy, potřeba opticky vyrovnat masu karoserie vede k použití obřích kol – a obětí je pochopitelně komfort jízdy. Ani za příplatek nabízený adaptivní podvozek s několika režimy tvrdosti nedokáže odbourat fakt, že X4 M40d je prostě tvrdá, a ani v komfortním režimu se nevyhnete rázům od nerovností.
Pro mnoho řidičů to přesto bude přijatelná cena za to, že dostanou v jednom balení všechno to, co čekají od sportovního auta – rychlost, ovladatelnost i pocit, že jde o auto „stavěné pro řidiče“. A zároveň nepřijdou o nic z praktické stránky věci.
Tohle BMX se – na rozdíl od většiny dřívějších SUV – svou prostorností přinejmenším vyrovná ekvivalentnímu kombíku. Nabízí slušný prostor pro cestující vpředu i vzadu plus 525 litrů zavazadlového prostoru, do něhož je navíc díky masivní výklopné zádi ještě o něco lepší přístup než bývá u kombíků. K tomu navíc přidává zvýšený podvozek a čtyřkolku, což jsou věci, které sice většina řidičů obvykle vůbec nepotřebuje, ale čas od času se hodí.
A uvnitř je to pořád klasické BMW se špičkově promyšleným interiérem, jemuž dominuje na řidiče orientovaný středový panel s displejem infotainmentu iDrive – ten se od počátečních nejistých krůčků před téměř 20 lety vypracoval v jeden z nejlepších svého druhu. Všechno funguje rychle a v rámci možností velmi přehledně. Také možnosti propojení auta s telefonem nebo kalendářem patří ke špičce.
Kvalitě interiéru se nic zásadního vytknout nedá. To, jak bude vaše BMW barevné, je zcela na vás. Pokud standardní nabídka nenabízí, co si vaše oko žádá, je tu sice drahý, ale rozsáhlý program Individual.
Na první pohled může idea superrychlého naftového SUV ve stylu kupé vypadat jako nesmysl. A purista vás pošle koupit si opravdové kupé na benzin. Jenže nakonec je naprosto pochopitelné, že na silnicích potkáváme právě taková auta jako tohle BMW.
Čtveřici dveří, prostorný kufr nebo pohodlnější nastupování využijete každý den. Čtyřkolku možná oceníte jenom občas a zvýšený podvozek snad ještě méně, přesto to bude častěji, než byste mohli reálně použít dalších 100 či 200 koní navíc nebo ještě o něco rychlejší průjezdy zatáčkami.
A za spotřebu naftového motoru, který se při rozumném zacházení dokáže spokojit i se sedmi litry na 100 kilometrů (a přes 10 litrů se dostane jenom zřídka), vám peněženka poděkuje každý den.
(Některé fotky má na svědomí autor, další pak BMW.)
Vojtěch Dobeš
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
