Zdroj: Pleska / Midjourney
Penzijní společnosti už nemusí investovat jen do akcií, dluhopisů nebo nástrojů peněžního trhu. Nově mohou nabízet alternativní fond, který se bude snažit vydělávat třeba i na kryptoměnách, nemovitostech nebo komoditách.
„Nový alternativní fond ocení zejména ti, kteří hledají i jiné cesty, jak se finančně zajistit do budoucna, než jsou jen akcie a dluhopisy. Chtějí s penzijkem získat víc a nebojí se být odvážnější, aby dosáhli vyšších výnosů. I když tržní hodnota těchto investic může krátkodobě výrazně kolísat, v dlouhodobém horizontu by měl převládat výnos,“ věří Jana Zelinková, šéfka Generali penzijní společnosti.
Právě Generali jako první v Česku získala na konci loňského roku potřebnou licenci ke spuštění nového fondu. Letos v lednu ji dostala také Česká spořitelna – penzijní společnost. Pro novinku zvolily podobné názvy: Future a Fond pro budoucnost. Další dvě společnosti na licenci čekají, start plánují ještě v prvním pololetí.
Zelenou pro vznik nových fondů přinesla novela, která začala platit od roku 2024. Podle ní může alternativní fond – vedle už zmíněných aktiv – investovat třeba také do private equity (nákupy společností, které nejsou veřejně obchodovány na burze), do veřejné infrastruktury, práv duševního vlastnictví, práv na výplatu peněžních prostředků nebo do plavidel, letadel, drážních vozidel a strojů.
Generali i Česká spořitelna zdůrazňují, že alternativní fond je určený pro dlouhodobé investování na patnáct a více let. Proto může být vhodné jeho založení i dětem. Pravidla pro státní příspěvek i pro daňové odpočty jsou stejná jako u ostatních fondů penzijního spoření.
Alternativní fond si lze sjednat buď jako novou smlouvu, nebo do něj alespoň částečně přejít z dosavadní investiční strategie ve stejné penzijní společnosti. Není nutné, aby klient vkládal všechno jen do jednoho z fondů, které jeho penzijní společnost nabízí. Může si peníze rozdělit do více strategií – například v určitém poměru kombinovat dynamickou s alternativní.
Alternativní fond Future od Generali investuje polovinu svěřených prostředků do tradičních aktiv. Z toho 45 procent tvoří akcie stovky globálních značek, které jsou považovány za nejhodnotnější a nejvlivnější na světě. „Díky tomu může fond vydělat o něco více než je průměr globálních akciových trhů,“ doufá penzijní společnost.
Fond aktivně spravuje portfolio manažer z Generali Investments, který rozhoduje o procentuálním zastoupení značek. Zbývajících pět procent v první polovině tvoří peněžní instrumenty.
Druhá polovina nového fondu zamíří na alternativní investice. Fond zatím bez bližších podrobností uvádí, že mezi ně patří private equity, nemovitosti, komodity a krypto aktiva.
Pro srovnání: Dosud nejodvážnější penzijní fond od Generali – Dynamický – investuje 95 procent do akcií (široce globálně rozložených) a pět procent do peněžních instrumentů. Doporučený investiční horizont je nejméně sedm let.
Kdyby alternativní fond existoval už od roku 2015, jeho zhodnocení za posledních deset by výrazně překonalo ostatní, spočítala Generali. Porovnávala stejné složení investičního portfolia, jako má letos vzniklý fond Future. Připomíná však důležité pravidlo: minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích.
„Po prvním měsíci evidujeme více než 300 nových klientů, kteří si sjednali smlouvu s možností investovat do Future alternativního fondu. Zároveň více než 500 našich stávajících klientů změnilo svoji investiční strategii a přesměrovalo své prostředky do tohoto nového fondu,“ říká Jana Zelinková, generální ředitelka Generali penzijní společnosti.
„Celkem 41 procent klientů ve Future fondu je mladších 30 let. Klienti do 40 let věku pak tvoří dvě třetiny celkového počtu klientů Future fondu. Celková aktiva fondu už přesáhla 50 milionů korun,“ upřesňuje Zelinková.
„Fond pro budoucnost je cílený na mladé lidi s dlouhým investičním horizontem. V rámci jeho příprav jsme se ptali mladých lidí, jaké oblasti jsou pro ně důležité a které by chtěli podporovat svými investicemi,“ říká Jakub Krkoška. Jakub Krkoška, místopředseda představenstva penzijní společnosti České spořitelny.
Nový alternativní fond se tak podle něj soustředí na zásadní oblasti pro budoucnost jako jsou bydlení, zdraví a energie pro budoucnost. Důraz klade i na lokální investice zaměřené na podporu rozvoje České republiky. „Do investičních rozhodnutí začleňuje rizika týkající se udržitelnosti,“ píše na webu.
„Fond bude po většinu letošního roku postupně shromažďovat finanční prostředky od střadatelů, které nejprve investuje na peněžním trhu. V následujících letech pak začne postupně investovat do dalších tříd aktiv v souladu s dlouhodobou investiční strategií,“ říká mluvčí František Bouc.
„Ta by měla naplnit fond ze 30 procent alternativními investicemi: private equity, uzavřené fondy, finanční deriváty, komodity, začínající firmy, investiční projekty. Z 25 procent se naplní akciemi z oblasti biotechnologií, výzkumu a vývoje léčiv. Z dalších 25 procent pak akciemi firem z oblasti obnovitelných zdrojů energie a ochrany životního prostředí. Patnáct procent budou tvořit investice v oblasti bydlení: rezidenční nemovitosti, developerské projekty, dostupné bydlení. A zbylých pět procent pak peněžní trh,“ upřesňuje Bouc na dotaz webu Peníze.cz.
Za vyšší zhodnocení než u dosavadních fondů – nebo přinejmenším za šanci na něj – si však penzijní společnosti nechají také víc zaplatit.
Alternativní fondy mohou mít podle zákona roční poplatky až 2,5 % z hodnoty fondu (celkových úspor) a až 25 % z ročního výnosu (zisku). Tomu prvnímu se říká poplatek za správu, tomu druhému výkonnostní poplatek.
Pro srovnání: u většiny fondů v rámci doplňkového penzijního spoření (akciový, dluhopisový nebo smíšený, nejčastěji zvané dynamický či vyvážený) je poplatkový strop 1 % z hodnoty fondu a 15 % z výnosu. Nižší limit zákon stanoví pro povinný konzervativní fond (0,4 % z hodnoty a 10 % z výnosu).
Obě společnosti, které už s novým alternativním fondem přišly, za něj letos nebudou účtovat žádný z těchto poplatků. Počínaje příštím rokem pak Generali počítá s poplatkem 1,5 % z objemu úspor a 15 % ze zisku. Česká spořitelna od roku 2026 plánuje správcovský poplatek 1 % a poplatek za zhodnocení 25 %.
Svůj alternativní fond chtějí v nejbližších měsících – po získání licence od ČNB – spustit také penzijní společnosti Conseq a Rentea.
Alternativní fond Conseq penzijní společnosti bude zaměřený na nemovitosti. „Svou strategií a složením bude velmi podobný Conseq Realitnímu fondu, se kterým bude řadu projektů i spoluinvestovat,“ avizuje Richard Siuda, ředitel penzijní společnosti.
„Cílem alternativního fondu bude především nabývat podíly na nemovitostech ze sektorů retail parků, logistických center či kancelářských budov v České republice, případně dalších zemích středoevropského regionu, přičemž tyto nemovitosti mají kvalitní dlouhodobé nájemce a fond tak bude generovat především výnos z inkasovaných nájmů,“ upřesňuje.
„Aktuálně běží licenční řízení, fond bychom měli být schopni nabídnout snad v prvním či druhém kvartále tohoto roku,“ dodává Siuda.
Penzijní společnost Rentea ze skupiny Partners plánuje spuštění alternativního fondu v prvním pololetí letošního roku.
„Nabídne investice do aktiv jako jsou private equity či venture capital, které dokáží přinést zajímavý výnos u dlouhodobého horizontu, jakým doplňkové penzijní spoření je,“ říká mluvčí Tereza Píchalová.
„Od rozšíření nabídky máme velká očekávání, protože dokáže klientům nabídnout možnosti, které jsou dnes běžné u opravdu velkých penzijních fondů v USA či Japonsku. K těmto možnostem by se jen tak běžný retailový klient nedostal,“ podotýká Píchalová.
Alternativní fond plánuje také ČSOB penzijní společnost. Upozorňuje však na obecný problém, kterým by se nejdřív měli zabývat politici. „Fond budeme chtít spustit, až bude legislativně vyřešena synchronizace likvidity klienta a alternativního fondu,“ říká mluvčí Petr Milata.
Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!
Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.
„Při vývoji investičních produktů dbáme na to, aby fungovaly ve prospěch klientů v širokém spektru situací na finančních trzích. V případě alternativního penzijního fondu považujeme za nutné v prvé řadě vyřešit problém odborně nazývaný liquidity mismatch. Tedy situaci, kdy mají na jedné straně všichni klienti v českém penzijním systému právo z jakéhokoliv penzijního fondu odejít do jednoho měsíce (bez ohledu na jejich věk a situaci) a na druhé straně je většina alternativních investic velmi nelikvidních – peníze jsou v nich investovány na dlouhou dobu mnoha let,“ konstatuje mluvčí ČSOB penzijní společnosti.
„Tato nelikvidita má svojí logiku – peníze investované na delší dobu bez možnosti jejich předčasného výběru umožňuje investorům dosáhnout vyšší výnos: diverzifikované investice do start-upů či private equity mohou v dlouhém horizontu vydělat o pět až deset procent ročně více než akciové indexy, diverzifikované investice do realit pak o dvě až pět procent více než investice do likvidních dluhopisů,“ vysvětluje.
„Doplňkové penzijní spoření bylo českým zákonodárcem nastaveno od samého počátku tak, aby byly obě strany rovnice (klientské prostředky, povolené investice) stejného charakteru, tedy likvidní povahy. Nyní nově vznikla možnost alternativního fondu, takže je možné investovat do nelikvidních aktiv, strana klienta však změněna nebyla. Tím vznikl problematický nesoulad,“ říká Milata.
„Ve standardních penzijních systémech ve vyspělém světě je strana klienta nastavena tak, aby mohl své peníze ze zvoleného penzijního fondu vybrat či přeinvestovat pouze v dlouhém horizontu. Penzijní fondy pak také mohou bez problémů investovat dlouhodobě. Strana klienta a povolených investic je tam sladěna a dlouhý investiční horizont je možné využít i pro investice do nelikvidních aktiv,“ dodává.
Penzijní společnost Allianz potvrzuje, že alternativní fond připravuje. „Ale jsme opravdu ve fázi přípravy, tak se moc omlouvám, že vám zatím detaily nedám,“ říká mluvčí Marie Petrovová.
„KB penzijní společnost bude v průběhu roku 2025 hledat vhodnou konstrukci nového fondu alternativních investic s cílem nabídnout klientům vhodné řešení a zajímavý potenciál pro zhodnocení jejich prostředků,“ odpovídá mluvčí Šárka Nevoralová.
Z vyjádření dalších dvou společností – NN a Uniqa – vyplývá, že letos nový fond nespustí, do budoucna to nicméně nevylučují.
„NN Penzijní společnost založení alternativního fondu v letošním roce sice neplánuje, ale do budoucna tuto možnost nevylučuje,“ říká mluvčí Martin Tesař.
Uniqa věří, že akciový účastnický fond – jehož zhodnocení za loňský rok výrazně překonalo konkurenci – je atraktivní pro dynamicky investující klienty, kteří jsou zpravidla cílovou skupinou i pro alternativní investice.
„Poptávku po alternativním fondu jsme v Uniqa zatím nezaznamenali. Nicméně alternativní investice určitě patří k dlouhodobému finančnímu zabezpečení, proto otevření alternativního fondu, který by odpovídal potřebám našich klientů, v budoucnu nevylučujeme,“ odpovídá mluvčí Lenka Růžková.
Do konce roku 2012 jste si mohli sjednat penzijní připojištění. Od roku 2013 se z něj staly transformované fondy – normálně dál fungují, ale už do nich nemůžou vstupovat noví zájemci. Říkáme tomu staré penzijko.
Od roku 2013 si lze sjednat doplňkové penzijní spoření – účastnické fondy neboli nové penzijko. Jednotlivé fondy se liší očekávaným výnosem a tomu odpovídajícím rizikem. Nejodvážnější jsou akciové fondy (zvané též dynamické či růstové), méně odvážné jsou smíšené (zvané též vyvážené) nebo dluhopisové. Nejméně odvážný je povinně konzervativní fond, který musí každá společnost nabízet.
Výše státního příspěvku nebo možnost daňových odečtů se neliší. Nejpodstatnější rozdíly mezi starým a novým penzijkem najdeme jinde:
Staré a nové penzijko tvoří takzvaný třetí pilíř důchodového systému (prvním pilířem je pro všechny povinný státní systém, v němž pracující lidé v „produktivním věku“ odvádějí část výdělků současným důchodcům; druhý pilíř zavedla vláda Petra Nečase, ale následující vláda Bohuslava Sobotky ho zrušila).
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
