Nová podpora spoření. Stát chce vylepšit penzijko i investice

Aktuální vývoj popisujeme v novějším článku. Jestli vás ale přesto zajímá archivní text, tady je:

Češi si na důchod spoří pořád málo, přitom se dožívají čím dál vyššího věku. Státní penze k důstojnému stáří nestačí – a bude hůř. S motivací k „dostatečnému finančnímu zajištění“ proto přichází i ministerstvo financí.

Vedle vylepšení dosavadního státního příspěvku chce rozšířit daňové úlevy i pro další formy spoření či investic. „Na finančním trhu se nabízí řada produktů s dlouhodobým investičním horizontem, které jsou vhodné ke kumulaci majetku jako zaopatření na stáří, státem daňově podporované jsou ale pouze některé,“ napsalo ministerstvo v materiálu, který loni v létě poslalo k veřejné konzultaci a psali jsme o něm i na webu Peníze.cz. Jeho základy obrysy podpořila vláda už před rokem.

Teď ministerstvo dokončilo konkrétní návrhy. Balíček se jmenuje Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu. Nemá nic společného s děním kolem koronaviru. Součástí je třeba i vytvoření kategorie „majetného investora“ – poloprofesionálního investora mezi „drobným“ a „kvalifikovaným“. Zpřísnit se má také vydávání korporátních dluhopisů nebo reklama na investiční nástroje.

V následujících týdnech by se k návrhu měla vyjádřit ostatní ministerstva, zástupci podnikatelů, odboráři nebo další úřady včetně České národní banky. Když balíček získá podporu vlády a většiny poslanců, má začít platit od roku 2022.

Společný limit 48 tisíc ročně

Doteď si lidé mohou odečíst od základu daně maximálně 24 tisíc korun ročně za penzijní spoření a dalších až 24 tisíc za životní pojištění. Ministerstvo financí chce limity sloučit do jednoho.

Zatímco doteď se 24 tisíc korun počítá u každého z těchto produktů zvlášť, nově by existovala společná hranice 48 tisíc korun a záleželo by na každém člověku, jak by ji v praxi využil. Lidem, kteří nevyužívají životní pojištění, se tak může odpočet příspěvků na penzijní spoření zdvojnásobit.

Společný limit 48 tisíc korun by navíc mohli – vedle penzijka a životka – nově využít i na jiné „produkty spoření na stáří“, především na investice. O nich si napíšeme za chvíli.

Celkový limit odpočtu oproti současnému stavu nestoupne – lidé by si dál mohli odečíst maximálně 48 tisíc ročně, což znamená výslednou úsporu na dani 7200 korun. V praxi si tak polepší lidé, kteří do penzijních fondů posílají víc peněz, nebo kteří investují – jestliže zároveň nevyužívají maximální odpočty na životní pojištění.

Samotné sjednocení limitu by podle odhadů ministerstva snížilo výběr daní nanejvýš o nižší stovky milionů korun. Nedokáže ale odhadnout, jak se projeví rozšíření odpočtů o další produkty (investice). Při 15% dani platí: Za každých 100 tisíc lidí, kteří si od základu daně odečtou 10 tisíc korun ročně, přijde stát o 150 milionů korun na daních. 

Některé firmy a profesní asociace přitom zdůrazňují, že jde sice o krok správným směrem, výraznější motivaci ke spoření na stáří ovšem může přinést až celkové zvýšení dosavadního limitu. 

Odvážnější investice v penzijku

V rámci „nového penzijního připojištění“, nazývaného doplňkové penzijní spoření či také účastnické fondy, má podle ministerského návrhu vzniknout nový typ fondu – takzvaný alternativní.

Ten by mohl investovat ještě odvážněji než dosavadní dynamické fondy. Tedy nejenom do akcií a dluhopisů, ale hlavně do private equity fondů a infrastrukturních projektů. Investovat by mohl také do zlata a dalších cenných kovů, nemovitostí, práv duševního vlastnictví, pohledávek na peněžitá plnění, plavidel, letadel, drážních vozidel nebo strojů, nebo i do přímých podílů ve firmách.

Lidé by tak mohli v dlouhodobé perspektivě dosáhnout vyššího zhodnocení, samozřejmě s vyšším rizikem. Víc peněz by museli dát i na poplatky, které by nebyly tolik regulované jako u dosavadních dynamických fondů.

Balíček z dílny ministerstva financí (ovládaného hnutím ANO) zatím vůbec neřeší případnou existenci státního penzijního fondu, jehož vznik podporuje ministerstvo práce a sociálních věcí vedené ČSSD. Není to jediný rozpor mezi koaličními partnery, jak si ukážeme o pár řádek níž.

Změny ve státním příspěvku

Pro všechny typy penzijních fondů pak ministerstvo financí počítá se změnou státního příspěvku. Cílem je, aby lidé spořili víc, a aby převáděli úspory ze starého systému penzijního připojištění (transformovaných fondů) do nového systému doplňkového penzijního spoření (účastnických fondů).

Připraveni?

„Na změnu systému máme pět let. A bez daňové reformy to nepůjde,“ říká předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová v rozhovoru pro Peníze.cz.

Jak změnit důchody? Máme jasno, teď je to na politicích, říká šéfka komise

---

Rovný důchod 10 500 korun pro každého, masivnější valorizace, vyšší odvody pro OSVČ či přehlednější systém, který umožní každý rok výpočet budoucího důchodu. Tak vypadá ideální reforma podle ministryně práce. 

Důchodová reforma podle Maláčové. Projděte si návrh

---

Ptáme se odborníků, kde vezmeme peníze na budoucí penze. Ať projde návrh důchodové komise v jakékoli podobě. Anebo když neprojde. Porostou daně?

Kde vzít na spravedlivé důchody. Reforma očima expertů

S konkrétním návrhem ale nakonec přijde až v samostatné novele, kterou ministerstvo ještě připravuje. Orientační představu si zatím lze udělat z loňských úvah, s nimiž šlo do veřejné konzultace:

Státní příspěvek pro lidi, kteří si spoří víc než tisícovku měsíčně, by měl stoupnout. Kdo si každý měsíc pošle do fondu od 1000 do 2999 korun, dostal by k dosavadním 230 korunám nově ještě 15 procent z částky přesahující 1000 korun. Oproti současnému stavu by si to už ale nemohl odečíst z daní. Kdo by ukládal nad 3000 korun měsíčně, má k tomu od státu dostat pravidelně 530 korun. Současně by si mohl uplatnit dosavadní daňovou úlevu.

Státní podpora se může nově omezit věkem. To by se podle loňských úvah dotklo klientů, kteří už pobírají starobní důchod, a přesto stále dostávají i státní příspěvek. Nově ho chce stát poskytovat jenom do doby, než začne takzvaná výplatní fáze spoření. Výjimku mohou dostat důchodci, kteří stále pracují. 

Účet dlouhodobých investic

Už jsme napsali, že společný limit 48 000 korun by lidé mohli – vedle penzijka a životka – nově využít i na jiné „produkty spoření na stáří“. Tedy především na podílové investiční fondy, jednotlivé akcie či dluhopisy, ale třeba také některé termínované vklady.

Nově podporované produkty se mají soustředit na „účet dlouhodobých investic“. Ten by mohly vést banky, obchodníci s cennými papíry nebo investiční společnosti, dohlížet na něj mají Česká národní banka nebo finanční arbitr.

I pro tyhle investice má platit základní podmínka zamezující předčasnému výběru. Jde o obdobu pravidla 60+60, tedy že smlouvu nejde vypovědět dřív než v 60 letech věku občana a zároveň ne dřív než 60 měsíců od založení (s výjimkami pro invaliditu ve třetím stupni nebo pro případ smrti).

Člověk, který si vybere úspory předčasně, by samozřejmě musel doplatit daň. Právě kvůli snadné kontrole má vzniknout jednotný účet dlouhodobých investic.

Díky němu by se lidé zároveň mohli rozhodovat pružněji: Pravidlo 60+60 totiž neporuší, když majetek v rámci svého účtu dlouhodobých investic „transformují“ – tedy třeba prodají akcie a koupí si za ně dluhopisy, případně výnos z prodeje uloží na bankovním účtu.

Možnost pro uplatnění odpočtů se rozšíří i na straně zaměstnavatele. Vedle penzijního spoření a životního pojištění by tak nově mohl lidem přispívat na investice. Ani na straně zaměstnavatele ale nemá stoupnout celková výše dosavadní úlevy – tedy až 50 000 korun ročně.

Nějakou formu „osobního spořicího účtu“ po vzoru západních ekonomik doporučuje Česku i Světová banka. Příkladem jsou britský ISA (individual savings account) nebo americký IRA (individual retirement account).

MPSV: Nejdřív vylepšete dosavadní systém

Rozšíření podpory zatím naráží na výhrady sociálních demokratů, menší strany vládní koalice. „Před rozšířením finančních institucí spravujících podporované formy vytváření úspor je nutné nejdříve vyřešit efektivitu současného třetího pilíře z pohledu nedostatečných výnosů i regulace nákladů, což se týká zejména transformovaných fondů, ve kterých spoří cca 75 % lidí spořících si na důchod u penzijních společností,“ napsalo už loni ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Janou Maláčovou z ČSSD.

„Jako nejbližší priority preferujeme konsolidaci systému penzijního spoření, například založením státního penzijního fondu, přechodem klientů ze stávajících penzijních fondů do státního penzijního fondu a do vhodnějších profilů účastnických fondů. Jedná se o témata, která jsou mimo jiné předmětem diskuzí Komise pro spravedlivé důchody,“ připomíná ministerstvo práce.

Nevěří ani tomu, že by – vzhledem k velkému počtu zapojených občanů – stoupl počet lidí, kteří začnou spořit na stáří. Spíš lze podle něj očekávat – při vytvoření výhodnějších podmínek pro nové instituce – přesun klientů stávajících.

Česká národní banka neměla při loňské konzultaci k rozšíření podpory výhrady. „K případnému rozšiřování daňových úlev na příspěvky občanů na účet dlouhodobých investic a souvisejícím změnám legislativy zaujímá ČNB neutrální stanovisko. Upozorňujeme ovšem, že by bylo vhodné – nezávisle na tom, zda k rozšíření dojde, či nikoli – vést důkladnou diskusi o efektivitě třetího pilíře v souvislosti s jeho daňovou podporou,“ napsala.

Přichází majetný investor

Balíček ministerstva financí přináší i další návrhy, týkají se hlavně regulace investování.

Počítá třeba s novou kategorií „majetného investora“ – poloprofesionálního investora mezi „drobným“ a „kvalifikovaným“. Do něj se člověk dostane, když splní aspoň jednu ze dvou podmínek:

Hodnota jeho majetku tvořeného peněžními prostředky a investičními nástroji dosahuje nejméně 2,5 milionu korun, nebo „jeho hrubý příjem a zisk před zdaněním“ v minulém kalendářním roce je aspoň 1,25 milionu korun.

Nemáte dost?

V prvním díle miniseriálu o základech investování vás zkusíme přesvědčit o dvou věcech. O tom, že investování se vyplatí zkusit, a pak o tom, že na to máte. Že investování je i pro docela obyčejné lidi, kterým na konci měsíce zbývá třeba jen pár stovek.

Investování pro všechny: Proč investovat a jaké jsou možnosti

---

Sberbank, která doteď nabízela nejvyšší úrok při spoření nad milion korun, ode dneška výrazně snižuje sazby. Změna se týká i nižších zůstatků na spořicích účtech, stejně jako termínovaných vkladů.

Úroky snižuje i Sberbank. Následuje Trinity, Creditas a Expobank

---

Jak je možné, že riziková investice je bezpečnější než konzervativní? Je to především o úhlu pohledu. Nejde přitom o volatilitu (kolísavost), ale o dosažení cíle, píše Petr Zámečník.

Nebojte se rizikových investic. Jsou bezpečnější

K zařazení do nové kategorie stačí prohlášení samotného investora. Obchodník s cennými papíry nemusí tyto údaje prověřovat. Nic se ale nemění na povinnosti vyplnit a vyhodnotit investiční dotazník.

„Majetný investor“ by pak mohl odmítnout omezení pro účet dlouhodobých investic, podle něhož drobný investor nesmí investovat do rizikovějších nástrojů víc než deset procent hodnoty svého čistého finančního jmění.

Reklama na investiční nástroje

Ministerstvo financí chce i přísnější pravidla pro reklamu na investiční nástroje. Míří hlavně na takzvaný investiční crowdfunding – internetové inzertní portály, které umožňují emitentům nabízet dluhopisy, aniž by podléhaly regulaci nebo dohledu ČNB.

Nová pravidla mají nicméně plnit všechny subjekty, které takovou reklamu provádí. Dohlížet by ně měly krajské živnostenské úřady. „Přísnější regulace povede k vyšší ochraně investorů, jejímž výsledkem bude zvýšení důvěry v kapitálový trh,“ uvádí ministerstvo v návrhu. Jde prý o obdobnou úpravu jako u hazardních her.

V reklamě má být výslovně uvedeno, že návratnost investice není vždy jistá, protože každá investice obnáší riziko. Součástí má být varování, že vysoký výnos představuje vyšší riziko, ale nízký výnos není vždy zárukou nižšího rizika. Reklama by také neměla cílit na osoby v hmotné nouzi.

Korporátní dluhopisy

Balíček chce víc regulovat i obchodování s korporátními dluhopisy. Problémem jsou hlavně ty podlimitní: pro emise do jednoho milionu eur totiž firmy nemusí vydávat takzvaný prospekt.

Návrh mimo jiné stanoví povinné náležitosti pro emise podlimitních dluhopisů tak, aby zájemce dostal víc informací. Například: plánovaný poměr cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu; informaci o tom, že k emisi nebyl schválen prospekt ČNB; výroční zprávy a účetní závěrky emitenta za poslední dvě účetní období; informaci o tom, čím je splacení dlužné částky zajištěno (nebo informaci, že splacení dlužné částky není nijak zajištěno); údaje o všech řídících osobách emitenta včetně dosavadní praxe.

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Petr Kučera

Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem