Velké srovnání výsledků fondů doplňkového penzijního spoření za rok 2016

Každý, kdo si odkládá peníze na důchod, by byl jistě rád, kdyby jeho úspory neznehodnocovala inflace. Ta byla v loňském roce průměrně ve výši 0,7 procenta. A ze všech sedmadvaceti účastnických fondů doplňkového penzijního spoření na našem trhu se ji podařilo překonat patnácti. Při podrobnějším pohledu na výsledky fondů a jejich investiční strategie je patrné, že se dařilo především těm, kteří se nebojí jít do většího rizika, naopak fondy, které se svým zaměřením drží spíše při zemi, klientům radost neudělaly.

Konzervativní investice jsou tažené dolů nízkými až zápornými úrokovými sazbami a výnosy ze státních dluhopisů. Konzervativní účastnické fondy se tak se svými výnosy pohybovaly kolem nuly. Výrazně lépe se dařilo dynamičtějším investicím. „Na obecně neočekávaný vývoj světových událostí (brexit, Trump) akciové trhy reagovaly nakonec růstem a obdobně tomu bylo ve třídě firemních dluhopisů. Dynamické účastnické fondy tak zhodnotily v loňském roce úspory na penzi v rozmezí pěti až deseti procent, vyvážené účastnické fondy pak v rozmezí dvou až pěti procent,“ komentuje loňské výsledky prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop.

Je dobré mít ale vždy na paměti, že doplňkové penzijní spoření je dlouhodobé investování, a že tedy roční výsledky mají jen omezenou váhu.

Sada důchodových kalkulaček

Některé věci si sami rozumně nespočítáte – výpočet pravděpodobné (nebo chvilku před důchodem už i přesné) výše důchodu vlastními silami... to je práce pro masochistu. Trpělivého a pozorného masochistu. Ten čas se dá strávit líp, proto nechejte počty důchodovým kalkulátorům od Peníze.cz:

• Důchodová kalkulačka: věk odchodu do důchodu

• Důchodová kalkulačka: jak vysoký by mohl být váš budoucí důchod

• Důchodová kalkulačka: přesný výpočet důchodu

Vládnou akcie

Nejlepšího výsledku ze všech fondů za rok 2016 dosáhl Globální akciový fond Conseq penzijní společnosti se zhodnocením 10,81 procenta. Ten suverénně kraluje i tabulce historického zhodnocení. Loni se také vedlo Růstovému fondu NN Penzijní společnosti, který prostředky klientů navýšil o 9,35 procenta. Bronz patří Dynamickému fondu Česká spořitelna – penzijní společnosti s výsledkem 7,42 procenta.

„Za dobrými výsledky těchto fondů je oživení na akciových trzích, včetně střední Evropy, kde mají dva nejvýnosnější fondy vysoký podíl. Samozřejmě z výkonosti za jeden kalendářní rok nejde vyvozovat nějaké přehnané závěry. Dlouhodobě mají vyšší výkonnost fondy s vyšším podílem akcií. Strategie jednotlivých správců se liší, některé dynamické fondy jsou spíš vyvážené. Část jich navíc poměrně dlouho po spuštění produktu v roce 2013 parkovala peníze v hotovosti čili ve statistice mají náskok fondy, které začaly investovat dřív,“ vysvětluje dění na trhu finanční analytik společnosti Partners Aleš Tůma.

Konzervativní Češi

Na konci minulého roku mělo sjednanou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření přes 553 tisíc klientů. Naproti tomu ve starém penzijním připojištění, do kterého se už nemůže od prosince 2012 vstupovat, je stále přes čtyři miliony Čechů. Účastnické fondy doplňkového penzijního spoření přitom fungují na principu klasického investování, při kterém si klienti volí investiční strategie a které je pro dlouhodobější zhodnocování peněz vhodnější. Transformované fondy penzijního připojištění totiž musí podle zákona v každém roce skončit přinejhorším na nule, což portfoliomanažerům výrazně svazuje ruce a nutí je spravovat prostředky velmi konzervativně. Podle odhadů analytiků se bude připsané zhodnocení transformovaných fondů za loňský rok (oficiální výsledky se zveřejní až letos na jaře) pohybovat v průměru mírně nad rámec inflace, tedy nad 0,8 procenta. A ani vyhlídky do dalších let nejsou pro penzijní připojištění vzhledem k nízkým sazbám státních dluhopisů příliš růžové.

Zatím to však nevypadá, že by se klienti penzijního připojištění chtěli s vidinou možnosti vyššího masově přesouvat do doplňkového penzijního spoření. „Penzijní společnosti pravidelně informují klienty o zhodnocení účastnických fondů. Přestoupení z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření nelze obecně doporučit všem a záleží vždy na konkrétní situaci účastníka penzijního připojištění (doba spoření, nárok na výsluhovou penzi, věk klienta,…). Nejčastěji o přestup mají zájem mladší klienti s dlouhodobým investičním horizontem, kteří si výsluhovou penzi vůbec nesjednali nebo na ní mají minimum započtených měsíců,“ vysvětluje Aleš Poklop.

Paradoxní je, že i když se klienti rozhodnou investovat na stáří ve fondech doplňkového penzijního spoření, posílají výraznou většinu prostředků do konzervativních účastnických fondů, které zatím nabízejí velmi nízké výnosy. Naopak do dynamických strategií míří jen malá část celkového objemu investovaných peněz. „Nadávat na konzervativní klienty je takový investiční folklor, ale těch příčin je víc. Na straně bank to může být určitá institucionální setrvačnost. Když navíc budete klienty tlačit do rizika, vždycky riskujete, že vám to při další panice na trzích někdo omlátí o hlavu. Kdežto za nepřiměřeně konzervativní portfolio vás nikdo před soud nepožene. Osobně si ale myslím, že hlavní příčinou je paradoxně hlavní výhoda produktu, tedy státní podpora. Většina klientů prostě jde po státním příspěvku a nic dalšího neřeší. Málokdo si spočítá, jak se efekt státní podpory v čase naředí a že na třicetiletém horizontu je mnohem důležitější přiměřená investiční strategie,“ připomíná Aleš Tůma.

Sdílejte článek, než ho smažem