Spořit dětem je samozřejmě chvályhodné. Ale myslet na to, co bude, až vaše ratolest nebude (znovu) mít zuby a bude (znovu) kakat do plínek, je poněkud přehnané. Prostě proto, že dřív něco takového hrozí vám.
Uvědomují si to i poslanci, kteří spoření pro děti do zákona prosadili. Připsali sem proto i možnost vybrat část peněz v osmnácti letech věku potomka (ale ne později). Zažádat o toto takzvané částečné odbytné lze, pokud spořící doba činila alespoň 120 měsíců.
Stát dal, stát vzal
Zní to jako skvělý nápad. Budete pro děcko osmnáct let odkládat peníze stranou, k tomu vám stát přidá podporu až 230 korun měsíčně, takže na studia by mohl být slušný balík. Jenže v tom je právě ten háček – vybrat lze nejvýš třetinu peněz a bez státní podpory, její poměrná část se vrací zpátky eráru.
Z pohledu státu to dává smysl, snaží se vás přece motivovat ke spoření na penzi, ne na jiné cíle. Každopádně to znamená, že klíčová výhoda produktu při jeho sjednání pro dítě odpadá. Zůstává nízká likvidita, za kterou nedostanete téměř žádnou odměnu. Stát si může udělat čárku za na první pohled líbivé opatření, které ho ale nebude stát nic navíc z rozpočtu.
Malý modelový příklad: dejme tomu, že budete ratolesti spořit tisíc korun měsíčně do vyváženého účastnického fondu, s čistým výnosem řekněme tři procenta. Ve fondu se po osmnácti letech nashromáždí přibližně 352 tisíc korun. Když bude vaše dítko chtít vybrat třetinu, po odečtení poměrné části státní podpory dostane zhruba 98 tisíc korun.
Čistý výnos ovšem bude jen nepatrně vyšší než ona tři procenta, a to jen díky tomu, že na rozdíl od „starého“ penzijního připojištění v doplňkovém penzijním spoření při výplatě odbytného „propadne“ jen samotný státní příspěvek, ne jeho zhodnocení. Abyste se z toho ovšem neradovali přespříliš, všechny výnosy dostanete zdaněné. Srážkové dani se totiž v doplňkovém penzijním spoření vyhnete, pouze když si počkáte a necháte si vyplácet starobní penzi na deset a víc let.
Papírové vítězství
Nad investicí do podílových fondů penzijní spoření pro dítě sice i tak na papíře vyhraje, ale je to poměrně těsné.
Rozdíl ve prospěch účastnického fondu penzijního spoření bude při stejném uvažovaném výnosu (zde tři procenta) za 18 let zhruba čtyři tisíce, tedy něco kolem dvaceti korun měsíčně. Ušetříte zejména vstupní poplatek podílového fondu. Ale celkově to nevypadá jako zrovna velké terno, když uvážíte, že s penězi nejde osmnáct let nakládat.
Pokud si navíc řeknete, že dítěti akcie do ruky nepatří, a zvolíte konzervativní fond s nižším zhodnocením, výhody penzijního spoření jsou ještě méně zjevné.
Kdo bude zodpovědnější?
Srovnatelného výnosu pravděpodobně dosáhnete i ve stavebním spoření, kde státní podporu vracet nemusíte, na peníze lze sáhnout po šesti letech (pokud tedy smlouvu nesjednáte na dítě), a na cestu z rodinného hnízda můžete potomkovi dít celou naspořenou částku, ne jen její třetinu.
Existuje jedna situace, kdy byste doplňkové spoření rozhodně dítěti sjednat měli. To pokud si nevěříte, že peníze neutratíte. Potom je skutečně lepší je poslat na smlouvu psanou na vaše dítě. Jenže finanční nezodpovědnost bude asi do jisté míry dědičná, takže za osmnáct let stejně budete řešit, jak zajistit, aby peníze neprohýřil nezbedný bakalář.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 1. 2016 8:45, mamcaRBK
Co na důchod, na pohřeb by se mělo šetřit od kolébky! Ano, pokus o vtip, ale nemohl dopadnout dobře. Spoření na důchod od nemluvněte - no dobře. Jistě se najdou rodiny, které si to mohou dovolit. Připadá mi to jako 2.pilíř důchodového spoření. Vhodné jen pro bohaté! My, co počítáme prakticky každou korunu, jsme rádi, že dětem umožníme studium, pomůžeme s malými dětmi, s většími dětmi - no a pak je nám 60 a co???? No, 9.000 důchodu, když jsme měli opravdu dobrý plat a stále zaměstnání.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
12. 1. 2016 10:21, Milan
Tak já si teda myslím, že pokud něco dělám v rámci finančního poradenství, tak to dělám především pro klienta a radím mu tak, jak bych to udělal nejlépe sám pro sebe. Ať je to spoření nebo pojištění. Pokud někdo odmítne jen kvůli tomu, že je provize malá, pak to není poradce ale zlatokop a nejde mu prvořadě o klienta ale o sebe. Za takovým člověkem bych osobně nešel, dělá nedobrou vizitku své firmě a obecně branži.
V diskuzi je celkem (41 komentářů) příspěvků.