Poslanecká sněmovna na konci minulého týdne odsouhlasila návrh na úpravu třetího pilíře důchodového systému, tedy doplňkového penzijního spoření. Některé změny se dotknou i klasického penzijka, tedy penzijního připojištění. Důvod? Počet klientů penzijních společností v posledních letech výrazně klesá. Na konci roku 2012 si do třetího pilíře ukládalo peníze 5,13 milionu Čechů, v polovině letošního roku jich bylo o čtyři sta tisíc méně. Poslanci doufají, že novinky přitáhnou nové klienty. A měla by podle nich stoupnout i motivace lidí přestupovat od starého penzijního připojištění k novému doplňkovému penzijnímu spoření, které je pro dlouhodobé zhodnocování peněz výhodnější.
Investování na důchod od kolébky
Podle schválené novely, kterou ovšem ještě musí posvětit Senát a prezident, bude nově možné mít doplňkové penzijní spoření už od narození. Rodiče a prarodiče budou moci svým potomkům zakládat smlouvy a posílat do penzijních fondů peníze, jak je dnes běžné například u stavebního spoření. Penzijním společnostem se změna přirozeně zamlouvá, naopak striktně proti jsou stavební spořitelny, s důchodem by podle nich měli spíš pomáhat mladší lidé starším než naopak. Přitom ale platí, že část peněz si už plnoletý účastník penzijního spoření bude moci vybrat „na start do života“. Po dosažení osmnácti let si budou smět vybrat třetinu peněz. Přijde tím ale zároveň o poměrnou část získaných státních podpor. Zbytek peněz zůstává dál na účtu u penzijní společnosti a platí pro něj stejná pravidla jako pro všechny ostatní smlouvy.
K uzavření nebo změně smlouvy pro nezletilou osobu nebude zákonný zástupce potřebovat souhlas soudu. Neměly by tedy vznikat podobná nedorozumění jako při nakládání s prostředky nezletilého ze stavebního spoření.
Zákonodárci doufají, že mladí lidé, „přihlášení“ do systému staršími příbuznými, v něm později už zůstanou a začnou si pravidelně odkládat peníze sami.
Peníze dřív
Zásadní změna – která dělá z nového penzijka přitažlivější produkt – je nová definice věku, ve kterém bude mít člověk nárok na výplatu naakumulovaných peněz. Dosud platí, že pokud si člověk vybere některou z možností postupného vyplácení peněz, může si o výplatu říct nejdřív pět let před dosažením důchodového věku (a pro ženy se v tomto případě počítá se stejným věkem jako pro muže). Pokud by člověk chtěl jednorázovou výplatu, musí dokonce počkat až na důchodový věk. Tahle podmínka je velice nemilá, když uvážíme nejistotu, jaká ohledně budoucího výpočtu důchodového věku panuje.
Podle nových pravidel bude možné všechny peníze vybrat už v šedesáti letech, tedy stejně, jako to je u klasického penzijního připojištění. Vláda chce ale stále lidi motivovat, aby si peníze nevybírali najednou – teď je měl odrazovat o pět let vzdálenější termín, nově bude motivace jiného rázu. Ten, kdo si nechá peníze vyplácet rentou aspoň po dobu desíti let, nebude muset platit z výnosu patnáctiprocentní daň z příjmů.
Pro klienty starého penzijka by ale každopádně mohlo být právě snížení věku pro výplatu tím, co by je motivovalo k přestupu.
Atraktivnější daňové úlevy
Výrazně se má také zvýšit limit pro daňové úlevy pro zaměstnavatele, přispívající svým lidem na pojištění a penzijní produkty. Teď si zaměstnavatel může odečíst z daní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, penzijní připojištění, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění svého zaměstnance do výše třicet tisíc korun ročně. Nově se hranice posouvá na padesát tisíc korun.
Na atraktivnější daňové odpočty ale můžou dosáhnout i samotní klienti penzijních společností. Ti si můžou z daňového základu odčítat ročně maximálně dvanáct tisíc korun. Napříště to má být dvakrát tolik. Novinka ovšem potěší především ty, kteří si dokážou a můžou utrhnout od pusy víc – aby si účastník mohl teď odečíst dvanáct tisíc korun na daních, musí si měsíčně do penzijních fondů posílat dva tisíce korun. Pro nový maximální daňový odpočet to bude dokonce tři tisíce korun. Ovšem v průměru si lidé měsíčně na penzijní investice odkládají osm stovek.
Vláda nepředpokládá, že by navýšení daňových odpočtů mělo zásadní dopad na státní rozpočet. „Zvýšení limitu pro daňovou úlevu pro příspěvek zaměstnavatele na pojištění a penzijní produkty nemá dopad na státní rozpočet, jedná se o prostředky, které zaměstnavatel uhradí nad rámec hrubé mzdy. Zvýšení limitu pro odpočet od základu daně účastníka by podle kvalifikovaného odhadu mohlo využít zhruba pět procent účastníků. To by mohlo znamenat na jedné straně přínos v objemu příspěvků o cca miliardu korun navíc, což by, na straně druhé, odpovídalo dopadu do státního rozpočtu ve výši maximálně 150 milionů korun,“ uvádějí v odůvodnění svého návrhu poslanci ČSSD Jaroslav Zavadil a Václav Votava.
Vyšší poplatky a provize
Opatření, které ocení především penzijní společnosti, se týká toho, jak vysoké poplatky si u klientů doplňkového penzijního spoření můžou účtovat správci fondů. Maximální možné poplatky za správu se totiž zvýší z 0,8 procenta na jedno procento. Zároveň se zvýší i odměna pro penzijní společnost z podílů na zisku. Dnes se klientům strhává maximálně deset procent z ročních výnosů, nově to bude patnáct procent. „Zvýšení o 0,2 procenta je poměrně kosmetické. V součtu se zvýšením výkonnostního poplatku už je ale změna citelná. Pro klienta by příznivější bylo stanovit odměnu až ze zhodnocení nad nějaký srovnávací index. Každopádně i po započtení výkonnostního poplatku bude dynamický fond doplňkového penzijního spoření pořád srovnatelný s akciovými fondy, mnohdy i levnější,“ říká ke změně poplatků Aleš Tůma z Partners.
Změny se nevyhnou ani starému penzijnímu připojištění. Poplatek za správu majetku v těchto fondech se zvýší z 0,6 na 0,8 procenta, ale naopak odměna z podílu na zisku klesne penzijní společnosti z patnácti na deset procent.
Některá opatření se pak přímo netýkají samotných klientů, penzijním společnostem by ale měly pomoci s distribucí produktu. Jde o zvýšení zákonného limitu na provize zprostředkovatelům ze současných 3,5 procenta průměrné mzdy (zhruba 880 korun) na sedm procent (zhruba 1760 korun). Díky oddělení majetku penzijních společností a účastníků to neznamená žádnou další finanční zátěž pro samotné klienty. Vyšší náklady na distribuci si budou muset zaplatit akcionáři penzijní společnosti ze svého.
Pokud novelu stihne schválit Senát a podepsat prezident, změny začnou platit už od Nového roku.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 11. 2015 6:50, Harloff
Odměna pro správce fondů se z ročních výnosů zvýší z 10 na 15%, poplatky za správu se rovněž zvýší, a to z O,8 na 1,0%. Pro fondy nastává doba hojnosti. Do rizika přitom jde pouze klient, fond si bude strhávat nemalý peníz i při ztrátovém spravování fondu.
V diskuzi je celkem (28 komentářů) příspěvků.