Kolik vám loni vydělalo penzijko: Známe výnosy penzijních společností
14. 5. 2015 | Ondřej Tůma | 14 komentářů
Zázraky se nedějí. Penzijní připojištění sice loni porazilo inflaci, z připsaných výnosů ale skákat radostí do stropu nebudete.
Už v prvním roce existence si účastnické fondy doplňkového penzijního spoření připisovaly svým zákazníkům hezké zhodnocení. Loni, v roce s pořadovým číslem dva, se úspěch opakoval. Některé dynamické fondy byly schopné ročně zhodnotit úspory účastníků i o víc než deset procent. V průměru pak kolem pěti procent ročně. Slušné zhodnocení měly i rizikově vyvážené účastnické fondy. Přesto si nové penzijko sjednalo dohromady jen 228 tisíc klientů, ať už nových nebo přestupujících od penzijního připojištění. Ve starém penzijním připojištění zůstává přes čtyři a půl milionu lidí, noví už si ho sjednat nemohou.
Účastnickým fondům zatím nevěnují příliš pozornosti politici ani média, a tím pádem ani potenciální klienti. Nečasova vláda svého času kladla důraz na jiný penzijní produkt, důchodové spoření, takzvaný druhý pilíř penzijního systému. Nová vláda pak zatím mluví v souvislosti s reformováním důchodového systému především o likvidaci tohoto důchodového spoření. Doplňkové penzijní spoření, de facto jediný plně funkční státem podporovaný produkt pro investování na penzi, zůstává mimo zorné pole médií i veřejnosti. Penzijní společnosti navíc ve druhé polovině roku 2012 lákaly (a přilákaly) spoustu klientů na „penzijko se starými podmínkami“; ta, na kterou lidé slyšeli nejvíc (a kterou doplňkové penzijní připojištění nezná), je garance nezáporného zhodnocení. Penzijko právě kvůli ní sice nepřináší zhodnocení prakticky žádné, zdá se ale, že vrabci v kapse jsou to, po čem v Česku bažíme. Každopádně toho, koho jste před chvílí lákali na jistotu starého penzijka, budete těžko napřesrok přesvědčovat, že by měli přejít na něco jiného.
Ke konci roku 2014 si u penzijních společností spořilo na penzi 4 869 837 lidí. Z toho 4 557 812 v transformovaných fondech penzijního připojištění, 228 812 v účastnických fondech doplňkového penzijního spoření a 83 213 lidí se účastnilo důchodového spoření ve druhém pilíři.
Penzijní společnosti na konci loňského roku spravovaly ve svých fondech prostředky účastníků v celkové výši 318,6 miliard korun (z toho v transformovaných fondech 312,1 miliard, v účastnických fondech 4,8 miliardy a v důchodových fondech důchodového spoření 1,7 miliardy korun).
Příspěvek zaměstnavatele pobíralo k 31. prosinci 2014 ke svému penzijnímu připojištění nebo doplňkovému penzijnímu spoření celkem 952 983 lidí, tedy pětina z celkového počtu. Průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění byl 735 a na doplňkové penzijní spoření 859 korun měsíčně.
Na konci loňského roku se z doplňkového penzijního spoření vyplácely předdůchody 687 osobám. Průměrná výše vypláceného předdůchodu byla 9370 Kč.
Od přestupů odrazuje i další rozdíl: z penzijka můžete jednorázově vybrat peníze v šedesáti letech, u doplňkového penzijního spoření musíte počkat až do důchodového věku. Pro letošní třicátníky je to rozdíl devíti let.
Podobně se za nevýhodu nového produktu považuje nemožnost vybrat alespoň část peněz bez sankcí předčasně, u penzijního připojištění taková varianta je, takzvaná výsluhová penze umožňuje vybrat po patnácti letech investování polovinu nashromážděných prostředků.
Důchodová komise, sestavená současnou vládou, představila v polovině ledna návrhy na úpravu doplňkového penzijního spoření, vesměs s cílem přilákat mu víc klientů. Prvním opatřením, které by výrazně rozšířilo počet potenciálních klientů, je možnost účastnit se doplňkového penzijního spoření už od narození. Rodiče a prarodiče by tak mohli svým potomkům zakládat smlouvy a posílat do penzijních fondů peníze podobně, jak je dnes běžné například u stavebního spoření.
Další novinkou, kterou důchodová komise navrhuje vládě, je změna danění výnosů při výplatě peněz. Nyní se totiž všech výplat týká patnáctiprocentní sazba z daně příjmů. V případě jednorázové výplaty se navíc daní nejen výnosy, ale i příspěvky zaměstnavatele. Důchodová komise navrhuje, aby byli od daně osvobozeni všichni klienti, kteří se rozhodnou, že si peníze z doplňkového penzijního spoření nechají vyplácet v podobě desetileté renty.
Prezident Asociace penzijních společností ČR a generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Vladimír Bezděk nám řekl: „Odborná komise už svá doporučení uzavřela a předložila vládě. I nadále však budeme prosazovat návrhy, které považujeme za přínosné a důležité, zejména mám na mysli: zmírnění regulace distribuce a znovuzavedení výsluhové penze – pokud bude možné na penzi spořit od narození, dává smysl stanovit možnost výběru alespoň části prostředků v průběhu spoření. Spoření na dobu 60–70 let bez takové možnosti bude jinak neprodejné. Dále chceme řešit problematiku exekucí ve fázi spoření. Budeme podporovat i stimuly pro větší zapojení zaměstnavatelů.“
STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…
Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.
V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.
Dosavadní nezájem o účastnické fondy měl pro penzijní společnosti jeden nepříjemný důsledek. Každý fond totiž musel podle zákona do dvou let získat do správy majetek ve výši aspoň padesáti milionů korun. Jenže celá řada z nich si na limit nesáhla. Penzijní společnosti měly dvojí řešení: jednak sloučení existujících fondů, jednak založení nových fondů, do kterých by se majetek převedl a znovu by jim běžela dvouletá lhůta. Jen tři penzijní společnosti limit splnily u všech svých fondů: Česká spořitelna – penzijní společnost, Penzijní společnost České pojišťovny a ČSOB penzijní společnost. Allianz penzijní společnost převedla klienty z Allianz účastnického fondu Selection pod Allianz dynamický účastnický fond. Axa penzijní společnost zase přesměrovala klienty ze Smíšeného účastnického fondu do nově vzniklého Vyváženého účastnického fondu. Conseq penzijní společnost sloučila své předchozí tři dluhopisové fondy do jednoho Dluhopisového účastnického fondu. ING Penzijní společnost spojila fondy Penze 2030 a Penze 2040 do nového Spořicího fondu. Dále s Českou národní bankou jedná o podobě Účastnického fondu světových akcií. A nakonec KB penzijní společnost sloučila Zajištěný účastnický fond s Vyváženým účastnickým fondem, který bude dál pokračovat.
Penzijní společnosti tvrdí, že při slučování a zakládání nových účastnických fondů postupují tak, aby se klientům nijak zásadně neměnila původní investiční strategie. Pokud ovšem nebudou spokojeni, dostávají od penzijní společnosti bezplatný přesun do jiného fondu s vyhovující strategií. Je možné dokonce přestoupit ke konkurenci – a opět zdarma. „Účastník, jehož fond byl zrušený a sloučený do nového fondu, může bezplatně po dobu šest měsíců od sloučení přestoupit k jiné penzijní společnosti,“ vysvětluje Jan Sedláček z Asociace penzijních společností. Jinak bývá přestup k jiné penzijní společnosti zpoplatněn osmi sty korunami.
Nejvíc klientům připsal Globální akciový účastnický fondConseq penzijní společnosti, a to 12,7 procenta. Na druhé příčce skončil Dynamický účastnický fond penzijní společnosti České spořitelny se zhodnocením 7,02 procenta. Bronz bere Dynamický účastnický fond KB penzijní společnosti, který za rok 2014 připsal svým klientům 5,8 procenta. V této souvislosti je ale dobrým zvykem u investic vždy připomínat, že dosavadní úspěchy nejsou zárukou budoucích výnosů.
Loňské zhodnocení transformovaných fondů, které budou penzijní společnosti oznamovat až v průběhu prvního pololetí roku 2015, se bude podle odhadů pohybovat mezi jedním a dvěma procenty. Uvidíme, jestli to bude impulz k tomu, že se větší počet klientů odhodlá a začne do účastnických fondů investovat.
Allianz penzijní společnost | AXA penzijní společnost | Conseq penzijní společnost | Česká spořitelna – penzijní společnost |
Počet klientů v doplňkovém penzijním spoření: 10 700
zhodnocení za rok 2014 (%) | |
Účastnický povinný konzervativní fond | 2,71 |
Vyvážený účastnický fond | 3,83 |
Dynamický účastnický fond | 4,59 |
ČSOB Penzijní společnost | ING Penzijní společnost | KB penzijní společnost | Penzijní společnost České pojišťovny |
Počet klientů v doplňkovém penzijním spoření: 32 000
zhodnocení za rok 2014 (%) | |
Účastnický konzervativní fond | 2,71 |
Garantovaný účastnický fond | 1,66 |
Vyvážený účastnický fond | 3,8 |
Dynamický účastnický fond | 3,3 |
Kolik stojí fotovoltaika?
Do 2 minut vám online srovnáme cenové nabídky fotovoltaik na míru od prověřených dodavatelů z vašeho okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 2. 2015 13:09, Peacemaker
V současnosti jsou úrokové sazby na nule a pravděpodobně, jak se bude zvyšovat inflace, v budoucnu porostou. Když úrokové sazby rostou, ceny dluhopisů klesají. Kdo tedy nechce těžce prodělat, nesmí investovat do dluhopisů, zejména ne do státních.
Jaké jsou tedy možnosti spoření na důchod.
Jako dluhopisovou část portfolia použít v maximální míře "zajištěné" produkty se státní podporou, tzn.:
1) transformované penzijní fondy (nesmí do mínusu, výhoda státní podpory, příspěvek zaměstnavatele, možnost vybrat peníze v 60 (50) letech, solidní efektivní úrok).
2) stavební spoření (dodržovat 6-letý cyklus)
3) jako poslední možnost, pokud ještě máme volné peníze, bych využil dluhopisový fond s vyšším výnosem, především podnikové dluhopisy (do HY nebo EM bych asi nešel). Osobně investuji malou část do nemovitostního fondu (REICO), u kterého se výnos zvyšuje s rostoucí inflací.
Jako akciovou část portfolia doporučuji použít fond, který kopíruje celosvětový index MSCI Word. Osobně to mám rozdělené ve fondu rozvinutých trhů a menší části ve fondech na střední Evropu a BRIC. Hlavně ne proboha žádnou divočinu, jako zlato a drahé kamení, nebo všechno v Číně.
Teď ještě zbývá určit poměr dluhopisů a akcií v portfoliu. Osobně mám 60% akcií a 40% dluhopisů. Z investičního dotazníku (ČSOB) mi vychází Růstový profil. U kratšího horizontu např. 10 let bych doporučil 30% až 50% akcií, u delšího (nad 20.let) třeba 70% akcií. Záleží na tom, co kdo snese. Vodítko dá investiční dotazník, chytré knihy (např. Osobní finance-Syrový, Tyl), případně poradce, ale na ty věřím asi jako na Ježíška. Při určení investičního horizontu si musíme uvědomit, že portfolio nemusíme prodat při odchodu do penze, ale že je možné postupně čerpat rentu. Horizont se může protáhnout o dalších např. 20 let. Akcií se nemusíme bát.
Na závěr zamyšlení, co s účastnickými fondy.
Pokud je někdo konzervativní střádal a takových je jak se zdá většina, nebo má krátký investiční horizont, jsou pro něj tyto fondy naprosto nevhodné! Konzervativní fondy investují převážnou část do státních dluhopisů a ty jak víme půjdou kam, půjdou do p*dele.
Pokud máte dlouhý horizont a nebojíte se kolísání hodnoty portfolia, je možné o účastnických fondech uvažovat s tím, že bych volil agresivnější fond s malým podílem dluhopisů alespoň na prvních 10-15 let(????), než bublina na dluhopisech splaskne.
Osobně zůstávám v transformovaném fondu až do 60-let, pak to převedu do účastnického fondu s tím že využiji možnost předdůchodu. Pokud ovšem šílenci z plánovací komise tuto možnost nezruší. Také doufám a modlím se, že nedojde k privatizaci penzijních fondů jako v Polsku nebo Maďarsku.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 2. 2015 20:02
to je pravda, kdo se bojí, sere v síni.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (20 komentářů) příspěvků.