Zákon o doplňkovém penzijním spoření nařizuje, že hodnota majetku v účastnickém fondu doplňkového penzijního spoření (tedy nástupce oblíbeného penzijního připojištění) musí dosáhnout do 24 měsíců od vzniku fondu nejméně 50 milionů korun. Většina účastnických fondů tuzemských penzijních společností tuto podmínku nesplňuje. A dva roky života jim (až na drobné výjimky) právě dobíhají. Penzijní společnosti začaly pracovat na jejich slučování, případně vymýšlejí jiné strategie, jak literu zákona naplnit.
Povinnost mít na konci letošního roku ve správě minimálně 50 milionů korun se týká všech typů účastnických fondů vyjma povinný konzervativní fond. Tomu zákon nařizuje mít deset tisíc účastníků. Ve všech ostatních případech penzijní společnosti musejí, aby jim centrální banka fond nezavřela, udělat cokoli, aby zákonem daný limit splnily. Jak to vypadá, mají dvě možnosti. Tím prvním je, že své jednotlivé účastnické fondy sloučí v jeden, jehož celková aktiva přesáhnou 50 milionů korun, anebo stávající fond, který zákonem daný limit nesplňuje, sloučí s nově vytvořeným fondem, u kterého poběží dvouroční lhůta nutná k dosažení daného limitu nanovo. Zástupci penzijních společností se dušují, že slučování fondů je z hlediska jejich klientů změnou pouze kosmetickou. To by ovšem platilo jen tehdy, pokud by se slučovaly fondy s podobnou investiční strategií. Pokud byste chtěli investovat opatrně a konzervativně, jistě by vás nepotěšilo, kdybyste se najednou ocitli ve fondu, který investuje do akcií a chvíli báječně vydělává, chvíli letí dolů jako raketa. Takový scénář je ovšem prakticky vyloučený. Obecně totiž platí, že problém mají právě fondy s odvážnou strategií, fondy, které se při investování drží při zemi jsou na tom podstatně lépe.
Největší česká penzijní společnost patří pod značku Česká spořitelna. Překročení limitu u všech fondů hlásila už v létě, nyní mají její fondy dvoj- až čtyřnásobek potřebných aktiv. „Je to významná zpráva zejména pro naše klienty. Nebudou muset měnit zvolenou investiční strategii a mohou tak dosáhnout zajímavého zhodnocení,“ říká Aleš Poklop, předseda představenstva Penzijní společnosti České spořitelny.
Druhý pilíř penzijního systému je odepsán. Na penzijko si lidé posílají tak málo, že v důchodu jim to moc nepomůže, zaměstnavatelům se nechce lidem přispívat a o nové doplňkové penzijní spoření není zájem. Vláda chce třetí pilíř zatraktivnit. Ptáme se odborníků, jak by takové zatraktivnění mohlo vypadat:
Doplňkové penzijní spoření na našem trhu nabízí osm, respektive devět, penzijních společností. Pouze u dvou je jasné, že mají bezpečně splněný zákonný limit u všech svých účastnických fondů. Jako první už v létě oznámila protržení cílové pásky největší penzijní společnost, Penzijní společnost České spořitelny. Tou druhou společností, která je takříkajíc za vodou je Penzijní společnost České pojišťovny. „My se s tím vypořádávat nemusíme. I v Dynamickém účastnickém fondu jsme tu hranici překonali už v listopadu. Jsme tedy jedna z mála společností na trhu, která tohoto limitu dosáhla u všech svých účastnických fondů,“ chlubí se mluvčí Penzijní společnosti České pojišťovny Petr Brousil.
V ostatních penzijních společnostech tak radostní nejsou. Většina z nich totiž už natvrdo počítá s tím, že některé ze svých fondů sloučí, přičemž jen v několika málo případech doufají, že do konce roku některé z jejich fondů laťku těsně překonají.
STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…
Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.
V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.
Tiskový mluvčí penzijní společnosti Allianz Václav Bálek uvedl, že Allianz už přistoupila ke sloučení dvou fondů ze čtyř. Týká se to Dynamického účastnického fondu a Účastnického fondu Selection. Podle Bálka jsou oba rizikověji orientované, jejich investiční strategie byly velmi blízké, a proto nebyl důvod je nespojit. „Změny v jejich investičních strategiích z hlediska klientů nenastanou,“ řekl Bálek.
Na sloučení fondů jsou připraveni i v penzijní společnosti Československé obchodní banky. V případě, že nedojde k naplnění ČSOB dynamického účastnického fondu, budou prostředky jeho účastníků převedeny do ČSOB vyváženého účastnického fondu, který svým rizikovým profilem nejvíce odpovídá investicím do ČSOB dynamického účastnického fondu.
„Stále se však snažíme ČSOB dynamický účastnický fond aktivně naplňovat, takže je možné, že do konce roku zákonem daný limit v jeho případě splníme,“ uvedla tisková mluvčí ČSOB Pavla Hávová.
Slučování fondů řeší i ve společnost Conseq penzijní společnosti, která vedle povinného konzervativního fondu nabízí Globální akciový účastnický fond, Dluhopisový účastnický fond, fond Státních dluhopisů 2023 a fond Státních dluhopisů 2033.
„Vzhledem k aktuálnímu vývoji aktiv ve fondech můžeme předpokládat, že Globální akciový účastnický fond požadovaný limit splní. U dluhopisových fondů je situace složitější, proto plánujeme k 1. 1. 2015 všechny tři dluhopisové fondy sloučit do jediného dluhopisového účastnického fondu,“ uvedl člen představenstva a ředitel prodeje Richard Siuda, který je přesvědčen o tom, že sloučení dluhopisových fondů do jediného nebude mít pro klienty >žádné negativní důsledky.
„Ti totiž mají nasmlouvaný program životního cyklu Zenit a změna dluhopisového fondu neznamená žádnou změnu v investiční strategii celého programu. Programy životního cyklu i programy s garancí zůstávají zachovány se stávajícími pravidly beze změny,“ dodal.
Ještě před nedávnem s určitostí platilo, že jsme měli 33 účastnických fondů ve správě devíti penzijních společností. Pod hlavičkou Conseq fungují hned dvě penzijní společnosti. Jedna vznikla na zelené louce (Conseq penzijní společnost), druhá je bývalý penzijní fond společnosti Aegon (Conseq důchodová penzijní společnost). Účastnické fondy té druhé začaly fungovat později než fondy dalších penzijních společností, údaje o výši jimi spravovaných aktiv v tabulce na konci článku sice uvádíme, konec dvouleté lhůty pro dosažení padesát milionů korun je pro ně ale ještě relativně daleko.
Manažer PR a interní komunikace penzijní společnosti AXA Karel Žyla na otázku, jak bude AXA řešit to, že její smíšený účastnický fond pravděpodobně limit nedodrží, odpovídá, že v takovém případě bude tento fond k 1. lednu 2015 sloučen s novým fondem. Klienti ale podle něj mají zůstat klidní. „Všichni budou moci přejít do nového účastnického fondu. Ti, kteří by s přechodem do nového fondu nesouhlasili, budou moci bezplatně přejít do jiného účastnického fondu naší společnosti anebo do jiného účastnického fondu jiné penzijní společnosti. V každém případě klienti o své prostředky nepřijdou,“ vysvětluje.
Řešení, kdy penzijní společnost vytvoří nový účastnický fond, s nímž sloučí starý účastnický fond, volí i v ING penzijní společnosti, která už počítá s tím, že fondy Penze 2030 a Penze 2040 zákonem daného limitu nedosáhnou.
„Proto jsme už přistoupili k jejich sloučení do nového spořicího fondu, který nám nedávno schválila Česká národní banka. O podobě sloučení jednáme v tuto chvíli s regulátorem. V případě akciového fondu je otevřeno několik variant,“ řekla mluvčí ING Daniela Velová.
Poslední penzijní společností, která na trhu nabízí účastnické fondy, je penzijní společnost Komerční banky, která zákonem daný limit zřejmě nesplní u zajištěného a dynamického fondu.
„U Dynamického účastnického fondu nemáme pochybnosti o dosažení zákonného limitu. Padesátimilionovou hranici nedosáhneme u zajištěného účastnického fondu, a proto jsme již počátkem listopadu podali na ČNB ke schválení žádost o sloučení tohoto fondu s dalším účastnickým fondem naší penzijní společnosti,“ uvedl její předseda představenstva a výkonný ředitel Pavel Racocha.
Mluvčí Asociace penzijních společnost ČR Jan Sedláček povinnost splnit zákonem daný limit ve výši 50 milionů ve správě každého účastnického fondu nekritizuje. Spíš naopak.
„Z našeho pohledu má splnění investičních limitů logiku. Plné rozvinutí zejména dynamických strategií je možné pouze v případě dostatečně objemných portfolií. Klient má takovém případě jistotu, že fond bude plně a při dostatečné míře diverzifikace investovat dle svého profilu,“ říká.
Podle něj ke konci třetího čtvrtletí spravovaly penzijní společnosti ve třetím pilíři důchodového systému bezmála 310 miliard korun. Z toho v transformovaných fondech (penzijní připojištění) bylo takřka 305 miliard korun a v účastnických fondech (doplňkové penzijní spoření) 3, 5 miliardy korun.
Penzijní společnost | Fond | Aktiva ve správě, miliony korun |
67,38 | ||
43,81 | ||
28,47 | ||
14,95 | ||
99,53 | ||
60,09 | ||
25,07 | ||
Povinný konzervativní fond | 10,39 | |
Dynamický účastnický fond | 0,96 | |
0,1 | ||
6,57 | ||
1,72 | ||
2,55 | ||
27,13 | ||
1052,56 | ||
156,15 | ||
93,88 | ||
247,09 | ||
15,43 | ||
7,93 | ||
96,72 | ||
108,78 | ||
6,6 | ||
4,81 | ||
11,21 | ||
366,79 | ||
12,86 | ||
50,72 | ||
42,85 | ||
65,97 | ||
123,14 | ||
41,19 |
Stav ke konci 3. čtvrtletí 2014; zdroj Asociace penzijních společností ČR
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 12. 2014 10:24, Škodolibka domácí
Já třeba na důchod pravidelně investuji do akciových fondů, ale penzijko si nechávám v konzervativní variantě transformovaného fondu (zatím). Na DPS hodlá přejít až v pozdějším věku blížícím se důchodem,a bych si mohla zvlit výplatu formou renty na dobu určitou a vyhnula se zdanění příspěvku zaměstnavatele. Osobně na penzijko nahlížím tak, že vzhledem k významnému příspěvky firmy, daňovému odpočtu a státní podpoře je "tohle" to zhodnocení, které mi tento produkt přináší. A také nepovažuji za úplně rozumné mít peníze na důchod výhradně skrz dynamické investice. Takhle to mám objemově cca 50/50 a neměnila bych.
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.