Zákon o doplňkovém penzijní spoření uvádí několik možností, jak si nechat peníze z účastnických fondů vyplatit. V zásadě si klienti penzijních společností budou vybírat mezi jednorázovou výplatou a výplatou pravidelné penze. Tu si můžou nechat vyplácet po určitou dobu, nebo si smluví rentu doživotní. Při bližším pohledu je to ale složitější, paleta možností je dost pestrá.
Zatímco u klasického penzijka vyplácí penze vždy penzijní společnost, u doplňkového penzijního spoření může pravidelnou penzi buď vyplácet penzijní společnost, nebo se za prostředky z fondu koupí penze u některé z pojišťoven, které nabízejí životní pojištění. Pokud by to měla být penze dožitovní, tu lze sjednat výhradně s pojišťovnou. „Jestli je to výhodné, nebo ne, to záleží na podmínkách, které pojišťovna nabídne,“ říká k tomu Richard Siuda ze společnosti Conseq Investment Management. Zatím se ale neví, jak bude nákup penze probíhat. Minulá vláda příslušné předpisy nestačila zavést, a nová to zřejmě jako prioritu také nemá. Je zřejmě příliš zaujatá rušením druhého pilíře důchodového systému, důchodového spoření.
Důchodová komise prý nyní usilovně pracuje na zatraktivnění doplňkového penzijního spoření – a Peníze.cz o tom častěji informovaly, mimo jiné v rozhovorech s šéfem penzijní komise Martinem Potůčkem, šéfem Asociace penzijních fondů a členem komise Vladimírem Bezděkem nebo šéfem jedné z pracovních skupin komise Vítem Samkem. Můžeme doufat, že součástí onoho zatraktivňování bude i osvětlení tohoto zatím nejasného místa. A pokud by podmínky pro pojišťovny byly nastavené tak přísně, jako jsou zatím pro penzijní společnosti, klient by neměl být bit.
... a vymýšlejí, jak zreformovat důchodovou reformu. Na Peníze.cz jsme zatím důkladněji vyzpovídali tři.
Šéfoval dvěma komisím pro reformu důchodů, v té dnešní je jako zástupce Asociace penzijních fondů.
Vysoce postavený odborář. Dnes šéf pracovního týmu důchodové komise, který má na starosti rušení druhého pilíře a přestavbu třetího.
Sociolog. Dlouholetý expert ČSSD na důchodovou problematiku. Šéf současné mnohohlavé důchodové komise.
A co komisaři vymýšlejí? Nová výsluhová penze, doplňkové spoření pro děti, vyšší provize zprostředkovatelům, změna výpočtu státního příspěvku či povinné zapojení zaměstnavatelů.
Zatím tedy zákon říká pouze to, před uzavřením pojistné smlouvy pojišťovna písemně sdělí svému novému klientovi výši renty, kterou mu bude z naakumulovaných peněz garantovat.
Pokud budeme doplňkové penzijní spoření porovnávat s jeho starším sourozencem penzijním připojištěním, narazíme – pokud jde o cestu k penězům – na několik rozdílů. Prvním je, že na peníze z penzijka máte nárok po dosažení šedesáti let věku. U doplňkového penzijního spoření se výplata váže na věk odchodu do důchodu. A aby to nebylo tak jednoduché, počítá se při tom s jakýmsi „rovným důchodovým věkem“ (ke kterému ostatně směřujeme, věk pro odchod do důchodu se postupně sbližuje a ročník sedmdesát jedna už může jít do penze naráz – bez ohledu na pohlaví). Jinými slovy důchodový věk je pro účely doplňkového penzijního spoření pohlavně neutrální a počítá se jako důchodový věk pro muže; zatímco u starobního důchodu budou mít ženy ještě nějaký čas náskok, pro peníze z doplňkového spoření to neplatí.
Pokud tedy chcete k výpočtu doby, kdy si budete moci na peníze z účastnických fondů sáhnout, použít naši kalkulačku důchodového věku, můžete – jen dámy prosíme o trochu velkorysosti, se kterou se pro jednou budou tvářit jako pánové.
Další rozdíl mezi oběma penzijními produkty je v tom, jak se můžete k penězům dostat před termínem. Obojí můžete zrušit – pak si odnášíte svoje vložené peníze; výnosy a příspěvky zaměstnavatele se daní, státní příspěvek se vrací.
Z penzijního připojištění ale můžete také po patnácti letech spoření vybrat polovinu všech peněz, tedy včetně příspěvků. Tato takzvaná výsluhová penze v doplňkovém penzijním spoření není – a mnoho lidí to vidí jako jeden ze silných důvodů, proč zůstat u penzijka. Zajímavý je v této souvislosti postřeh Vladimíra Bezděka, šéfa Asociace penzijních společností, který vyslovil v rozhovoru pro Peníze.cz: „Je paradoxní, že výsluhovou penzi ve skutečnosti využívají jen jednotky procent z klientů, kteří na ni mají nárok. Ostatní ale hřeje vědomí, že kdyby u nich v životě nastaly nějaké neočekávané problémy, tak se jim nabízí možnost, jak se bez penalizace dostat dřív k části prostředků, které si původně odkládali na penzi.“ Zřejmě i kvůli tomuto psychologickému efektu je vysoce pravděpodobné, že se brzy dočkáme výsluhové penze i u doplňkového spoření:
Pokud necháme stranou odbytné – tedy předčasnou výplatu vložených peněz a výnosů bez státních příspěvků a invalidní penzi (která se, jak název napovídá, týká speciálních situací), zbývají v zásadě dvě možnosti. Jak už jsme říkali na začátku. Jednorázová výplata a postupně vyplácená renta. Stoprocentní výhodou prvního řešení je, že svoje peníze můžete dál zhodnocovat podle svého uvážení. Podmínkou je pouze dosažení důchodového věku. Ovšem znovu opakujeme: „pánského důchodového věku“, tato podmínka je ale zároveň nevýhoda: oproti ostatním možnostem totiž musíte čekat o pět let déle.
Ten, kdo si zvolí výplatu svých úspor v pravidelných dávkách, to může udělat několika způsoby.
Jednak si může nechat posílat starobní penzi od penzijní společnosti, stanoví si dobu, po jakou mu penze má chodit – respektive dohodne se na ní s penzijní společností. Peníze, které se zatím na penzi nepoužijí, zůstávají zainvestované v účastnickém fondu a můžou se dál zhodnocovat. Výška penze může kolísat podle toho, jak zrovna prostředky ve fondu „pracují“. Vzhledem k tomu, že touto dobou by měly být uložené v relativně bezpečných produktech, například konzervativních dluhopisech, nemělo by jít o kolísání nijak vysoké.
Další možnosti už zahrnují pojišťovnu. Pojišťovna člověku vypracuje nabídku, jakou rentu by mu za peníze nashromážděné ve fondech byla ochotná nabídnout. Klient může poptávat buď penzi na přesně stanovenou dobu a s přesně stanovenou částkou, nebo penzi doživotní. V obou případech se stává klientem pojišťovny a naspořené peníze už dál nezhodnocuje. Pokud mu to pojišťovna nějakým způsobem nenabídne – což zákony zatím nezakazují ani neusměrňují.
O jakýkoli druh penze si můžete zažádat pět let před dosažením důchodového věku, „pánského důchodového věku“. Další podmínkou je pět let ve třetím pilíři, přestoupivším se kromě doplňkového penzijního spoření počítají i roky s penzijkem.
A teď se konečně dostáváme k hlavní otázce: Je výhodnější peníze z doplňkového penzijního spoření vzít hned a najednou, nebo si nechat posílat rentu?
Záleží na každém, ale člověk by měl mít na mysli, že pokud se rozhodne pro nákup renty od pojišťovny, peníze už po dobu její výplaty nebude mít šanci efektivně zhodnocovat. Při jednorázovém výběru pak můžete ještě nějaký způsob vymyslet – ovšem také nemusíte: „Jestliže si peníze vyberete jednorázově a vložíte si je na běžný účet, už nebudou přinášet téměř žádný výnos. Nezáleží tedy na tom, jestli si peníze vyberete najednou, nebo postupně, ale jak s nimi budete dále pracovat,“ vysvětluje Richard Siuda.
Nechcete spoléhat na státní důchod? Uvažte, jestli by nebylo vhodné ukládat peníze do podílových fondů. Využijte bezplatnou Hot Line investiční společnosti Conseq, partnera našeho Velkého investičního seriálu
800 900 905
Nebo vyzkoušejte podílové fondy této společnosti:
Případně také populární fondy životního cyklu, v nichž se složení portfolia automaticky přizpůsobuje tomu, v jaké fázi životního cyklu se investice právě nachází:
Ukažme si to na konkrétním příkladu. Člověk, který si v rámci doplňkového penzijního spoření nashromáždí například 1,5 milionu a rozhodne se pro výplatu měsíční renty, si může po dobu dvacíti let přilepšovat ke starobní penzi pravidelnou částkou ve výši 6250 korun měsíčně. Pokud by ale všechno vybral hned, mohl by třeba peníze rozdělit na dvě hromádky – na jedné by bylo 900 tisíc, ze kterých by si sám vyplácel rentu – na deset roků by to bylo nějakých 7500 měsíčně –, a 600 tisíc by mohl dál zhodnocovat. „Při pětiprocentním výnosu u dynamicky zaměřených fondů by pak měl po deseti letech na účtu znovu takřka milion korun, který by mu mohl na další roky poskytnout měsíční rentu ve výši osm tisíc korun,“ láká k možnosti něco vybrat a něco dál investovat Richard Siuda.
Pro ty, kterým dosavadní výčet možností nebyl dost, je tu ještě další možnost – člověk může požádat penzijní společnost zároveň o jednorázové vyrovnání a o penzi starobní na dobu určenou nebo o kombinaci jednorázového vyrovnání a doživotní penze poskytované životní pojišťovnou. Penze se přitom vypočítá jen z určené části peněz na účtu účastníka. Kombinace je výhodná, pokud chce člověk vybrat jenom část peněz a zbytek nechat pracovat ve fondech. V takovém případě ale pořád musíte také do fondu odvádět aspoň minimální příspěvek – tedy nejmíň stokorunu měsíčně.
Cest je tedy hodně a dá se z nich vybírat. Skeptik by ale možná připomněl, že čeho je moc, toho je příliš – že totiž příliš mnoho možností může paradoxně lidi odrazovat. To už je ovšem výzva pro případné reformátory penzijní reformy ve stávající vládě na jedné straně a pro penzijní společnosti a finanční poradce na straně druhé.
V souvislosti s doplňkovým penzijním spořením jste mohli zaslechnout pojem předdůchod. Je to nástroj, který má vycházet vstříc zejména těm lidem, kteří přijdou nedlouho před důchodem o práci. Není žádné tajemství, že v pokročilejším věku se nová práce hledá těžko, někdy je přímo nemožné ji najít. Jenže odchod do předčasného starobního důchodu by znamenal trvalé snížení státní penze. Když si ale člověk sjedná v takové situaci výplatu penze z doplňkového spoření, pak za něj za určitých podmínek stát platí zdravotní pojištění. A z hlediska sociálního pojištění se doba pobírání této penze počítá do let, která si člověk musí „odsloužit“, aby mu vůbec byl státní důchod přiznaný, navíc se mu „nerozmělňuje“ vyměřovací základ pro výpočet státního důchodu.
Podmínek má předdůchod dost: Když už si ho člověk nechá vyplácet, musí si ho pak nechat bez přerušení vyplácet aspoň dva roky. Předtím musí mít doplňkové penzijní spoření aspoň pět roků (u přestoupivších se počítají i roky penzijního připojištění): a především musí mít v účastnickém fondu dost peněz. Minimální měsíční penze, kterou si může nechat vyplácet, je stanovená jako 30 procent průměrné mzdy podle ČSÚ. Jen tak zhruba pro orientaci: teď je průměrná mzda něco pod 25 000 korun, na dvacet čtyři měsíčních penzí (dva roky) je potřeba mít na kontě ke 180 tisícům korun,
Detailnější informace o předdůchodech najdete v našem starším článku:
Pokud už jste zjistili, že jenom šetřit nestačí, a chtěli byste se začít rozkoukávat ve světě investic pro obyčejné lidi, je tu právě pro vás náš nový Velký investiční seriál:
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 12. 2014 6:06, Zdenek
Při postupném vyplácení se tedy výsledná částka podělí nebo si pojišťovna nějakým způsobem spočítá průměr dožití a to bez zhodnocování zbylých prostředků nebo z toho plyne, že při nedožití průměru propad. Vida, po první to někdo takto sdělil a to je zřejmě hlavní důvod, proč si nechat vyplatit peníze na ruku.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 12. 2014 2:11, Karásek
Nejlepší je v prvním roce důchodu mít vyšší příjem z dividend než z důchodu a nechat 100% peněz v akciích, pak bude příjem z dividend každý rok několik procent vyšší a každých 8 až 10 let dvojnásobné dividendy. Děti zdědí tolik moc dividend, že nebudou muset nikdy pracovat.
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.