Zdroj: Shutterstock
Veřejnoprávní pohledávky často řeší města a obce. Jsou to například neuhrazené pokuty za dopravní i jiné přestupky, které ukládá městská policie, nezaplacené místní poplatky za psy, za popelnice nebo za krmení holubů. Ale také pokuty na úseku živnostenského oprávnění či životního prostředí.
Podle takzvaného celnického balíčku, který teď schválili i senátoři, má vymáhání těchto neuhrazených pokut spadnou do kompetence celní správy. Tedy až potom, co města a obce upozorní dlužníka, on nebude na výzvu o zaplacení reagovat a dluh neuhradí. Pohledávku pak obce podstoupí právě celníkům.
Ti se přitom dluhy zabývají čím dál víc. Už loni přibylo do jejich pracovní náplně vymáhání justičních pohledávek, což jsou například peněžité tresty, soudní poplatky, náklady související s trestním řízením či poplatky ve vězeňství.
S předáním další dluhové agendy na celníky zásadně nesouhlasí soudní exekutoři, kteří doposud řadu těchto veřejnoprávních dluhů vymáhali. Exekutorská komora se tak řadu měsíců snažila na poslance i na senátory apelovat, aby novelu nepřijímali.
Komora argumentovala například tím, že státu hrozí miliardové ztráty. „Celní správa převzala již vloni vymáhání justičních pohledávek. Podle dat, o která jsme požádali, dosáhla úspěšnost vymáhání justičních pohledávek celní správou 3,19 % při odhadovaných nákladech na vymáhání 500 milionů Kč. Úspěšnost vymáhání justičních pohledávek exekutory přitom dříve dosahovala více než 30 % a náklady na vymáhání platili dlužníci, ne daňoví poplatníci,“ říká prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík.
Tvrdí také, že nová pravidla budou mít negativní společenské dopady na dlužníka. „Zatímco soudní exekutoři vymáhají civilně a diskrétně, zásah uniformovaných celníků například při zpeněžování movitého majetku neúměrně společensky poškodí dlužníka. Ostuda ze zásahu 'finanční policie' nepomůže dlužníkům s návratem do řádného života,“ míní šéf exekutorů.
Kritizuje i absenci dozoru celníků, jejichž práce podléhá pouze interní kontrole, zatímco činnost soudních exekutorů kontrolují čtyři dohledové orgány. „A v neposlední řadě je tu riziko upřednostnění věřitelů: stát a samosprávy budou mít přednost při vymáhání dluhů celní správou, zatímco rodiče samoživitelé, zdravotní pojišťovny či oběti trestné činnosti zůstanou čekat na druhé koleji,“ je přesvědčený Mlynarčík.
Celní správa přitom odmítá, že by byla neefektivní. A tvrdí, že na hodnocení je příliš brzo. Jak uvedla mluvčí celní správy Hana Prudičová pro server Česká Justice, polovina pohledávek se splatností v roce 2024 byla správě předána v posledních dvou měsících, kdy ještě nemusely být zahájeny úkony k vymáhání. Odmítá také, že by za dlužníky jezdili uniformovaní pracovníci, většinou tuto agendu zajišťují zaměstnanci v civilu.
Komora také varuje, že se znepřehlední rozsah vymáhacího řízení v Česku. Zatímco exekutoři mají centrální evidenci exekucí a komora je tak schopna poskytovat různá statistická data, celní správa žádnou veřejnou evidenci vymáhaných dluhů nevede.
Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva financí na dotaz webu Peníze.cz uvedla, že jakkoli lze chápat podnikatelský záměr exekutorů lobbovat za zvýšení objemu vlastních zakázek, úlohou státu coby regulátora, je udržet systém tak, aby nezohledňoval pouze jedno kritérium, a to výnosnost realizovaných exekucí.
„Veřejná správa je službou občanům a výběr daní je zásahem do vlastnického práva jednotlivců. Ten je potřeba provádět přiměřeně a s respektem a šetřením práv jednotlivců. Náklady daňové exekuce jsou proto nastaveny tak, aby nebyly ve velkém nepoměru k vymáhané částce. To platí zejména u drobných nedoplatků,“ říká Krušinová.
Platíte hodně za elektřinu?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
Doplňuje, že pokud by stát rezignoval na vymáhání peněžitých plnění a svěřil vymáhání profesionálním exekutorům, znamenalo by to pro dlužníky razantní zvýšení exekučních nákladů, neboť náklady na vymáhání soudním exekutorem jsou několikanásobně vyšší.
Zatímco stát požaduje od dlužníka dvě procenta z vymáhané částky, nejméně pak 500 korun, exekutoři jsou „dražší“. Účtují si 15 % z už vymožené částky, přičemž minimální odměna činí dva tisíce korun bez DPH. Na náhradu hotových výdajů si pak účtují ještě 3500 korun bez DPH. Pokud to dlužník uhradí do 30 dnů od doručení výzvy, platí polovinu z těchto částek. Protože jde o podnikatelskou činnost, odvádí exekutoři z těchto peněz klasicky daň z příjmu.
Podle ministerstva je správné, že daňová exekuce, a tedy i vznik exekučních nákladů začíná až poté, co byl dlužník bezvýsledně upomenut na úhradu nedoplatku a správce daně přistoupí k vydání exekučního příkazu. „Výzva ze strany soudního exekutora již pro dlužníka, který poté částku dobrovolně uhradí, znamená vznik nemalých nákladů,“ uvádí Krušinová.
Dodává ještě, že stát nechce prohlubovat, aby dlužníci padali do dluhových pastí. „V souladu s programovým prohlášením vlády by naopak mělo docházet k omezení rozsahu exekucí a jejich negativních dopadů na dlužníky a společnost jako celek, což odpovídá též dalším krokům přijímaným v uplynulém období, například několik zákonů o takzvaném milostivém létě či zavedení chráněného účtu,“ dodává mluvčí úřadu.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
