Zdroj: Shutterstock
Nezabavitelná částka od začátku roku 2023 znovu stoupne. Ale ne o tolik, jak by mělo podle dosavadních pravidel. V základu se zvýší o 2500 korun na 13 500 korun. Vyplývá to z nařízení, které schválila vláda na návrh ministerstva spravedlnosti.
Jde o částku, která zůstává lidem v exekuci nebo v oddlužení (osobním bankrotu) z výplaty nebo třeba důchodu. Vše nad ní může jít na úhradu dluhů.
Základní částka nezabavitelného minima se ještě po většinu minulého roku počítala jako tři čtvrtiny součtu životního minima jednotlivce a specifické částky normativních nákladů na bydlení.
Ministerstvo vedené Pavlem Blažkem (ODS) původně navrhlo, aby se od začátku roku 2023 nepočítalo se třemi čtvrtinami součtu životního minima a normativu jako dosud, ale jen s jedenácti dvacetinami, tedy s něčím lehce nad polovinu. Nakonec se vládní koalice shodla na poklesu na dvě třetiny ze zmíněného součtu.
Růst nezabavitelné částky brzdila vláda už od října 2022, když podruhé během roku stouply normativní náklady. Ty reagují na skokové zdražování energií. Nižší růst nezabavitelné částky ministerstvo vysvětluje tím, že náhlý skok by výrazně zasáhl věřitele, kterým by dlužníci spláceli méně, ale také samotné dlužníky, pro které by bylo hůře dostupné oddlužení – s růstem nezabavitelné částky totiž roste i hranice nutných příjmů pro vstup do osobního bankrotu.
Od začátku roku 2023 se mění také koeficient, kterým se nezabavitelná částka násobí za každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, a to ze třetiny na čtvrtinu.
V souhrnu tak nezabavitelná částka od začátku roku 2023 stoupne o 2500 Kč pro člověka bez vyživovací povinnosti (na celkových 13 500 korun), případně o 2200 Kč pro člověka s vyživovací povinností k jedné osobě (na 17 000 korun), o 1900 Kč u dvou vyživovaných osob a tak dále.
Mění se také výpočet stropu, nad který se z výplaty či důchodu strhávají veškeré peníze. Dosud je to dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů, od roku 2023 to bude 1,5násobek.
Dopad na konkrétní situace vám spočítá naše kalkulačka. Ta rovnou přihlíží i k situaci, že dlužníkovi po odečtení základního nezabavitelného minima něco zbyde – to se pak rozdělí podle pravidel, která si připomeneme za chvíli.
Další kalkulačky
A ještě slíbené připomenutí, jak se postupuje v případě, že dlužníkovi po odečtení základního nezabavitelného minima něco zbyde:
Nejdřív se podíváme na opačnou stranu. Zajímá nás částka čisté mzdy, která převyšuje 1,5násobek součtu životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení (do roku 2023 byl tento limit na dvojnásobku). Všechno nad tuhle hranici (po odečtení základního nezabavitelného minima) se sráží ve prospěch věřitelů.
Zbytek – tedy to, co se pohybuje nad hranicí základního nezabavitelného minima, ale pod hranicí částky, která se plně sráží ve prospěch věřitelů – rozdělíme na tři části. Jedna třetina z něj zůstane dlužníkovi – připočte se tedy k tomu, co mu zůstalo už díky základnímu minimu. Další dvě třetiny se použijí, zjednodušeně řečeno, na zaplacení přednostních a nepřednostních pohledávek. Tomu, kdo nemá přednostní pohledávky (výživné, náhrady újmy na zdraví, náhrady škody způsobené úmyslným trestným činem, dlužné daně a pojistné vůči státu), zůstane i druhá třetina.
Ještě dodejme, že dřív se pro stanovení nezabavitelné částky počítalo s normativními náklady na bydlení pro jednu osobu u nájemního bytu v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. Normativy ale už mají nová pravidla a pro účely výpočtu nezabavitelného minima se teď počítá s částkou normativních nákladů pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci s alespoň 70 000 obyvateli.
Jiří Hovorka
Sdílejte článek, než ho smažem
