Verdikt se týká většiny exekucí nařizovaných na základě rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách. Doložka je totiž podle Nejvyššího soudu neplatná, „pokud se výběr rozhodce neuskutečnil podle transparentních pravidel nebo byl vybrán právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a nemůže-li být akceptovatelný ani výsledek tohoto rozhodování“.
Usnesení Nejvyššího soudu se konkrétně týká úvěrové a leasingové společnostiEssox ze skupiny Komerční banky. Klienty, kteří neplnili své závazky, posílala k rozhodcům jmenovaným Společností pro rozhodčí řízení – jedné z největších firem v oboru, v jejímž představenstvu jsou advokáti Tomáš Sokol, Jan Brož a Jiří Novák. U soudu tedy mohou narazit přinejmenším další nálezy Společnosti pro rozhodčí řízení, mezi jejíž klienty patří také Komerční banka, Home Credit, Česká pošta nebo Raiffeisenbank.
Rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu má však širší dopad a znamená další vážnou ránu i pro další soukromé firmy jako Sdružení rozhodců (brněnská společnost mimo jiné rozhodovala spory s klienty realitní kanceláře Prolux), Národní centrum pro rozhodčí a mediační řízení (klienti katalogové společnosti RES online – viz box vpravo) nebo dřívější Rozhodčí soud České republiky.
„Chybně nařízená exekuce na základě nezpůsobilého rozhodčího nálezu se podle našich odhadů týká více jak 100 tisíc případů,“ říká Petr Němec, právník a mediátor, který se zviditelnil bojem za vrácení bankovních poplatků nebo projektem HromadnéŽaloby.cz. Samy soudy nemají celkovou statistiku k dispozici. Ministerstvo spravedlnosti před dvěma lety odhadovalo počet všech rozhodčích nálezů u spotřebitelských smluv na 70 tisíc ročně.
Už dříve přitom soud uvedl, že rozhodčí spory se spotřebiteli může řešit jen právnická osoba, která je ustanovena zákonem (neobsahuje-li rozhodčí smlouva přímé určení rozhodce ad hoc či konkrétní způsob jeho určení, ale odkazuje jen na rozhodčí řád této právnické osoby). Fakticky tak uznává jen Rozhodčí soud při Hospodářské a agrární komoře, který vznikl přímo zákonem (podobně jako menší rozhodčí soudy při komoditních burzách, jejichž působnost se ale nevztahuje na běžné spotřebitele).
Advokát Tomáš Sokol v reakci na rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedl, že zcela stejné smlouvy byly judikaturou dříve uznávány za platné, a varoval před vznikem nepřehledné situace.
Od teď vždy z úřední povinnosti
Nové rozhodnutí Nejvyššího soudu je důležité nejen jako potvrzení předchozí judikatury, podle níž jsou možnosti rozhodčích řízení ve spotřebitelských sporech velmi omezené. Nyní totiž získává masový význam tím, že soudům výslovně „ukládá“, aby v exekučním řízení přezkoumávaly platnost rozhodčí doložky. A pokud nesplňuje zákonné podmínky, musí soudy z moci úřední zastavit probíhající exekuci, případně ji vůbec nezačít, a to nezávisle na tom, že dlužník předtím rozhodčí doložku nenapadl.
Až dosud se soudy při exekučním řízení omezovaly obvykle jen na formální ověření, zda byl vydán takzvaný exekuční titul a zda je pravomocný i vykonatelný. Případné námitky proti samotnému rozhodčímu nálezu musel dlužník jednak aktivně vznést, jednak tak měl učinit hned po jeho vydání, tedy ještě před exekučním řízením.
První exekuce na základě verdiktu Nejvyššího soudu už stopnul například Městský soud v Brně. Reakce z několika okresních soudů, které oslovil on-line deník Aktuálně.cz, ukazují, že u nových návrhů na exekuci se o přezkoumání platnosti rozhodčího nálezu pokusí i ostatní soudci. Hrozí tak prodloužení řízení, protože si zřejmě budou muset pokaždé vyžádat i rozhodčí doložku.
Nestihneme to, nemáme podklady
Mluvčí Městského soudu v Brně Gabriela Stočková ale upozorňuje, že vzhledem k počtu doručených žádostí o pověření exekutora a vzhledem ke krátké zákonné lhůtě (15 dnů) nebude ve většině případů v silách soudu, aby v této první fázi automaticky přezkoumával každý rozhodčí nález v tom směru, zda sjednaná rozhodčí doložka není absolutně neplatná. „Jiná situace nastává v případě podání návrhu na zastavení exekuce, kdy soud není vázán krátkými lhůtami a může za tímto účelem provést potřebné dokazování,“ dodává mluvčí.
Z ohlasů zároveň vyplývá, že do automatického přezkoumávání už nařízených (ale zatím neukončených) exekucí se soudcům příliš nechce. Při rozhodování totiž měli k dispozici jen rozhodčí nález, nikoliv samotnou doložku, a bez ní prakticky nelze posoudit její platnost. Místo aby soudci sami otvírali už schválené exekuce a vyzývali k doplnění podkladů, očekávají, že s návrhem na jejich zastavení přijdou aktivně sami dlužníci nebo jejich právní zástupci.
„Nepředpokládám, že by soud automaticky přezkoumával již nařízené exekuce, neboť exekuci může zastavit tehdy, jestliže je mu znám zákonný důvod. Ale takovou informaci, že rozhodčí smlouva byla uzavřena neplatně, soud v drtivé většině nemá,“ vysvětluje například Jiří Levý, předseda Okresního soudu Plzeň-město.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 1. 2014 19:23, Klára
Kéž by tohle nastalo před rokem, když jsem tak nutně potřebovala pomoc :/ Bohužel jsem to štěstí neměla, takže jsem musela hledat řešení jinde. Protože jsem podnikatelka, tak pro mě připadala z mého pohledu v úvahu jen americká hypotéka, tu jsem uzavřela u j reality a určitě toho nelituju, jen by bylo fajn, kdybych se mohla vyhnout všem těm nervům, probděným nocím a spoustu běhání po úřadech apod. Na druhou stranu lidé, kterých se bude zastavení exekuce týkat nebo se týkalo, nepřijdou o povinnost dluhy splatit, takže to zase tolik věcí neřeší..
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.