Tento a mnoho dalších podobných inzerátů oddlužovacích společností na nás denně útočí z novin, internetu i letáků na autobusových zastávkách. Kdyby byl jejich jediný problém pravopis, bylo by jistě na světě líp. Žádný prostředník vám totiž pro vaše splátky nevyjedná lepší podmínky! Naopak, mnohem pravděpodobněji může ještě uškodit.
V minulém roce se podle České národní banky zvýšilo zadlužení českých domácností u bank a finančních institucí o 77,137 miliardy korun (k 31. 12. 2010). Největší nárůst půjček byl jako již tradičně zaznamenán v období okolo Vánoc, do nového roku tak vstoupila řada domácností s novými dluhy. Neznalost a břemeno narůstající zadluženosti leckoho navádí k volání o pomoc. Jako vhodné řešení se v takové chvíli jeví svěření problémů do rukou oddlužovacích společností. Takový druh „pomoci“ může ale ve finále přijít dlužníka velmi draho.
Oddlužovací společnosti slibují pomoc zadluženým lidem s jejich finančními problémy tím, že převezmou správu jejich dluhů a na základě individuální finanční analýzy vypočítají splátkový kalendář, na kterém se následně domluví s věřiteli. Za nabídku oddlužení, poskytnutí know-how a bohatých zkušeností si ale samozřejmě nezapomínají účtovat nemalé provize.
Klienty si vyhledávají na základě inzerátů, slibujících přítrž stále se opakujícím a narůstajícím splátkám. „Oddlužíme vás, víme jak: Potřebujete půjčku na úhradu půjček? To není řešení, ale společně to umíme. Zkuste naše služby, poradenství zdarma a ukončíme ten kolotoč půjček a úvěrů.“ Zdeněk Buček ze společnosti Asterie, s. r. o., zásadně popírá, že by si společnost vyhledávala a oslovovala potenciální klienty: „Klienti se nám sami hlásí na základě našich inzerátů a další propagace na internetu, až potom s nimi navazujeme spolupráci,“ tvrdí.
Většina zveřejňovaných inzerátů ale bohužel neuvádí, jakým postupem chtějí jejich autoři či zadavatelé vytyčeného cíle dosáhnout. Často argumentují tím, že mají dobré zkušenosti se splátkovými kalendáři, které sami nastaví a následně údajně prosadí u věřitelů. Ti ale jejich nastavení akceptují jen málokdy. Důsledkem toho bývá, že tyto společnosti finanční situaci dlužníků spíše zhorší, než aby ji zlepšily. „Asterii splácím 11 000 Kč a z této částky si nechává 7 000 Kč, jak jsem s hrůzou zjistil, a pouze 4 000 jdou na dluhy. Jsem nešťastný a nevím jak dál,“ stěžuje si pan Podlesný v internetové diskuzi pod společností Asterie na stránkách Centrálního registru dlužníků. Stejně jako mnoho dalších zadlužených svěřil své finanční problémy do rukou jedné z předních oddlužovacích společností. A rozhodně není sám, kdo si stěžuje. Společnosti jsou totiž ve skutečnosti jen drahým prostředníkem mezi bankou a věřitelem. Jejich klientela ale i přesto stále narůstá.
Náklady na spolupráci s těmito firmami jsou obrovské již od prvního momentu, kdy se s nimi dlužník rozhodne spolupracovat. A navíc neustále narůstají. Co všechno musí klient zaplatit?
Většina společností si účtuje vstupní poplatek, za který vypracuje individuální finanční analýzu, podle které následně vytvoří splátkový kalendář. Tento poplatek se pohybuje v rozmezí 5–15 tisíc korun a jen některé z firem garantují jeho vrácení v případě nesplnění stanovených cílů. Z každé vyměřené měsíční splátky si pak firmy vypočítávají provizi ve výši od 15 do 20 %, kterou si z došlých peněz strhávají jako první. Uzavřená smlouva společnostem vyhrazuje první místo v zástupu věřitelů během plnění splátkového kalendáře. Takto si společnost strhává svoji odměnu vždy jako první a teprve poté splácí peníze dalším věřitelům.
Výše zmíněné údaje vyplynuly z analýzy praktik oddlužovacích společností, jejíž výsledky v polovině minulého roku uveřejnila nezisková organizace Člověk v tísni a k jejímž závěrečným stanoviskům se připojila i Česká bankovní asociace. V této analýze čtyř oddlužovacích společností – Asterie, s. r. o., FL Consult , s. r. o., No Stress Consulting, s. r. o., a Finanční oddělení Nymburk – Ludmila Vaňková a Martin Vaněk (první dvě patří k největším na českém trhu) – označuje organizace hlavní rizika spojená s podepsáním smlouvy s těmito společnostmi a zároveň před nimi varuje jako před pouhými prostředníky, kteří se chtějí za poplatek stavět mezi dlužníka a věřitele a vyjednávat lepší podmínky pro splácení půjček. „Žádný prostředník ale nemůže vyjednat s bankou lepší podmínky, než jaké si vyjedná dlužník sám,“ varuje Česká bankovní asociace. Bankám jde především o to, aby alespoň část dluhu byla dlužníkem splacená, a proto se mu snaží vyjít vstříc více než oddlužovacím společnostem.
Klient s oddlužovací společností uzavírá mandátní smlouvu či smlouvu o poskytování finančních služeb se společností. Obecný charakter těchto smluv ale často opravňuje firmy ke zřizování nevýhodných pojistek či dalších úvěrů na klientovo jméno a zplnomocňuje je k jednání s věřiteli dlužníka. A to není vše. Aby mohla oddlužovací firma provést vstupní finanční analýzu, musí jí klient poskytnout přehled celkových závazků – a to včetně smluv s věřiteli. Tak dlužník předává veškeré své osobní údaje společnosti.
Paní Alena Procházková sepsala smlouvu s jednou ze zkoumaných společností, aby zabránila hrozící exekuci: „Měli nám zajistit, že nedojde k žádné exekuci, ujistili nás, že se nemusíme bát. Když jsme ale poslali několik splátek, exekuce na účet stejně dorazila a teď nevíme co dál. Znamená to, že si od nás brali peníze, a nic neudělali? Nemůžeme si dovolit nechat brát exekuci z účtu a k tomu jim platit.“
Součástí smluv také zpravidla bývá příloha o sankcích. Jejich výše vypovídá o tom, že zdravá finanční situace klientů není hlavním zájmem společností. Účtují si procenta nebo v průměru 10–20 tisíc korun jednorázového poplatku za každé porušení smlouvy. K tomu může dojít buď uvedením nepravdivých informací, uzavřením další půjčky bez účasti společnosti, nebo při prodlení s dohodnutou splátkou.
Při všech takto vytyčených podmínkách spolupráce ale nezaručují oddlužovací společnosti klientovi žádné garance splnění předem stanovených cílů a při malých nákladech tak vydělávají velké finanční obnosy, bez jakéhokoliv rizika. Odpovědný za své dluhy vůči věřitelům zůstává totiž i nadále dlužník, kterému – pokud se rozmyslí a pokusí se odstoupit od „oddlužovací“ smlouvy – přibudou jen další problémy k řešení.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
