Nová vláda chce znovu nabídnout státní dluhopisy i drobným střadatelům. „Snížíme tím závislost na velkých investorech a rozložíme rizika,“ píše koalice hnutí ANO, Motoristů sobě a SPD v návrhu programového prohlášení.
„Českým domácnostem umožníme zhodnotit úspory od jednoho tisíce do tří milionů korun prostřednictvím reinvestičních Dluhopisů Republiky s prémiovým kupónem za dobu držení po dobu šesti let,“ upřesnila webu Peníze.cz Alena Schillerová, která se zřejmě vrátí do funkce ministryně financí.
Zatím není jisté, jestli nová vláda znovu nabídne i druhou, lidmi mnohem oblíbenější variantu – protiinflační dluhopisy. „Zařazení protiinflačního typu zanalyzujeme,“ odpovídá Schillerová bez bližších podrobností.
Na přesnější parametry – především úrokovou sazbu – je ještě brzy. Nová vláda vznikne pravděpodobně nejdříve v polovině prosince. „Co se týče načasování – věřím, že prodej Dluhopisů Republiky obnovíme v průběhu roku 2026,“ dodává Schillerová.
Spořicí státní dluhopisy pro občany poprvé nabídl ministr financí Miroslav Kalousek od podzimu 2011. Jejich vydávání skončilo na jaře 2014 – po nástupu do funkce ministra financí je zastavil Andrej Babiš.
Hnutí ANO odmítalo pokračovat v Kalouskově nápadu jen do podzimu 2018, kdy je ministryně Alena Schillerová znovu nabídla pod názvem Dluhopis Republiky. Prodej omezila jen na fyzické osoby, zatímco za Kalouska si dluhopisy mohly objednat i neziskové organizace včetně krajů či měst, dostupné byly také pro zahraniční zájemce.
O „reinvestiční“ variantu Dluhopisů Republiky nebyl velký zájem – průměrný roční úrok pod dvě procenta tehdy nepřekonal nejlepší spořicí účty, přičemž úroková sazba dluhopisů rostla úměrně délce jejich držení. Například za první rok byla jen 0,5 % a postupně se zvyšovala až na 4 % nebo 4,5 % za poslední šestý rok.
Větší zájem byl o protiinflační variantu. Ta původně garantovala výnos 0,5 procenta nad inflací po dobu šesti let. Od roku 2021 pak už „jen“ pokryla výši inflace (růstu spotřebitelských cen), na druhou stranu ale byla nově osvobozená od 15% srážkové daně.
Nejlíp udělal, kdo si koupil protiinflační variantu při poslední emisi před Vánoci 2021. Ochránila ho před nečekaně vysokým růstem inflace v letech 2022 (přes 15 %) a 2023 (téměř 11 %). Díky státní garanci si úspory zachovaly reálnou hodnotu.
Výnos odpovídající inflaci připisoval stát průběžně – vždycky za předchozích dvanáct měsíců, lidé tedy nemuseli čekat až na konec šestiletého období. Dluhopisů se navíc bylo možné snadno zbavit i dříve – třeba hned po roce nebo dvou, a to bez sankce. Předčasné splacení nabízel stát jednou ročně. Z částky přesahující půl milionu šlo v jednom roce předčasně splatit jenom polovinu, zbytek si musel majitel nechat případně na příští rok.
O poslední emisi před Vánoci 2021 byl obrovský zájem: lidé si koupili dluhopisy za více jak 41 miliard korun. To byla větší částka než v předchozích emisích v letech 2019 až 2021, kdy průměrný zájem dělal 3,2 miliardy.
Mohla za to obava domácností ze zvyšující se inflace. Srovnatelně výnosná, přitom bezpečná a snadno dostupná investice v té době neexistovala. Snadnější než dříve byla i objednávka dluhopisů: kdo už si nějaké koupil v minulosti, mohl si nové koupit snadno přes internet. Napoprvé bylo (až na výjimky) potřeba zajít na vybrané pobočky ČSOB nebo České spořitelny.
Vydávání spořicích dluhopisů pro občany zastavil na začátku roku 2022 hned po svém nástupu do funkce ministr Zbyněk Stanjura z ODS. Pro stát nejsou výhodné – hlavně kvůli vysoké inflaci, vysvětlovali to tehdy politici a ekonomové.
„Během inflační vlny se logicky od dluhopisů pro domácnosti muselo upustit. Je teď dobré se k nim zase vrátit. Proč by na dluhové službě státu měl vydělávat jen finanční sektor? Pro drobné konzervativní investory to bude vítaná varianta, výhodná pro ně i pro stát,“ komentoval teď plány přicházející vlády exministr Miroslav Kalousek na síti X.
„Pozastavení prodeje dluhopisů domácnostem končící vládou byl krok proti lidem a ve prospěch bankovního sektoru, který se tak stal výhradním příjemcem úroků spojených se státním dluhem,“ říká Alena Schillerová.
„Chceme, aby část nákladů, které stát musí tak jako tak vynakládat, putovala přímo českým domácnostem. Pokud dluh drží nejen zahraniční investoři, ale i domácí občané, přináší to státu větší stabilitu. Čím více dluhopisů upíší české domácnosti, tím méně si bude stát půjčovat v zahraničí,“ vysvětluje Schillerová. Pochopitelně: projekt musí být výhodný nejen pro občany, ale také pro stát, dodává.
Zájem veřejnosti o různé dluhopisy roste. Letos to potvrdily i emise zbrojařské skupiny CSG (Czechoslovak Group) nebo TV Nova, prostřednictvím bank si je mohli snadno koupit i drobní investoři. Zároveň však v posledních letech přibývaly i takové dluhopisy od firem, které podle expertů byly pro retailové zájemce nevhodné a nebezpečné.
Prostřednictvím bank a investičních společností mohou zájemci investovat také do podílových fondů s různě vysokým zastoupením dluhopisů. Především státní a další bezpečné dluhopisy jsou považované za konzervativní investici – která sice není tak výnosná jako odvážnější investice do akcií, ale zato nabízejí větší stabilitu a jistotu.
Ze spořicích produktů bank, krytých systémem pojištění vkladů až do ekvivalentu sto tisíc eur (přes 2,4 milionu korun), jsou největším konkurentem dluhopisů termínované vklady. U nich se klient zavazuje, že si úspory po určitou dobu nevybere. Banka mu za to garantuje, že sjednaný úrok nezmění po celou dobu vkladu. Tím se liší od spořicích účtů – z nich si lze peníze vybrat kdykoliv, ale banka zase může skoro kdykoliv změnit úročení.
Termínované vklady na pět let |
| Banka | Úrok (p.a.) | Omezení |
| J&T Banka | 3,5 % | Počáteční vklad musí být aspoň jeden milion korun. Podmínka neplatí pro stávající klienty, kteří už mají nebo měli v J&T vklady aspoň milion nebo investice aspoň 100 tisíc – pro ně je minimální vklad 100 tisíc. |
| Fio banka | 2,3 % | Minimální vklad je 3000 Kč. |
| Banka Creditas | 2 % | Minimální vklad je 5000 Kč (Creditas) nebo 100 000 Kč (bývalá Max banka). |
| Ostatní banky pětiletý vklad vůbec nenabízejí. Tabulka obsahuje jen klasické termínované vklady, které jsou standardně dostupné pro běžné klienty bez podmínky investování. |
| Zdroj: oficiální dokumenty bank, stav k 18. 11. 2025 |
Nejlepší termínované vklady na šest měsíců |
| Banka | Úrok (p.a.) | Omezení |
| Inbank | 3,5 % | Minimální vklad je 5000 Kč, maximální dva miliony. |
| Moneta Money Bank | 3,2 % | Minimální vklad je 15 000 Kč. |
| UniCredit Bank | 3,2 % | Minimální vklad je 30 000 Kč, úročí se maximálně deset milionů. |
| Banka Creditas | 3,1 % | Minimální vklad je 5000 Kč (Creditas) nebo 100 000 Kč (bývalá Max banka). |
| Air Bank | 3 % | Minimální vklad je 30 000 Kč. |
| Fio banka | 2,7 % | Minimální vklad je 3000 Kč. |
| Oberbank | 2,6 % | Minimální vklad je 100 000 Kč. |
| J&T Banka | 2,6 % | Počáteční vklad musí být aspoň jeden milion korun. Podmínka neplatí pro stávající klienty, kteří už mají nebo měli v J&T vklady aspoň milion nebo investice aspoň 100 tisíc – pro ně je minimální vklad 100 tisíc. |
| Komerční banka | 2,5 % | Minimální vklad je 5000 Kč, úročí se vklady do deseti milionů (část nad limit jen 0,01 %). |
| ČSOB | 2,5 % | Minimální vklad je 5000 Kč, maximální tři miliony. |
| Ostatní banky nabízejí pod 2,5 %, nebo půlroční vklad vůbec nenabízejí. Tabulka obsahuje jen klasické termínované vklady, které jsou standardně dostupné pro běžné klienty bez podmínky investování. |
| Zdroj: oficiální dokumenty bank, stav k 18. 11. 2025 |
Nejlepší termínované vklady na tři měsíce |
| Banka | Úrok (p.a.) | Omezení |
| Inbank | 4 % (3,4 %) | Sazba 4 % pro nové klienty, kteří dosud s Inbank nespořili. Pro ostatní je 3,4 %. Minimální vklad je 5000 Kč, maximální dva miliony. |
| Fio banka | 3,2 % | Minimální vklad je 3000 Kč. |
| Air Bank | 3,2 % | Minimální vklad je 30 000 Kč. |
| Moneta Money Bank | 3,2 % | Minimální vklad je 15 000 Kč. |
| Banka Creditas | 3 % | Minimální vklad je 5000 Kč (Creditas) nebo 100 000 Kč (bývalá Max banka). |
| UniCredit Bank | 3 % | Minimální vklad je 30 000 Kč, úročí se vklady do deseti milionů. |
| J&T Banka | 2,6 % | Počáteční vklad musí být aspoň jeden milion korun. Podmínka neplatí pro stávající klienty, kteří už mají nebo měli v J&T vklady aspoň milion nebo investice aspoň 100 tisíc – pro ně je minimální vklad 100 tisíc. |
| Komerční banka | 2,5 % | Minimální vklad je 5000 Kč, úročí se vklady do deseti milionů (část nad limit jen 0,01 %). |
| Ostatní banky nabízejí pod 2,5 %, nebo tříměsíční vklad vůbec nenabízejí. Tabulka obsahuje jen klasické termínované vklady, které jsou standardně dostupné pro běžné klienty bez podmínky investování. |
| Zdroj: oficiální dokumenty bank, stav k 18. 11. 2025 |
Nejlepší spořicí účty k 18. listopadu 2025 |
Banka Název účtu | Maximální úrok (p.a.) | Omezení, podmínky |
Partners banka Bonus za doporučení | 4,06 % | Jen jako odměna za doporučení nového klienta (na jeden kalendářní měsíc) nebo pro nové klienty s kódem od dosavadního klienta (na tři kalendářní měsíce). Pro vklady do půl milionu. |
mBank mSpořicí účet Plus | 4,01 % | První tři měsíce bez podmínek. Od čtvrtého měsíce je podmínkou, že jste v předchozím měsíci nejméně pětkrát zaplatili kartou a zároveň vám přišlo na běžný účet v součtu alespoň 15 000 Kč (druhá podmínka neplatí pro klienty od 15 do 18 let). Bez stropu na výši vkladu. |
Raiffeisenbank Bonusový spoř. účet | 4 % | Pro vklady do půl milionu. Podmínkou je aspoň deset plateb kartou za měsíc. S Aktivním a Exkluzivním účtem se úročí i vklady od půl milionu do milionu (3,2 %), s Exkluzivním také od jednoho do pěti milionů (3 %). |
Banka Creditas Spořicí účet+ | 4 % | Podmínkou jsou pravidelné investice – aspoň 1500 Kč měsíčně. Pro vklady do půl milionu; část nad půl milionu se úročí 1 %. |
ČSOB Spoření s bonusem | 4 % | Podmínkou jsou pravidelné investice, penzijko nebo stavebko – aspoň 1500 Kč měsíčně (s prémiovým účtem 4000 Kč). Zároveň musíte aspoň pětkrát měsíčně zaplatit kartou a na běžný účet vám přijít v součtu aspoň 15 000 Kč měsíčně (druhá podmínka neplatí pro klienty do 26 let). Úrok 4 % pro vklady do 250 000 Kč (s účtem Premium do milionu). Od čtvrt milionu do milionu je úrok 2,25 %, nad milion 0,15 %. Při nesplnění podmínek jen 0,25 % do milionu. Kdo současně investuje do podílových fondů nejméně 30 000 Kč a sjedná si produkt Duo Profit, získá na spořicím účtu sazbu 4,5 % pro vklady rovnající se výši investic, maximálně však do 250 tisíc a nejdéle na jeden rok. |
Česká spořitelna Spořicí účet | 3,8 % | Podmínkou jsou pravidelné investice nebo penzijko aspoň 2000 Kč měsíčně. Pro klienty s Plus účtem, kteří používají George. Týká se vkladů do 400 000 Kč. |
VÚB Spoření bez limitů | 3,6 % | Bez podmínek a stropu, ale: Jde o pobočku slovenské banky. Pokud klient nedodá potvrzení o daňovém domicilu z finančního úřadu (poplatek 100 Kč), strhne mu banka slovenskou daň (základní sazba 19 %). Kdo potvrzení odevzdá, musí si sám vyřešit daňovou povinnost za kalendářní rok (15% sazba v Česku). Kdo nepřekročí limity pro zdanitelné příjmy, nemusí přiznání podávat. |
Trinity Bank Skvělý účet Hit | 3,58 % | Hlavně pro nové vklady (nových i dosavadních klientů), nový klient se počítá od 20. května. Bez stropu na výši vkladu. Banka může do akce zařadit i starší klienty se spoř. účty Výhoda+ a Jarní Skvělý účet. |
Komerční banka Spoř. účet s bonusem | 3,5 % | Pro vklady do milionu. Podmínkou je, že si stávající klient převede na spořicí účet alespoň 100 000 Kč v jedné platbě z jiné banky. Zároveň si bonus musí aktivovat v aplikaci KB+. Noví klienti, kteří dosud neměli v KB tarif (běžný účet) a založí si ho společně se spořením, dosáhnou na bonus automaticky i pro nižší vklad. |
Trinity Bank Skvělý účet | 3,33 % | Pro lidi, kteří se od 20. května do 14. září stali novými klienty. Sazba 3,33 % do 400 tisíc, část nad 400 tisíc se úročí 3,01 %. |
Fio banka Fio konto | 3,25 % | Pro vklady do 200 000 Kč. Pro pásmo od 200 000 do milionu je úrok 0,1 %, od jednoho do deseti milionů 0,15 %, nad deset milionů 0,2 %. |
| Ostatní banky nabízejí méně než 3,25 %. Tabulka obsahuje jen klasické spořicí účty, které jsou standardně dostupné pro běžné klienty. Zdroj: oficiální dokumenty bank, Peníze.cz |
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku Aktuálně.cz,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem