Dluhopisy se záporným úrokem
Dobrý den, připravuji bakalářskou práci a chtěl bych do ní vložit citaci někoho, kdo je expertem v tomto tématu. Moje práce se má zabývat dluhopisy se záporným úrokem. Pokud mi odpovíte a nebudete si přát, abych odpověď citoval, i tak mohou být informace pro mě velmi cenné. Moje první otázka se týká důvodu, proč by instituce či jednotlivci investovali do takových dluhopisů (z toho, co jsem zjistil, zejména spekulace kurzu, ale zajímalo by mě, jestli existuje více důvodů). Druhý dotaz se týká toho, kam tyto dluhopisy (řekněme tuzemské, které byly vydány minulý rok se záporným úrokem) končí. Zjišťoval jsem, kdo se účastnil dražby, a byly to banky, ale prodávají tyto banky tyto dluhopisy dál? A na závěr bych se chtěl zeptat na doporučení, kde najít dluhopisy (resp. asi historii emise a vývoje) jiných států. Co jsem se snažil zjistit, tak (pokud se nemýlím) Německo, Švýcarsko, Švédsko a další mají historii emise takovýchto dluhopisů. Pokud máte ještě chvilku času (a to se ptám spíše pro sebe), jsou tyto dluhopisy známkou deformace ekonomiky nebo nikoliv? V každém případě vám moc a moc děkuji za případnou odpověď a přeji vám hezký den.
Otázku poslal/a: , 17. 2. 2016 12:17
Na otázku odpovídá:
Aleš Tůma
Dobrý den,
1) Důvodů poklesu výnosů pod nulu je hned několik. Roli hraje kvantitativní uvolňování ECB, které tlačí nahoru ceny dluhopisů v eurozóně, na což nepřímo reaguje i český trh. V našem případě skutečně může být ještě dodatečný zdroj poptávky v podobě zahraničních investorů spekulujících na posílení koruny po konci intervencí ČNB. Takovému investorovi nevadí malá ztráta ze samotného dluhopisu, protože doufá ve větší zisk z měnového kurzu. Obecně, pokud se jako investor bojíte rizik někde jinde, může pro vás dávat smysl bezpečně zaparkovat peníze s malým záporným výnosem než riskovat větší ztrátu. Proto dluhopisy se zápornými výnosy prodalo Německo či Švýcarsko, ale ne Řecko. A především: penzijní fondy, pojišťovny, a další institucionální investoři v podstatě musí státní dluhopisy kupovat z důvodu regulace, bez ohledu na jejich atraktivitu.
2) Primárních aukcí se účastní vždy banky, ty následně tvoří trh pro ostatní institucionální investory. Část samozřejmě mohou mít pro svoje potřeby.
3) Informace o objemech aukcí a dosažených výnosech zpravidla publikuje ministerstvo financí a/nebo centrální banka příslušné země.
4) Je to průvodní jev extrémně uvolněné měnové politiky. Za deformaci se to považovat určitě dá, ale to je právě téma na diplomovou práci. Raději než mně doporučuji citovat články na toto téma z ekonomických žurnálů, ledacos zajímavého by také mohlo být k nalezení ve working paperech BIS.
18. 2. 2016 15:49