Ačkoliv centrální banky po celém rozvinutém světě stále drží úrokovou míru prakticky na nule, na dluhopisových trzích už začaly úrokové výnosy růst. A pokud roste úrokový výnos dluhopisu, tržní cena dluhopisu klesá. Takže kdo v uplynulém roce vsadil na české nebo americké státní dluhopisy, neudělal dobře. Před rokem jsem před investicí do státních dluhopisů varoval:
Za všechno může Bernanke…
Všechno to spustil guvernér Fedu Ben Bernanke, když v květnu loňského roku oznámil světu, že je dost možné, že Fed brzy začne omezovat nákupy amerických státních dluhopisů v rámci jeho programu kvantitativního uvolňování. Můžeme jen spekulovat, proč Bernanke takovou informaci vyslal do světa a proč k tomuto kroku Fed posléze nepřistoupil.
Možná si chtěl jen otestovat, jak moc jsou finanční trhy závislé na steroidech v podobě kvantitativního uvolňování. Nebo možná Fed skutečně chtěl upustit od kvantitativního uvolňování, ale po velmi prudké reakci na trzích si to bankéři rozmysleli. Těžko říct. Každopádně úrokové výnosy amerických vládních dluhopisů začaly prudce růst (viz graf níž), což má v USA za následek i poměrně rychlý růst úroků u hypoték. Možná že právě to přimělo Fed k přehodnocení situace.
Úrokové výnosy rostly prakticky všude ve světě
Hysterická reakce účastníků trhu se okamžitě přenesla i do zbytku světa. Úrokové výnosy dluhopisů začaly růst prakticky všude. A jak jsme si řekli u bilancování vývoje na měnových trzích, lavinovitě začal odtékat kapitál z rozvíjejících se trhů, což vedlo k prudkému oslabení mnohých emerging markets měn.
Když se podíváme na statistiku, vůbec největší růst úrokových výnosů v uplynulém roce zaznamenaly dluhopisy Hongkongu, Švýcarka a Singapuru. Hned na čtvrtém místě jsou dluhopisy americké a na pátém místě možná trochu překvapivě indonéské dluhopisy. Tržní cena dluhopisů v těchto zemích výrazně poklesla.
Vývoj úrokových výnosů desetiletých státních dluhopisů USA a Hongkongu
Zdroj: Trading Economics; zvětšíte klikem
Jen v Řecku, Irsku nebo Španělsku se můžou smát. (Aspoň na krátko)
Naopak největším růstem tržní ceny (čili poklesem úrokových výnosů) se pyšní řecké dluhopisy, následované Irskem, Rumunskem, Španělskem a Portugalskem. Úrokové výnosy poklesly také u dluhopisů v Japonsku, Itálii nebo Maďarsku.
Většina dluhopisových fondů v minusu
České a polské dluhopisy se zařadily po bok německých a amerických dluhopisů. Úrokový výnos českého desetiletého dluhopisu v uplynulém roce nejprve klesl z 1,9 na 1,5 procenta, pak ale v květnu začal prudce růst a do konce roku stoupl zhruba na 2,35 procenta. Většina českých dluhopisových fondů proto v minulém roce lehce prodělala.
Mnohem větší ztráty zaznamenaly fondy zaměřené na dluhopisy na rozvíjejících se trzích, zejména pak takové, které investují v lokálních měnách. Tady jsem se ve výhledu na rok 2014 značně mýlil. Svou roli v tom sehrál jednak růst úrokových výnosů, ale v mnohem větší míře také již zmíněný vývoj na měnových trzích.
Naopak velmi dobrých výsledků dosáhly fondy zaměřené na podnikové dluhopisy, ať už velkých zavedených firem, nebo rizikovější tzv. high yield dluhopisy. Právě zde dle mého názoru nepozorovaně číhá značné nebezpečí. Riziková přirážka high yield dluhopisů oproti státním dluhopisům klesla na velmi nízkou úroveň, která dle mého názoru nereflektuje dostatečně rizika spojená s investicí do high yield dluhopisů.
Jak na dluhopisy v roce 2014
Na vývoj tržní ceny dluhopisu má vliv hned několik faktorů. Tím primárním je výše základní úrokové míry, kterou určuje centrální banka, a očekávání jejího vývoje v budoucnu. Je nepravděpodobné, že by centrální banky v tomto roce zvedly úrokové sazby. Proto by tento faktor neměl hrát z krátkodobého pohledu velkou roli. Na druhou stranu z dlouhodobého pohledu jsou „nulové“ úrokové sazby neudržitelné, takže na dlouhodobém horizontu budou úrokové výnosy dluhopisů růst a jejich tržní cena klesat.
Nicméně nás nyní zajímá vývoj v tomto roce, a pro ten platí, že z pohledu vývoje úrokových sazeb není důvod, aby ceny dluhopisů klesaly. Na cenu dluhopisů ale působí ještě jeden velmi podstatný faktor – kreditní riziko. Pakliže investoři budou pochybovat o schopnosti dlužníka (emitenta dluhopisu) splatit své závazky, budou logicky požadovat u dluhopisů vyšší úroky. Tím pádem by jejich tržní cena klesla.
Já se domnívám, že v roce 2014 začne právě tento faktor hrát důležitější roli v cenovém vývoji na dluhopisových trzích. Největší riziko číhá u již zmíněných high yield dluhopisů. Obecně ale hrozí pokles cen i u jiných podnikových dluhopisů. Pokud by ekonomický vývoj neodpovídal optimistickým odhadům analytiků, klesaly by ceny akcií i korporátních dluhopisů.
Naopak mnohé státní dluhopisy se z krátkodobého hlediska dočasně mohou znovu stát bezpečným útočištěm. Ačkoliv dlouhodobě nesou nízké úrokové výnosy, tudíž je nemá smysl držet dlouhodobě, krátkodobě bych v roce 2014 raději držel americké nebo i české dluhopisy, než se slepě spoléhal na akcie a jiné rizikové investice, které už pomalu nemají kam dále růst.
Neplatí to však pro všechny státní dluhopisy. Zatímco v roce 2013 jste mohli vydělat držením řeckých, španělských nebo italských dluhopisů, nebude dlouho trvat a i zde se znovu projeví kreditní riziko emitentů. Evropská centrální banka se sice snaží držet úrokové výnosy Španělska a Itálie na přijatelné úrovni, a proto je ve velkém skupuje, ale ani to nemůže navždy zastavit tržní síly. Španělské, italské, ale i francouzské dluhopisy jsou dle mého názoru velmi rizikovou investicí, do které bych se v tomto roce raději nepouštěl.
Sdílejte článek, než ho smažem