Polský návod, jak beztrestně obrat investory

Polské státní dluhopisy vlastněné penzijními fondy přestanou existovat. Korporátní dluhopisy konfiskace minula.

Středem pozornosti finančního světa se začátkem září stalo Polsko. Vláda této země přikročila k něčemu nečekanému a šokujícímu: schválila zkonfiskování svých vlastních státních dluhopisů, které jsou ve vlastnictví penzijních fondů. Mnohé z nich patří k velkým mezinárodním skupinám, včetně Allianz, Axa, Generali, ING nebo Aviva.

Polská vláda jim nebude zabavení majetku nijak kompenzovat. Jednoduše vyhlásila, že polské státní dluhopisy, které vlastnily penzijní fondy, přestanou existovat. Jedná se o 52 procent majetku ve správě penzijních fondů. Akcie a korporátní dluhopisy konfiskaci nepodléhají.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a byl členem Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners, v níž působí jako ředitel pro strategii. 

Pavel Kohout na Peníze.cz

Propojeno!

Reformy reforem

Osudy druhého pilíře v zemích visegrádské čtyřky jsme mapovali ve článku Druhý pilíř startuje. Jak se mu vede u sousedů?

Nejnovějším vývojem v Polsku se zabýval text Po Budapešti a Bratislavě couvá z penzijní reformy Varšava a anketa Očima expertů – Wywłaszczenie! Polsko chce penzijním fondům zkonfiskovat dluhopisy

Hodný stát a zlé fondy

Spíše než o konfiskaci se „technicky“ jedná o částečný státní bankrot neboli selective default. Jak je možné, že ratingové agentury jej takto neklasifikovaly, je otázka, která znovu zpochybňuje jejich spolehlivost.

Dalším paradoxem je, že konfiskace či znárodnění (vyberte si svůj oblíbený termín) byla provedena pravicovou vládou premiéra Donalda Tuska. Nad tím lze jen kroutit hlavou.

Proč se Polsko odhodlalo k tak šokujícímu kroku? Donald Tusk vysvětluje: „Soukromý penzijní systém je částečně postaven na rostoucím dluhu, což se ukázalo být velmi nákladné. Dopad systému na veřejný dluh je drtivý a fakticky nám zabraňuje udělat další civilizační skok.“

Takže podle Tuska se hodný stát zadlužuje jen proto, že to chtějí zlé penzijní fondy. Pozoruhodná logika, že? Ve skutečnosti ovšem poptávka penzijních fondů pomáhá v každé zemi s fungujícím finančním a kapitálovým trhem snižovat náklady na zadlužení. V reakci na šok ovšem polské úrokové sazby naopak rostly.

Výnos polského desetiletého dluhopisu

Zdroj: TradingEconomics.com

Anketa

Jak byste polské zabavování dluhopisů pojmenovali vy?

Svérázná třetí cesta

Konfiskace může snížit státní dluh až o osm procent hrubého domácího produktu, oznámil ministr financí Jacek Rostowski. Proč ale Polsko tolik trvá na redukci státního dluhu, když není zdaleka tak zadlužené jako některé jiné země?

Příčinou je „dluhová brzda“, zabudovaná do polské legislativy. V současnosti je polský státní dluh na úrovni 52,7 procent hrubého domácího produktu – pokud lze věřit polským statistikám, samozřejmě. Dluhová brzda je ovšem konstruována chybně, přesně tak, jak by být neměla. Polská ústava uvádí, že dluh nesmí překročit 60 procent hrubého domácího produktu. Neříká ovšem už nic dalšího o tom, co se má dělat v případě, kdy dluh směřuje k blízkosti této hranice. Zvedat daně? Snižovat výdaje?

Zákon přesněšjí odpověď nedává. A zdá se, že polská vláda našla třetí cestu ve svérázné definici soukromého vlastnictví, kam nespadají dluhopisy vydané polskou vládou. Zajímavé.

Konfiskace vzbudila negativní pozornost ve finančních kruzích. Lze očekávat, že se zapíše do učebnic jako další příklad, jak vláda může tvořivým způsobem beztrestně obrat investory. Půjde o dlouhodobý šrám na pověsti Polska.

Asociace polských penzijních fondů prohlásila, že ohlášené změny jsou podle jejího názoru protiústavní, protože vláda bere soukromý majetek bez náhrady, což může vést ke zhroucení systému. Jestli je faktická krádež za bílého dne protiústavní, je rozhodnutí, které bude v rukou polských právníků. A jak ti rozhodnou?

Otevřená otázka.

Vyšlo v Ekonomu

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

-34
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 11 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

23. 9. 2013 10:23, Honza

Je zajímavé, že mainstreamová média se tomuto tématu nevěnují. Přitom částečný bankrot sousední země je docela velká věc.

+10
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.