Sazby na spořicích účtech postupně klesají, k nule se blíží i výnosy státních dluhopisů (nepočítaje v to daňovým poplatníkem brutálně dotované kalouskobondy). Kam v této situaci odložit dočasně volné peníze?
Jednou alternativou jsou firemní dluhopisy. Před koncem roku se podniky snaží ještě využít skulinku v podobě výnosu bez daně, která se od ledna uzavře. Nabídka se potkává s poptávkou, zkrátka idylka.
Tento týden skončil úpis pětiletých dluhopisů železniční společnosti Leo Express s ročním výnosem 7,5 procenta. Provozovatel billboardů BigBoard nabízí při stejné splatnosti sedm procent ročně a společnost Arca Acquisition Capital nedávno emitovala za sedm ročních procent dluhopisy dokonce jen na tři roky.
Ve světě velkých financí uspěl už jeho otec, bývalý majitel koncernu Hamé. V našem exkluzivním rozhovoru se přesvědčíte, že jablko nespadlo daleko od stromu. Leoši Novotnému ale přišlo investiční bankovnictví příliš povrchní, tak se radši pustil do vlastních projektů. Jeden z nich vyráží na naše železnice.
Sazby jsou to velmi lákavé, ale pořád platí: nepodceňujte rizika, nezapomínejte na diverzifikaci.
Na tato stokrát omletá investorská přikázání je snadné zapomenout. V lidské psychice je zakořeněný sklon favorizovat investice, které známe (nebo máme pocit, že známe). A černý vlak Leo Express už většina Čechů viděla svištět po kolejích alespoň v televizi, případně za vlastním plotem. V Praze je blaze a Ostrava je kraj razovity, a konečně to někdo pořádně nandá hnusnému státnímu monopolistovi – tak co by se na takové investici mohlo pokazit?
Ten samý investor by si přitom možná nikdy nekoupil fond spekulativních dluhopisů, vlastnící desítky či stovky firem po celém světě. Natož kdybyste mu ukázali graf vývoje v roce 2008, kdy dočasný propad o 30 či 40 procent nebyl ničím výjimečným.
Dluhopisy Leo a BigBoard budou kotované na burze, ale řada ostatních ne. U nich tedy vývoj tržní ceny sledovat nepůjde – a co oči nevidí, to srdce nebolí...
Proč uvádíme srovnání se spekulativními firmami? Protože zmíněné dluhopisy spekulativní jsou. To slovo není urážka, jednoduše označuje cenné papíry méně kvalitní než ty s „investičním“ ratingem.
Pro srovnání, průměrný výnos do splatnosti amerických dluhopisů na ratingovém stupni BB je aktuálně 4,85 procenta. K tomu je ale třeba připočíst určitou rizikovou prémii, USA mají přece jen rozvinutější podnikatelské prostředí a ochranu práv věřitelů a akcionářů než Česko.
Pokud teď očekáváte detailní analýzu hospodaření jednotlivých firem, musíme vás zklamat – nelze ji zodpovědně provést v jednom článku. V případě začínajícího Leo Expressu se navíc nelze opřít o historická čísla. Každý investor by si ale ve vlastním zájmu měl udělat „domácí úkoly“, to znamená přečíst si prospekt emise, ve kterém jsou popsány plány firmy i potenciální hrozby.
BigBoard není nová firma, ale ani ona není bez rizik. Jednoduše, reklamní obor trpí, když inzerenti škudlí. Na což ostatně společnost upozorňuje v prospektu (PDF, 7 MB). Poměrně obšírně se tam věnuje i zpřísněné státní regulaci billboardů u silnic. Ta přinese významný výpadek tržeb v průběhu příštích pěti let – tyto tržby a zisky bude muset firma nějak nahradit.
Někdy ovšem dluhopisy vydávají natolik bizarní emitenti, že vyhnout se jim je rozumné rozhodnutí už na první pohled.
Například brněnská společnost e-Finance, která v posledních letech nabízela několik tranší dluhopisů za sedm procent ročně, určených na financování realitních investic. Firma má podle loňské účetní závěrky základní kapitál necelé dva miliony při bilanční sumě přes sto milionů korun (z toho 88 milionů dluhopisy). To znamená více než padesátinásobnou (!) finanční páku – extrémní číslo. Nemluvě o titěrném úrokovém krytí (neboli kolikrát roční provozní zisk pokryje splatné úroky).
Za sazbu kolem sedmi procent ročně nedávno vydávala dluhopisy skupina CPI, což je mnohamiliardový realitní a hotelový holding. V případě e-Finance tedy nabízený výnos zdaleka nekompenzuje rizika. Od banky či institucionálního investora by si firma pravděpodobně půjčovala drasticky dráž, pokud by úvěr vůbec dostala.
Když ovšem pomineme podobné bizarnosti, platí, že rizikové dluhopisy jsou ve světě naprosto běžné a nevyhýbají se jim ani největší institucionální investoři.
Ti ale velmi dobře znají rizika – firmy emitující high-yield dluhopisy jsou obecně citlivé na hospodářský cyklus. Jakmile vyschne bankovní financování, jsou první na ráně.
Navíc jde často o poměrně malé, a tudíž málo likvidní emise. Situaci rozhodně nepomáhá ani nová regulace v USA, která podle některých názorů povede k nižší likviditě trhu, protože dealeři (investiční banky) budou držet nižší „zásoby“ dluhopisů.
Třetí riziko je fakt, že v rámci „honu na výnosy“ se do high-yield dluhopisů pouští kdekdo. Pokud bude z libovolného důvodu chtít vystoupit, bude u dveří těsno.
Zatím je ale na trhu až překvapivý klid. Ostatně, nahnat investory do rizikovějších nástrojů je právě cílem „neortodoxní“ měnové politiky. Banky se topí v levných půjčkách od Evropské centrální banky, Fed dělá, co může, a ostatní světové centrální banky jakbysmet. Pod vlivem nízkých výnosů se bude více půjčovat firmám, ty budou více investovat a expandovat, nabírat nové zaměstnance a ekonomický růst bude na světě. Tolik teorie, v praxi se k tomu tu a tam připojí nějaká ta bublinka nebo krizička.
Fed už „slíbil“ prakticky nulové úrokové sazby až do roku 2015. Což nutně neznamená, že úprk z high-yield dluhopisů a dočasný propad cen nemůže vyvolat něco jiného, třeba že do módy přijde jiná investice. Chcete-li investovat do rizikových dluhopisů, musíte si zkrátka být vědomi rizika. Prosté.
Pokud tvoří jeden dluhopis jednotky procent vašeho portfolia, nelze celkem nic namítat. Pro běžného investora s nevelkým kapitálem je toho nejsnadnější dosáhnout pomocí fondů.
Nikdo neplatí rád poplatky, ale náklady kolem 1,5 procenta ročně nejsou zase tak strašná cena za sestavení vysoce diverzifikovaného portfolia a výzkum bonity emitentů, který by drobný investor vlastními silami nikdy nezvládl.
S fondy je ovšem spojena i jedna nevýhoda – jednotlivý dluhopis má jasně dané datum splatnosti, kdežto fond je nemá, jeho portfolio se neustále převrstvuje. Jak se blíží splatnost dluhopisu, je stále jasnější, jestli firma bude mít z čeho vrátit jistinu, tudíž kolísavost investice postupně klesá. V případě fondu je toto riziko stále víceméně stejné a trh může spadnout jako na potvoru zrovna třeba měsíc před tím, než plánujete investici prodat.
Podle čeho a který fond firemních či spekulativních dluhopisů si vybrat, na to se zaměříme brzy v dalším článku.
Autor je analytik Partners
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
