Zdroj: Shutterstock
V poslední části seriálu o dlouhodobém investičním produktu (DIP) odpovíme na otázky:
DIP nemůžete zrušit předčasně, pokud nechcete přijít o daňové úlevy a zpětně doplácet daň. Nemůžete si tedy vybrat peníze, a to ani částečně. I vyvedení jediné koruny z DIPu znamená porušení podmínek a zrušení smlouvy.
Když to uděláte dříve než v kalendářním roce, kdy vám bude 60 let, nebo dříve než po deseti letech od sjednání smlouvy, budete muset vrátit, co jste ušetřili na daních za posledních deset let. U vašich vlastních vkladů to znamená, že musíte doplatit částku, o kterou jste si díky DIPu snížili daň. U příspěvků zaměstnavatele to znamená zaplatit 15% daň z toho, co vám poslal. Sociální a zdravotní pojištění nedoplácíte.
Kromě toho vám hrozí sankce podle smlouvy s vaším poskytovatelem DIPu. Ten může (nemusí) účtovat poplatek za předčasné zrušení. Případně vám neuzná slevu na běžné poplatky, kterou podmínil právě dodržením podmínek.
Jsou dvě výjimky, kdy o daňové výhody nepřijdete:
Až splníte základní podmínky (60 let věku a aspoň deset let smlouvy), můžete si peníze vybrat buď všechny najednou, nebo postupně.
Pro jednorázový ani postupný výběr není žádné omezení – i to je výhoda DIPu oproti penzijku.
„Při splnění časových podmínek máte flexibilitu ve způsobu čerpání naspořených prostředků. Můžete si je vybrat jednorázově nebo postupně, například formou pravidelné renty. Pokud zvolíte postupné čerpání, zůstatek vaší investice bude nadále aktivně spravován a zhodnocován,“ potvrzuje Tomáš Trčka, spoluzakladatel nemovitostního fondu Trigea.
Týkají se vás jen standardní pravidla pro daň z příjmů – pokud některou konkrétní investici rušíte (prodáváte) dříve než za tři roky po jejím nákupu. Víc si o nich napíšeme pod další otázkou.
Když splníte základní podmínky (60 let věku a aspoň deset let smlouvy), samotný výběr peněz při ukončení DIPu v zásadě nedaníte – ani když jste na investicích hodně vydělali. Narazit můžete jen v případě, že jste některé konkrétní investice (například akcie určité společnosti) kupovali před méně než třemi lety.
Pravidla v rámci DIPu jsou stejná jako u běžných investic mimo DIP. Při prodeji akcií, podílových listů, ETF či dividend (obecně cenných papírů) tedy můžete využít takzvaný hodnotový i časový test.
Hodnotový test: Pokud váš celkový příjem ze všech prodejů cenných papírů nepřesáhne 100 tisíc korun za rok, je osvobozený od daně. Dejte si ale pozor na dvě věci:
V této fázi není důležité, jak velký je váš zisk (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou), nebo že jste z toho žádný zisk neměli a prodávali třeba se ztrátou. Když jste například koupili akcie za 80 tisíc a prodali je za 100 tisíc, počítá se to jako příjem 100 tisíc, ne 20 tisíc.
Do limitu 100 tisíc se sčítají všechny vaše prodeje cenných papírů za daný rok. Tedy nejen těch, které jste měli v rámci DIPu, ale i dalších akcií, podílových listů a podobně, pokud jste investovali i mimo DIP. Je jedno, že další prodeje zprostředkoval jiný obchodník, třeba i zahraniční. Nepočítají se ale prodeje kryptoměn (mají samostatný limit) nebo příjem z penzijního spoření.
Časový test: Od daní jsou osvobozené prodeje cenných papírů, které jste drželi alespoň tři roky. Příjmy z těchto prodejů tedy nepočítáte, předmětem daně bude až případný zbytek.
Příklad: V roce 2025 si koupíte akcie ČEZu. Necháte si je v DIPu, který zrušíte za patnáct let – v roce 2040. U těchto akcií jste splnili časový test, ze zisku z jejich prodeje tedy neplatíte žádnou daň.
Příklad: V roce 2025 si založíte DIP. Teprve v roce 2038 si ho rozšíříte o akcie ČEZu, o dva roky později ale celý DIP zrušíte. Časový test jste u těchto akcií (podle současných podmínek) nesplnili, musíte zaplatit 15% daň z případného zisku z jejich prodeje.
Obě daňová osvobození nelze kombinovat. Jenom když nevyužijete to první (neuplatníte limit 100 tisíc), můžete využít to druhé (tříletý časový test).
Daň se pak týká až těch prodejů, u nichž nemůžete využít osvobození. Daň samozřejmě platíte jenom ze zisku, tedy z rozdílu mezi příjmy (prodejní cenou) a výdaji (nákupní cenou a případně dalšími poplatky). A to ve vztahu ke všem prodejům v daném roce celkem. Ztrátu z prodeje jedné investice si tedy můžete započíst oproti zisku z jiné.
Jak jsme napsali, úspory z DIPu si můžete, ale nemusíte vybrat všechny najednou. Můžete si vybrat třeba jenom část, zatímco zbytek necháte v investicích. Ten zbytek pak pořád „pracuje“, v lepším případě se dál zhodnocuje. Když to váš poskytovatel u daného produktu umožňuje, můžete přidávat i zcela nové investice.
Zatím není úplně jisté, jestli případné nové investice (po předchozím částečném výběru, ale už po splnění časové podmínky 60/10 let) je možné nadále odečítat od základu daně.
Ukážeme si to na výjevu z budoucnosti. Už jste splnili obě časové podmínky a v roce 2040 si z DIPu vyberete třeba 30 000 Kč, zbytek úspor ale necháte dál zhodnocovat v rámci DIPu. V roce 2041 zjistíte, že další úspory si zatím vybírat nepotřebujete, naopak: mám nějaké peníze navíc, takže vložíte třeba 20 000 Kč do DIPu na další investice. Můžete pak na ně za rok 2041 využít daňové odpočty?
Zdá se, že zákony takovou situaci neupravují. Klient si obecně může odečíst až 48 000 Kč na vklady do DIPu, není tam věkové omezení. Zákon zároveň říká, že úlevy je potřeba zpětně dodanit, pokud si úspory z DIPu vyberete předčasně (a to i částečně) před splněním podmínky 60/10 let – ale tuhle podmínku už jste v našem příkladu splnili. Ze zákona o daních z příjmů ani ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu nevyplývá, že by DIP automaticky skončil, pokud si vyberete část vkladu až po splnění časových podmínek.
Na druhou stranu by pak pro takového klienta u nových vkladů neplatilo žádné časové omezení. Teoreticky by si tak v jednom roce mohl z DIPu vybrat třeba 48 000 Kč, ty tam ještě ve stejném roce znovu vložit, čerpat na ně daňovou úlevu a hned si je zase vybrat – protože podmínku 60/10, která se váže k celému DIPu a ne jednotlivým investicím, už má dávno splněnou. (Neřešme teď daň z případného zisku takové investice).
„Pokud by to tak bylo, klient by mohl produkt i zneužít – to určitě nebylo záměrem státu. Necháváme si situaci detailně ověřit u našich právních a daňových poradců, abychom měli jednoznačný právní výklad této situace,“ říká Tomáš Trčka, spoluzakladatel nemovitostního fondu Trigea. Web Peníze.cz zjišťuje také pohled finanční správy – jakmile ho získáme, doplníme.
„Ideální řešení je včas si založit více DIPů – ať už u jednoho, nebo více poskytovatelů. Klient si je pak může ukončovat a vybírat postupně v různých časech,“ radí Richard Siuda, ředitel Conseq penzijní společnosti.
Vaše úspory při předčasném úmrtí půjdou do klasického dědického řízení a připadnou dědicům podle standardních pravidel (závěť nebo posloupnost podle zákona). Na rozdíl od penzijka si nemůžete určit přímo ve smlouvě, komu úspory připadnou (takzvanou obmyšlenou osobu). Nevyhnete se tedy poplatku notáři.
„Dědic pak může s majetkem nakládat libovolně. Žádné povinnosti z pohledu daní mu nevznikají, ať už byly podmínky splněny, nebo ne,“ říká Richard Siuda, ředitel Conseq penzijní společnosti.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
