Zdroj: Shutterstock
Ve druhé části seriálu o dlouhodobém investičním produktu (DIP) odpovíme na následující otázky:
Smlouvu o dlouhodobém investičním produktu si můžete sjednat s některým z poskytovatelů, kteří jsou na seznamu České národní banky (po ověření, že jste člověk, klikněte vlevo na Počty subjektů a Stav ke dni). Je jich tam na výběr přes třicet – konkurence je o dost větší než třeba u penzijka nebo spořicích účtů.
DIP mohou nabízet hlavně banky, obchodníci s cennými papíry a investiční společnosti. Jejich fungování upravuje zákon a dohlíží na ně ČNB.
Poskytovatelé dlouhodobého investičního produktu k 7. dubnu 2025:
Ne. DIP si můžete sjednat u libovolného poskytovatele ze seznamu ČNB.
Vůbec nezáleží na tom, u které banky máte osobní účet, spořicí účet nebo jiné produkty. Nezáleží ani na tom, jestli už někde investujete (bez DIPu) – tedy jestli máte nějaké akcie, podílové fondy nebo jiné nástroje koupené přes banku, obchodníka s cennými papíry nebo investiční společnost. Roli nehraje ani to, že už jste klientem některé penzijní společnosti.
Položte si následující otázky a pak vybírejte, kdo nejlíp splňuje vaše kritéria:
„Pro DIP v zásadě neplatí žádná speciální pravidla, na co si dávat pozor, oproti klasickým investicím. Jsou to standardní věci jako rizikovost investice, investiční horizont, poplatková struktura a další. Základem samozřejmě je si ověřit, že daná instituce může DIP nabízet, což lze ověřit na stránkách regulátora, tedy ČNB,“ říká Richard Siuda, ředitel Conseq penzijní společnosti.
Upozorňuje ale na důležitý prvek týkající se příspěvku zaměstnavatele. „Ověřte si, zda poskytovatel DIPu umožňuje tyto příspěvky ve formě, v jaké je preferuje zaměstnavatel. Někteří zaměstnavatelé například preferují hromadné příspěvky tak, jak jsou zvyklí z doplňkového penzijního spoření – což zdaleka ne všichni poskytovatelé DIP umožňují,“ vysvětluje Siuda.
Podobně jako jiný investiční nebo spořicí produkt. U některých poskytovatelů můžete jen osobně na pobočce, u některých i jednoduše přes internet.
Můžete, ale nedává to smysl. Výhodu DIPu dítě nevyužije – nemůže si vklady odečíst z daní, protože má nulové nebo jen nízké výdělky. A vy jako rodič si můžete odečíst jen vklady do vašeho vlastního DIPu.
V dětském věku je vhodnější penzijko (doplňkové penzijní spoření), protože na státní příspěvek má nárok každý. Dítěti můžete založit také běžné investice mimo DIP, u některých společností za nižší poplatky než u investic pro dospělé.
Ano. DIP si můžete založit nezávisle na tom, jestli (a u koho) už máte penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.
Kdy nedává smysl založit si k penzijku ještě DIP? Jednoduše řečeno: když jste s penzijkem spokojeni a zároveň si na něj nedokážete posílat víc než 1700 Kč měsíčně – to je maximum pro získání přímého státního příspěvku.
Kdy dává smysl založit si k penzijku ještě DIP?
Nemůžete – až na jednu výjimku, kterou zmíníme na konci této odpovědi.
DIP sice rozšiřuje možnosti dosavadního penzijka, jak se zajistit na stáří se státní podporou, přesto to jsou oddělené systémy. Mezi penzijkem a DIPem se nedá přecházet – ani tam, ani zpátky. Bez problémů však můžete mít oba produkty vedle sebe.
Výjimkou může být staré penzijko – penzijní připojištění sjednané do konce roku 2012. Teď se mu říká transformované fondy. Pokud u něj máte sjednanou možnost výsluhové penze, můžete si polovinu naspořených peněz vybrat ještě během doby spoření – tedy dříve, než vám bude 60 let.
Podmínkou výsluhové penze – kromě toho, že je ve smlouvě výslovně zmíněná – je, že jste si penzijní připojištění platili alespoň 15 let. Jestli to splňujete a zároveň nemáte těsně před důchodem, vyberte si polovinu peněz, jak umožňuje smlouva. Zbytek peněz v penzijku zůstane.
Staré penzijko totiž nepokryje ani inflaci, peníze se na něm prakticky nezhodnocují. I kdybyste si peníze uložili na spořicí účet s úrokem 4 %, přinese to víc. Když to uděláte v rámci DIPu, můžete navíc ušetřit na daních. A třeba budete i odvážnější a zkusíte investice.
Penzijko i DIP můžete mít vedle sebe. Když penzijko předčasně zrušíte, budete muset přinejmenším doplatit daň za posledních deset let. Výjimkou je výsluhová penze, o které jsme psali před chvílí.
Lepší je vybrat si jednu ze dvou možností:
Ano, pokud bude v rámci DIP. Takovou možnost nabízí jen někteří poskytovatelé, přesto existuje.
Například Raiffeisenbank do konce letošního roku má v rámci DIPu spořicí účet s úrokovou sazbou 5 % p.a. Úročí se maximálně 48 000 Kč, což odpovídá limitu pro daňový odpočet. Vedle úroků tak můžete navíc dostat od státu až 7200 Kč ročně (15 % z 48 000 Kč), pokud si máte vklady z čeho odečíst.
Pozor jen na to, že nejde o klasický spořicí účet: nemůžete si z něj kdykoliv vyvést peníze a utratit je, jak chcete. Všechno, co na něj uložíte, si dál ponese nálepku DIP. Vklady tak musí zůstat v systému a dostanete se k nim až ve stáří (nebo budete muset doplatit daň). Kdykoliv ale můžete převést peníze ze spoření v rámci DIP na jiné možnosti v rámci DIP – třeba je dát do podílového fondu nebo akcií.
Není jisté, jaký úrok bude na takových účtech v následujících letech. Pokud vás láká jenom „akční nabídka“ pro vstup do DIPu, ale chcete jenom spořit a ne investovat, může to být nakonec méně výhodné než klasické spoření mimo DIP. Zvlášť když nemáte tak vysoké daně, abyste výrazněji využili odpočet. Nebo když od výnosu odečteme poplatky za DIP (u různých poskytovatelů se liší, zaměříme se na ně v další části seriálu).
Přeskočit pár následujících otázek a přečíst si rovnou část o tom, jak začít investovat.
Ne. Založení DIPu nemá vliv na vaše dosavadní investice. To, co jste doteď investovali (nebo ještě budete investovat) mimo DIP, může dál zůstat oddělené. Na takové akcie a další nástroje se tedy nebudou vztahovat pravidla DIP.
Nezáleží na tom, jestli si DIP založíte ve stejné společnosti, nebo u konkurence. I kdybyste měli DIP ve stejné společnosti jako vaše dosavadní investice, není potřeba je všechny spojovat pod DIP. Roli nehraje ani to, když jsou obě investice stejné: můžete mít například některé akcie Tesly mimo DIP, jiné nakoupíte v rámci DIPu.
Přesto může někdy dávat smysl, abyste si přinejmenším část dosavadních investic převedli pod DIP. Víc si o tom napíšeme u následující otázky.
Můžete, pokud je to technicky možné – blíž si to vysvětlíme v další odpovědi.
„Převod dosavadních investic dává smysl zejména v případě, že jste si předplatili vstupní poplatek na určitou cílovou částku pravidelného investování,“ říká Richard Siuda, ředitel Conseq penzijní společnosti.
Převádět si pod DIP i vaše dřívější investice nedává smysl v případě, pokud nemáte předplacený poplatek a plánujete dál investovat tisíce až desítky tisíc korun ročně (kupovat nové akcie, podílové listy, ETF, dluhopisy…). Daňovou výhodu totiž využijete jen do limitu 48 000 Kč za rok. Všechno, co v daném roce pošlete do DIPu nad tento limit, už přinese jen nevýhodu – uzamčení do vašich 60 let. Dosavadní investice tak raději nechte mimo DIP ve volnějším režimu – daňové výhody jste na ně nečerpali ani čerpat nebudete, takže není důvod, abyste si omezili jejich likviditu.
Ve hře je ale i možnost, že daňové úlevy přece jen využijete i na vaše dosavadní investice. A to v případě, kdy v nejbližších letech (přinejmenším v prvním roce) neplánujete výrazněji investovat, protože na to nebudete mít dost volných peněz. Pak se vám může vyplatit, když si dosavadní investice převedete pod DIP. Z daňového pohledu by se to mělo považovat za nový vklad, takže: v aktuálním roce si převedete až 48 000 Kč z dosavadních investic pod DIP, abyste daňový odpočet využili na maximum. Dalších až 48 000 Kč si můžete převést následující rok – a tak dál.
„Jako daňově uznatelný vklad do DIP může být brán i vklad investičních nástrojů. Pokud tedy nějaké investice již z dřívějška mám a zařadím si je pod smlouvu DIP, můžu tento vklad investičních nástrojů brát z pohledu daní stejně, jako kdybych vložil peněžní prostředky,“ potvrzuje Richard Siuda, ředitel Conseq penzijní společnosti.
Podle zákona o daních z příjmů si lze odečíst „příspěvky zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří“. Zákon dodává, že „příspěvkem se rozumí také majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu.“ Není tu tedy výslovné omezení jen na peněžní prostředky. Odpovídá to i smyslu DIPu: podpořit úspory, které si uzamknete až do stáří.
S takovým výkladem souhlasí i Finanční správa ČR. „Ano, převést finanční prostředky nebo majetek do dlouhodobého investičního produktu lze z jakékoliv jiné investice. Daňové úlevy je možné v tomto případě uplatnit. Při vkladu do DIP finanční správa nezkoumá, zda prostředky pocházejí z hotovosti nebo z převodu jiných investic. Důležité je, že jde o nový vklad do DIP v roce 2025, který splňuje podmínky daňové podpory,“ potvrdil webu Peníze.cz mluvčí Generálního finančního ředitelství Patrik Madle.
Někdy je to jednoduché, jindy složitější nebo prakticky nemožné.
Pod DIP si můžete zařadit různé investiční i spořicí produkty. Společné mají to, že je stát reguluje a dohlíží na ně. Přesně je definuje zákon, zjednodušeně řečeno to jsou:
Konkrétní možnosti se liší podle toho, co všechno nabízí poskytovatel DIPu. Někteří se specializují třeba jen na nemovitostní fondy, jiné na podílové fondy obecně, další nabízejí i přímý nákup akcií, někde najdete i zajímavě úročené vkladové účty.
Jako spoření označujeme bezpečný způsob, jak se snažit zhodnotit úspory – typicky spořicí účet v bance nebo termínovaný vklad. Riziko, že na konci dostaneme méně peněz, než jsme vložili, je obvykle nulové. O vklady v bance nepřijdeme i díky zákonnému pojištění vkladů (do 2,5 milionu korun). Jenže: výnosy bývají nízké, v lepším případě těsně nad inflací. Často jsou nižší než inflace – takže ve skutečnosti nejde o zhodnocení, ale jen o menší ztrátu, než když peníze necháme ležet na neúročeném běžném účtu nebo doma pod polštářem.
Oproti tomu investování má šanci přinést vyšší zisk, přinejmenším z dlouhodobého pohledu. Nevíme ale předem, jak vysoký ten zisk bude a kdy bude nejlepší doba vybrat si zisk. Na rozdíl od spoření je tu i riziko, že hodnota investice bude kolísat (dočasně klesne pod vstupní hodnotu) nebo že dokonce dostaneme méně. Riziko snížíme tím, že ho rozložíme – nesázíme tedy všechno na jednu akcii, na jeden obor nebo na jeden region. Také investice můžeme až na výjimky kdykoliv ukončit – ale věříme, že to nebudeme muset udělat zrovna v době, kdy je jejich hodnota nízko.
Pro začínající investory jsou obvykle nejlepší variantou podílové fondy, ETF a bezpečnější akcie.
Podstatou podílových fondů je diverzifikace, tedy rozložení rizika. Když kupujete přímo jednotlivé akcie, sázíte všechno na jednu nebo na několik málo firem – dáváte všechna vajíčka na jednu hromadu. Naopak prostřednictvím fondu si tisíce drobných investorů koupí desítky nebo stovky různých akcií, k nim přidají třeba i dluhopisy. Pokud jedna investice z tak velkého balíku nedopadne dobře, je to jenom malá část z celkové skládačky.
Podílové fondy se liší podle předpokládaného výnosu (odvážnější investice znamenají i vyšší riziko), podle zaměření na určité obory (například technologie, komodity, nemovitosti), na určité regiony a podobně. Složení fondu vybírá specialista, takzvaný portfolio manažer – a průběžně ho mění podle očekávání dalšího vývoje na trhu. Můžete investovat do mnoha podílových fondů současně – a tím ještě víc rozložit riziko.
Velkou oblibu v posledních letech získala takzvaná ETFka. Je to zkratka pro Exchange Traded Fund, burzovně obchodovaný fond). Fungují na podobném principu jako podílové fondy – také se snažíte rozložit riziko mezi větší množství aktiv. Většinou je ale aktivně neřídí žádný portfolio manažer – jejich hodnota se odvíjí nejčastěji od vývoje některého akciového indexu, vývoje některé komodity nebo třeba i bitcoinu. Proto mluvíme o pasivním řízení, pasivní správě fondu. Díky tomu mají i výrazně nižší poplatky.
Výhodou DIPu – oproti penzijku, které funguje na principu podílových fondů – je možnost přímého nákupu jednotlivých akcií. Akcie je vlastně podíl v konkrétní firmě – a hodnota akcie roste nebo klesá s tím, jak se firmě daří (přesněji: jak její situaci vidí investoři a obchodníci na burze). U některých akcií průběžně dostáváte i podíl na zisku – dividendu.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
