Zdroj: Shutterstock
Stejnou daňovou výhodu jako penzijko dostaly od roku 2024 investice do akcií, podílových fondů, ETF nebo dluhopisů. Kdo zatím nechce investovat, může dostat podporu i na opatrné spoření na vkladovém účtu.
Podmínkou je, že investice nebo spoření budou součástí novinky nazvané dlouhodobý investiční produkt. Pojďme mu raději říkat jen DIP. Jednak je to kratší, jednak se tím zbavíme přinejmenším jednoho ze tří matoucích slovíček.
Investovat a spořit můžete dál i samostatně – bez nálepky DIP a bez dlouhodobého závazku. Státní podporu (daňový odpočet) ale dostanete jen na to, co zařadíte pod DIP.
V úvodní části našeho seriálu najdete odpovědi na následující otázky:
Pod DIP si můžete zařadit různé investiční i spořicí produkty. Společné mají to, že je stát reguluje a dohlíží na ně. Přesně je definuje zákon, zjednodušeně řečeno to jsou:
Konkrétní možnosti se liší podle toho, co všechno nabízí poskytovatel DIPu. Někteří se specializují třeba jen na nemovitostní fondy, jiné na podílové fondy obecně, další nabízejí také přímý nákup akcií, někde najdete i zajímavě úročené vkladové účty.
Naopak pod DIP si nemůžete zařadit například:
Od základu daně si můžete odečíst to, co jste do DIPu vložili v předchozím kalendářním roce – až do limitu 48 000 Kč za rok. Výsledná daň vám tak může klesnout až o 7200 Kč ročně (15 % ze základu, když pomineme zvýšenou 23% sazbu u vyšších příjmů).
DIP má společný limit s penzijkem, životkem a novým pojištěním dlouhodobé péče. Záleží jen na vás, jestli odpočet až 48 000 Kč využijete jen pro DIP, nebo jestli ho rozdělíte třeba mezi DIP a penzijko. Rozdělit si ho můžete v jakémkoliv poměru.
Na DIP vám může přispívat také zaměstnavatel, a to až 50 000 Kč ročně. Díky daňové úlevě je to výhodnější, než kdyby vám o stejnou částku zvýšil mzdu. Z příspěvku na DIP totiž neplatíte ani daně, ani jinak povinné pojistné.
Stát podporuje dlouhodobé úspory na stáří. Má proto dvě hlavní podmínky, které musíte splnit obě současně:
Pokud si jakékoliv peníze z DIPu vyberete dříve, než obě podmínky splníte, budete muset doplatit daň za posledních deset let. Je to stejné pravidlo jako u penzijních fondů.
V zásadě pro všechny, kteří se ve stáří nechtějí spoléhat jen na nízký státní důchod. Nejvíc ale pro:
Na finanční zajištění ve stáří by měl včas myslet každý. Přesto jsou situace, kdy je zbytečné dávat na investice nebo spoření nálepku DIP. Jeho výhodu – daňový odpočet – stejně nevyužijete.
Nevyplatí se to především:
Seznam poskytovatelů vede Česká národní banka. Jsou to hlavně banky, obchodníci s cennými papíry a investiční společnosti. Jejich fungování upravuje zákon a dohlíží na ně centrální banka.
Na založení a výběr DIPu se podrobně zaměříme v další části seriálu.
Nemusíte. Záleží jen na vás, kdy a v jaké výši vložíte do DIPu další peníze.
Vás příspěvek může být každý měsíc ve stejné výši, nebo může být pokaždé jinak vysoký, případně v některých měsících nemusíte poslat vůbec nic.
Z pohledu daňové úlevy nezáleží na tom, jestli vkládáte průběžně, nebo jednorázově jednou za rok – třeba až těsně před koncem roku.
A když v některém roce nepošlete na DIP vůbec nic, prostě si tentokrát jen neodečtete daňové úlevy – jinak o nic nepřijdete.
Vašemu poskytovateli DIPu (bance, investiční společnosti) nemusíte dopředu hlásit, když chcete změnit výši příspěvku nebo ho dočasně přerušit. Nemusíte se ani zavazovat k pravidelným vkladům – na státní podporu to nemá vliv.
Je to jedna z výhod DIPu oproti penzijním fondům – do nich je potřeba posílat každý měsíc alespoň 100 korun, abyste plnili podmínky podle zákona. Penzijním společnostem také musíte (až na výjimky) předem hlásit, když si chcete zvýšit nebo snížit váš pravidelný vklad.
Tolik, kolik dokážete. Nemá však smysl dávat do DIPu víc než tolik, na kolik můžete využít daňový odpočet. Limit pro odpočet je 48 000 Kč, ale je společný s penzijkem, životkem a pojištěním dlouhodobé péče.
Když odpočet využíváte jenom na DIP, můžete si od základu daně odečíst 48 000 Kč ročně. Můžete samozřejmě investovat mnohem víc, akorát to už není potřeba s nálepkou DIP. Na to, co je přes limit, totiž daňovou výhodu nevyužijete – a zbytečně by na tyto úspory platila přísnější pravidla.
Když odpočet využíváte na penzijko i na DIP, záleží jen na vás, jak si limit 48 000 Kč mezi ně rozdělíte. Jde vám u penzijka hlavně o přímý státní příspěvek? Pak dávejte do penzijního fondu 1700 Kč měsíčně, abyste od státu dostali navíc 340 Kč každý měsíc. Tyto vklady (do 1700 Kč) si ale nemůžete současně odečíst z daní – pro odpočet vám tedy pořád zbývá až 48 000 Kč.
Během dlouhé doby DIPu můžete:
V obou případech je důležité, aby všechny dosud vložené peníze zůstaly pořád s nálepkou DIP. Nemůžete si je tedy vybrat dřív než v 60 letech nebo dřív než po 10 letech. Totéž platí i pro dosavadní výdělky – typicky dividendy nebo zisky z prodeje akcií. Jakmile byste si vybrali třeba jen korunu a dostala se mimo systém, přijdete o daňové výhody za posledních deset let.
Změna obsahu: Vaše portfolio se může postupně vyvíjet. Začnete třeba tím, že si do DIPu vložíte peníze na úročený účet, pak je přesunete do podílového fondu nebo ETF, nakoupíte si akcie… Prakticky kdykoliv můžete začít investovat do něčeho jiného, než jste si vybrali původně. Někdo bude v mládí odvážnější, s blížícím se důchodem pak konzervativnější. Někdo vydělá na konkrétní akcii, ale po pár letech uvidí potenciál zase jinde.
Můžete například prodat akcie Tesly a koupit si ČEZ, vyměnit některé akcie za podílové fondy, posílit zastoupení dluhopisů, nebo si třeba zisk z jejich prodeje přesunout na „hotovostní“ účet. Záleží na tom, jaké možnosti váš poskytovatel nabízí. Pokud při takových změnách zůstanou všechny peníze – včetně předchozích výnosů – pořád na účtu DIP, je to z pohledu daňového odpočtu v pořádku.
Změna poskytovatele DIPu: Kdykoliv můžete přejít k jinému poskytovateli DIPu, když s tím dosavadním nejste spokojeni nebo když ukončí činnost. Dosavadní historie (potřebná pro daňové úlevy) se vám přičte, nepřijdete o ni. K novému poskytovateli musí přejít všechno, co jste dosud měli v DIPové obálce u toho předchozího.
Je tu ale i jiná možnost. Když vás zaujme konkurence něčím, co váš dosavadní poskytovatel nenabízí, můžete si sjednat nový DIP vedle toho dosavadního. Počet smluv není omezený – můžete mít tedy dva nebo i více DIPů u různých poskytovatelů. Daňové výhody ovšem můžete čerpat jen do součtu 48 000 Kč za rok za všechny smlouvy dohromady (vedle DIPů se počítá i penzijko, životko nebo pojištění dlouhodobé péče).
Když vám nevadí, že budete muset doplatit daň za posledních deset let, můžete DIP zrušit kdykoliv.
Pokud nechcete přijít o daňové výhody, nemůžete DIP zrušit (vybrat si peníze) dříve než v 60 letech a ne dříve jak po deseti letech od sjednání smlouvy.
Jsou dvě výjimky, kdy o daňové výhody nepřijdete:
DIP i penzijní spoření mají stejný cíl: zajistit si úspory na stáří se státní podporou. Mají také podobné možnosti pro odpočet od základu daně.
DIP nabízí o hodně širší možnosti, jak investovat. Zatímco v penzijních fondech si vybíráte jednu z přibližně čtyř přednastavených variant, do DIPu si můžete libovolně přidat i jednotlivé akcie, dluhopisy, různé podílové fondy, ETF a další nástroje.
Také částku, kterou na DIP posíláte, můžete měnit mnohem pružněji než u penzijka. Nemusíte slibovat, že budete vkládat peníze na DIP pravidelně každý měsíc nebo rok. Někdy pošlete víc, jindy míň nebo vůbec nic. Také složení DIPu (investiční strategii) změníte snadněji než u penzijní společnosti.
Výhodou penzijního spoření je přímý státní příspěvek od 100 do 340 Kč měsíčně podle toho, kolik si na penzijko ukládáte. Teprve vklady, které převýší 1700 Kč měsíčně (a už k nim nedostanete státní příspěvek), si můžete odečíst od základu daně. DIP oproti tomu nabízí jen daňový odpočet – na rozdíl od penzijka ho ale můžete využít na celý vklad, ne až na vklady převyšující 1700 Kč měsíčně.
Podrobně si o rozdílech napíšeme ve třetí části seriálu.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
