Když si akcie, ETF, podílové listy nebo dluhopisy zařadíte pod dlouhodobý investiční produkt (DIP), stát vám na ně přispěje. Od základu daně si můžete odečíst až 48 tisíc korun, výslednou daň si tak snížíte až o 7200 korun.
Stát tím podporuje vaši snahu zajistit se na stáří. Má podmínku: nesmíte si úspory z DIPu vybrat dříve než v kalendářním roce, kdy vám bude 60 let, a zároveň ne dříve než po deseti letech (120 měsících) od sjednání smlouvy. Pokud si je vyberete předčasně, třeba i jedinou korunu, musíte doplatit daň za posledních deset let – až na výjimky.
Poté, co splníte obě časové podmínky, můžete si peníze z DIPu vybrat buď všechny najednou, nebo postupně. Pro jednorázový ani postupný výběr není žádné omezení – i to je výhoda DIPu oproti penzijku. Týkat se vás mohou jen standardní pravidla pro daň z příjmů: pokud některou investici rušíte (prodáváte) dříve než za tři roky po jejím nákupu.
Ani po splnění časových podmínek si zatím nemusíte nic vybrat. Můžete dál investovat, tedy každý rok přidávat další „vklady“ a čerpat i v dalších letech daňové úlevy stejně jako dosud – když si je budete mít z čeho odečíst. A to i ve starobním důchodu.
Jenže: co se stane, když si po splnění časových podmínek nejdříve část úspor z DIPu vyberete, ale pak se rozhodnete dál investovat?
Ukážeme si to na výjevu z budoucnosti. Už jste splnili obě časové podmínky a v roce 2036 si z DIPu vyberete například 30 000 Kč. Zbytek úspor necháte dál zhodnocovat v rámci stejného DIPu. V roce 2037 zjistíte, že další úspory si zatím vybírat nepotřebujete, naopak: máte nějaké peníze navíc, takže vložíte třeba 20 000 Kč do DIPu na další investice. Můžete pak na ně za rok 2037 využít daňové odpočty?
Zákony takovou situaci neupravují – tedy v zásadě ani nezakazují. Odečíst až 48 000 Kč na nové vklady do DIPu si můžete i ve stáří, není tam věkové omezení. Zákon jen říká, že odpočty je potřeba zpětně dodanit, pokud si úspory z DIPu vyberete (i částečně) před splněním podmínky 60/10 let – ale tu už jste v našem příkladu splnili. Ze zákona o daních z příjmů ani ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu nevyplývá, že by DIP automaticky skončil, pokud si vyberete část vkladu až po splnění časových podmínek.
„Po splnění časových podmínek zákon neomezuje možnost dalších vkladů do DIPu ani po částečném výběru prostředků. V uvedeném příkladu by klient, který v roce 2036 vybral 30 000 Kč a v roce 2037 vložil 20 000 Kč, měl mít nárok na daňový odpočet za nový vklad v roce 2037,“ souhlasí Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Na druhou stranu: pro takového klienta by pak u nových vkladů neplatilo žádné časové omezení. Teoreticky byste si tak v jednom roce mohli z DIPu vybrat třeba 48 000 Kč, ty tam znovu vložit, čerpat na ně daňovou úlevu, hned v dalším roce si je zase vybrat a celé to zopakovat. Zákon přímo neříká, že byste museli úlevu vrátit – protože podmínku 60/10, která se váže k celému DIPu a ne k jednotlivým investicím, už máte splněnou. (Neřešme teď daň z výnosu takové investice).
Generální finanční ředitelství na dotaz webu Peníze.cz potvrdilo, že zákon zatím takovou situaci neupravuje. Je ale ještě dost času na jeho upřesnění tak, aby s ní počítal dřív, než může teoreticky nastat u prvních klientů. DIP funguje od začátku roku 2024, ti nejrychlejší si budou moct vybrat úspory bez sankcí až v roce 2034.
„Současná legislativa tyto situace výslovně neupravuje. Proto v tuto chvíli není možné poskytnout jednoznačnou odpověď. Finanční správa se touto problematikou bude zabývat ve spolupráci s ministerstvem financí,“ říká mluvčí Generálního finančního ředitelství Patrik Madle. Výsledkem může být změna (doplnění) zákona, případně výkladové stanovisko.
„Zákon nepamatuje na všechny možné kombinace a možnosti výběru, které mohou v budoucnu nastat. Ovšem pokud by daňový subjekt našel schéma, které by mu umožnilo dosáhnout daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem zákona, tak by mohlo být takové chování posouzeno jako zneužití práva,“ upozorňuje Kristián Červinka, daňový poradce společnosti PKF Apogeo.
„Dnes je těžké spekulovat o tom, jaké situace nastanou nejdříve za devět let, když se legislativa velmi často mění. V tuto chvíli platí, že daňový subjekt může odečíst v úhrnu až 48 tisíc ročně od základu daně z příspěvků a musí příspěvky dodanit, pokud poruší základní podmínky v podobě 120 měsíců trvání a 60 let věku,“ dodává Červinka.
Možností, jak zákony upřesnit, je víc. Především: stanovit, že po částečném výběru z DIPu už nelze čerpat daňové úlevy na případné nové vklady v budoucnu, přestože klient splnil časové podmínky. Nebo že by klient musel doplatit daň, pokud si nový vklad vybere dříve než za deset let – což by ale nezabránilo tomu, aby na tento nový vklad použil peníze, které si předtím z DIPu vybral a na které tedy uplatnil daňový odpočet už v minulosti.
„Ideální řešení je včas si založit více DIPů – ať už u jednoho, nebo více poskytovatelů. Klient si je pak může ukončovat a vybírat postupně v různých časech,“ radí Richard Siuda, ředitel Conseq penzijní společnosti.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku Aktuálně.cz,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem