Obsah stránky
DIP – co to je a jak funguje
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je nálepka, kterou si můžete dát hlavně na akcie, podílové fondy, ETF, dluhopisy, ale třeba i některé spořicí účty. V čem je to výhodné?
Všechno, co během roku vložíte do DIPu, si můžete odečíst od základu daně – do celkového limitu 48 000 Kč. Výslednou daň vám to sníží až o 7200 Kč ročně.
Stát tím podporuje vaši snahu zajistit se na stáří. Ale má podmínku: abyste o daňovou úlevu nepřišli, nesmíte si peníze z DIPu vybrat dříve než v 60 letech a ne dříve než po deseti letech od sjednání smlouvy.
Projděte si další podrobnosti.
Podrobné přehledy
Nejčastější otázky a odpovědi
Nový způsob, jak si zajistit finanční rezervu na stáří. DIP je vlastně obálka, do které si můžete dát různé investiční a spořicí nástroje: akcie, podílové listy, dluhopisy, vkladové účty a další.
Ty od roku 2024 dostaly stejné daňové úlevy, jako dříve měly jen penzijní fondy (a životní pojištění s investiční složkou).
Investice nebo spoření, které zařadíte pod DIP, si můžete odečíst od základu daně. Na DIP vám může přispívat i zaměstnavatel – stejně jako na penzijko.
Od základu daně si můžete odečíst to, co jste do DIPu vložili v předchozím kalendářním roce – až do limitu 48 000 Kč za rok. Výsledná daň (15 % ze základu) vám tak může klesnout až o 7200 Kč ročně.
DIP má společný limit s penzijkem, životkem a novým pojištěním dlouhodobé péče. Záleží jen na vás, jestli odpočet až 48 000 Kč využijete jen pro DIP, nebo jestli ho – v jakémkoliv poměru – rozdělíte třeba mezi DIP a penzijko.
Na DIP vám může přispívat také zaměstnavatel, a to až 50 000 Kč ročně. Díky daňové úlevě je to výhodnější, než kdyby vám o stejnou částku zvýšil mzdu.
Jestli nechcete přijít o daňové výhody, můžete si peníze uložené v rámci DIP vybrat nejdříve v 60 letech věku a zároveň ne dříve než po deseti letech od sjednání smlouvy. Je to podobná podmínka jako u penzijních fondů. Kdo si peníze vybere předčasně, musí zpětně doplatit daň za posledních deset let.
Nemusíte. Záleží jen na vás, kdy a v jaké výši vložíte do DIPu další peníze. Vás příspěvek může být každý měsíc ve stejné výši, nebo může být pokaždé jinak vysoký, případně v některých měsících nemusíte poslat vůbec nic. Z pohledu daňové úlevy nezáleží na tom, jestli vkládáte průběžně, nebo jednorázově jednou za rok – třeba až těsně před koncem roku. A když v některém roce nepošlete na DIP vůbec nic, prostě si tentokrát jen neodečtete daňové úlevy – jinak o nic nepřijdete.
Je to jedna z výhod DIPu oproti penzijku. Vašemu poskytovateli DIPu (bance, investiční společnosti) nemusíte dopředu hlásit, když chcete změnit výši příspěvku nebo ho dočasně přerušit. Nemusíte se ani zavazovat k pravidelným vkladům – na státní podporu to nemá vliv. Oproti tomu do penzijních fondů je potřeba posílat každý měsíc alespoň 100 korun, abyste plnili podmínky podle zákona. Penzijním společnostem také musíte (až na výjimky) předem hlásit, když si chcete zvýšit nebo snížit váš pravidelný vklad.
Pod DIP si můžete zařadit jen státem regulované produkty. Zjednodušeně řečeno to jsou:
- akcie obchodované na regulovaných trzích,
- podílové listy (podílové fondy) včetně ETF,
- státní a další bezpečné dluhopisy,
- peněžní prostředky („hotovost“),
- vkladové účty,
- některé další finanční nástroje (deriváty) uvedené v zákoně.
Naopak pod DIP si nemůžete zařadit například:
- většinu korporátních (firemních) dluhopisů – kromě těch, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu,
- přímé investice do bitcoinu a dalších kryptoměn – kromě jejich zastoupení v regulovaných fondech či ETF,
- přímé investice do zlata a dalších komodit – kromě jejich zastoupení v regulovaných fondech či ETF.
V zásadě pro všechny, kteří se ve stáří nechtějí spoléhat jen na nízký státní důchod.
Pro lidi, kteří mají nějaké úspory nebo si mohou odkládat část příjmu, a nestačí jim úroky na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech. A zároveň si neplánují vybrat vložené peníze dříve než v 60 letech (a nejméně po deseti letech od sjednání DIPu).
Pro zaměstnance, jimž přispívá na důchod zaměstnavatel.
Pro investory, kterým nestačí nabídka penzijních společností a rádi by investovali pružněji a aktivněji – ideálně s nadějí na vyšší výnos.
Pro lidi, kteří si chtějí snížit daně – mají si tedy z čeho odečíst úlevy za DIP.
Zařadit si investice nebo spoření pod DIP nedává smysl u podnikatelů, kteří dobrovolně platí paušální daň. Ti totiž nepodávají daňové přiznání a nemohou si odečíst příspěvky od základu daně.
Výhody DIPu nevyužije ani ten, kdo má nízké nebo nulové příjmy. Neplatí totiž tak vysoké daně, aby si měl DIP z čeho odečíst. Často to jsou lidé na mateřské a rodičovské dovolené, studenti, důchodci, zaměstnanci s nízkým výdělkem (pokud jim na DIP nepřispívá zaměstnavatel).
A taky pro lidi, kteří si plánují vybrat vložené peníze dříve než za deset let, i když třeba jen částečně.
Během dlouhé doby DIPu můžete měnit jeho složení. Prakticky kdykoliv můžete začít investovat do něčeho jiného, než jste si vybrali původně – například prodat akcie Tesly a koupit si ČEZ, vyměnit některé akcie za podílové fondy, posílit zastoupení dluhopisů, nebo si třeba uložit dosavadní zisky jen na „hotovostní“ účet. Záleží na tom, jaké možnosti váš poskytovatel nabízí.
Peníze uložené v rámci DIP si však nelze předčasně vybrat (dříve než v 60 letech a zároveň ne dříve jak po deseti letech od sjednání smlouvy), pokud nechcete přijít o daňové výhody a zpětně doplácet daň. A to ani částečně. Můžete tedy v rámci DIPu prodat některé nástroje, inkasovat dividendy a podobně, ale všechny peníze musí pořád zůstat na účtu DIP.
Kdykoliv ale můžete přejít k jinému poskytovateli DIPu, případně si u konkurence sjednat nový DIP vedle toho dosavadního. Počet smluv není omezený – daňové výhody ovšem můžete čerpat jen do součtu 48 000 Kč za rok za všechny smlouvy dohromady (vedle DIPů se počítá i penzijko, životko nebo pojištění dlouhodobé péče).
Když vám nevadí, že budete muset doplatit daň za posledních deset let, můžete DIP zrušit kdykoliv.
Pokud nechcete přijít o daňové výhody, nemůžete DIP zrušit (vybrat si peníze) dříve než v 60 letech a ne dříve jak po deseti letech od sjednání smlouvy.
Jsou dvě výjimky, kdy o daňové výhody nepřijdete: První je přechod k jinému poskytovateli DIPu. Druhou je situace, kdy se stanete invalidním ve třetím stupni – tedy vaše pracovní schopnost klesne nejméně o 70 procent.
DIP i penzijní spoření mají stejný cíl: zajistit si úspory na stáří se státní podporou. Mají také podobné možnosti pro odpočet od základu daně.
DIP nabízí o hodně širší možnosti, jak investovat. Zatímco v penzijních fondech si vybíráte jednu z přibližně čtyř přednastavených variant, do DIPu si můžete libovolně přidat i jednotlivé akcie, dluhopisy, různé podílové fondy, ETF a další nástroje.
Také částku, kterou na DIP posíláte, můžete měnit mnohem pružněji než u penzijka. Nemusíte slibovat, že budete vkládat peníze na DIP pravidelně každý měsíc nebo rok. Někdy pošlete víc, jindy míň nebo vůbec nic. Také složení DIPu (investiční strategii) změníte snadněji než u penzijní společnosti.
Výhodou penzijního spoření je přímý státní příspěvek od 100 do 340 Kč měsíčně podle toho, kolik si na penzijko ukládáte. Teprve vklady, které převýší 1700 Kč měsíčně (a už k nim nedostanete státní příspěvek), si můžete odečíst od základu daně. DIP oproti tomu nabízí jen daňový odpočet – na rozdíl od penzijka ho ale můžete využít na celý vklad, ne až na vklady převyšující 1700 Kč měsíčně.
Kalkulačky: Kdy půjdu do důchodu a kolik dostanu
Všechny články k tématu
Více článků k tématu
