Dokážou fondy odlákat peníze z bank?

Dlouhodobě posilující koruna fondy, vedené v jiné, než české, měně znevýhodňuje a někdy je problém získat aktuální či aktuálnější data. Nikoliv o korunových, ale často spíše o zahraničních fondech. Jsme malý trh a správcům těchto fondů to za to nestojí... To porovnání je ale samozřejmě možné. Třeba nakonec nevyzní pro české podílové fondy tak lze, jak si myslíte. Což neznamená, že je hájím. Pokud vím, mají korunové fondy obvykle dražší manažerské poplatky. Některé zahraniční fondy zato mají vyšší vstupní či výstupní poplatek. Ten je, pravda, obvykle jednorázový.

Pokud jde o fondy peněžního trhu, problém spočívá v tom, že u nás mohou mít průměrnou duraci (dobu do splatnosti investice) jeden rok. Jde tak vlastně nikoliv o fondy peněžního trhu, ale spíše o dluhopisové fondy s kratší durací. V praxi je to totiž tak, že mohou díky průměrné roční duraci investovat do rizikovějších instrumentů s delší dobou splatnosti, třeba i islandských dluhopisů a protože je "vyvažují" instrumenty peněžního trhu, splní podmínku průměrné roční durace. Místo toho, aby měly všechny instrumenty, které koupili roční (někde je dokonce půlroční) duraci, jak je běžné v některých zemích.

Proč průměrná durace? Správci některých fondů ve snaze zvýšit jejich výnos, přistupují na větší rizika a nakoupili třeba i "bezpečné" islandské dluhopisy. Fakt je, že se na toto téma několikrát diskutovalo. Někteří správci fondů mají striktně odděleny skutečné fondy peněžního trhu od těch defakto "dluhopisových". Pokud jde ale o ony diskuse, nejsem si jist, že se něco změnilo. Několikrát jsem kdysi na toto téma psal, investory to ovšem tenkrát (před Lehmany a obávám se, že i po Lehmanech) příliš nezajímalo.
Jinak informace o fondech považuji rovněž za nedostatečné. A to myslím vím, kde a jak je hledat.