Exekutor radí: Pro neprávem zabavené věci si musíte dojet sami

Takže pokud exekutor odveze moje věci během mé nepřítomnosti, cestou je poškodí a já nakonec u soudu prokážu, že jsou opravdu moje, tak a) nemám nárok na jejich vrácení, ale musím si je dovézt sám na své náklady, b) musím prokázat, že je poškodil on (Jak? Nebyl jsem ani u zabavení, ani u přepravy.). Suma sumárum, exekutor může vše, za nic neodpovídá, já jsem poškozený, ale na náhradu škody nemám nárok. Ať žije Ústava, ať žije Listina základních práv, třikrát sláva! :(

Čím to, že mám pořád silnější pocit, že exekutoři jsou tak nějak "mimo dosah zákona"? Za nic neodpovídají, nic nejsou povinni, můžou všechno, všechny jejich chyby padají na vrub postižených, ... Nelíbí se mi to. Nežiju na hraně zákona, ale nelíbí se mi to, že exekutor může cokoliv a já bych se neměl jak bránit. Stačí, když někdo udá jako své bydliště mou adresu - a já musím něco prokazovat. Nemám z toho moc příjemný pocit.