Příspěvek na péči 2020. Kolik dělá a kdo ho dostane?

Ano běhají, ale s rakovinou blbe

Pečuji o syna po úrazu už přes dvacet let.Nikdy jsem neměla sebemenší problémy,nikdy jsem nežádala o něco na co nemám nárok.Nemám na žádných institucích žádné známé ani zaměstnané rodinné příslušníky.Pokud něco potřebuji,je to vyřízeno v co nejkratší lhůtě.Pravidelně k nám domů chodí sociální pracovnice z úřadu,provede se synem test soběstačnosti a podle něho je příspěvek bez prodlení upraven.Toto vše ve Zlíně,z mých zkušeností bez problémů.Stejně tak na soudu při posuzování svéprávnosti.

Myslíte, že seniorka v 99 letech je zdravá?

Ale to peklo, když mají nemohoucí mu ten příspěvek přiznat!!! Nebo navýšit!!! Každý dělá, jak kdyby jo měl vyplácet že svého

Pocházíme z Karlovarského kraje,dceři bylo 18 let ,má mentální poruchu a jiné diagnozy.Příspěvek jsem začala pobírat, až když jí bylo skoro 15 let neměli jsme specialistu,který by jí byl schopný diagnostikovat.Děs,nakonec se povedlo ,byl jí přiznán 3.stupeń. To se však jejími 18nactinami,změnilo. Asi se nejspíš přes noc vyléčila. Sice dostala 3.st.invalidního důchodu natrvalo,ale potom ta samá lékařka ,dělala posudek na péči.Paní doktorku jsem viděla na vlastní oči a hovořila s ní,něco kolem 75-80.let bez urážky,ale takový člověk by si už měl užívat starobního důchodu,tahle paní doktorka,už na to opravdu neměla.S naší soc.pracovnicí se bavila stylem,že ona není doktorka,tak asi, ať se do toho neplete. A takový lidi tady rozhodují o osudech druhých. Odvolala jsem se na MPSV a poměrně rychle(3.měsíce),nám bylo opět vše vráceno.Měli jsme štěstí,ale ty nervy kolem .Lidi nesmíte se vzdát,je to šílený,ale nevzdávejte se o to jim totiž jde.

A nebo kdo má známé , či příbuzné na patřičných institucích, pak dosáhne na všechny možné dávky, to je jasné a ověřené.

Je smutné že se posuzuje výše příspěvku na péčí podle bodů a zdravotní stav nikoho nezajímá. Dcera již 4 roky diagnózy na 4 stupeň ale protože se nají sama nemá nárok

Také mám zkušenost z vyřizováním a žádáním příspěvku na péči..nikdy sem o nic nikdy nežádal...jsem po autonehodě né mojí vinnou marodím stále už je to rok...a žádat o něco děs!! Ano i u nás doma proběhlo místní šetření pracovnice milá příjemná..atd. ,,hubu plnou keců že na to mám nárok...byl sem nemohoucí,na invalidním vozíku,bez jakýkoliv sil si něco sám...takže jedině za pomoci..ve finále z uřadu zamítnuto a odvolávat se? a znovu o vše žádat? Když bylo evidentní že nic sám nemůžu? Na co to vše je? Dnes vím že na nic!!

Z příspěvku si pak může hradit služby asistentů sociální péče, pomoc rodiny a blízkých, péči registrovaného poskytovatele sociálních služeb nebo třeba lůžkového zdravotnického zařízení hospicového typu.----- to jsou jenom takové řečičky, kontroloval někdo dosah těchto služeb - my peníze dostali, 4.stupeň, ale služby nejsou v dosahu, tak i když peníze dostanete, tak jste stejně na všechnu tu práci samy

Dobrý den. Mně se stalo něco podobného. Měla jsem příspěvek 2 stupně s zažádala jsem ,vzhledem k mému zdravotnímu stavu o zvýšení. Výsledek snížení na 1 stupeň. Prý je můj stav neměnný, ale došli k závěru, že se zlepšil protože jsem se adaptovala na můj stav. A protože žiji sama musím si vše dělat sama. Naprosté nesmysly.

To je naprosto zbytečné, žádat nějaký příspěvek. Otci letos bude 88 let. Předloni jsme žádali o příspěvek, neboť bydlí sám v domě na vsi, kam nic nejezdí. Z autobusu se musí téměř 2 km pěšky. V obci není ani obchod, ani lékař, nic, jen pár domků, kolem les a pole. Otec měl rakovinu prostaty, má kardiostimulátor, je po mrtvici, neustále padá neboť ztrácí vědomí a tím si způsobuje vážná zranění. Nicméně, žije sám, já jsem daleko a chodím do práce. K sobě bych jej vzala, ale nechce, chce být doma. Štípe si dříví, aby mohl zatopit, ale topí minimálně. Slyší jen na jedno ucho, na druhé s naslouchátkem špatně. O tom, že téměř nevidí se ani nezmiňuji. K lékaři jít s ničím nechce, pokud mu zrovna nekoukají kosti z nějakého úrazu. Má vysoký tlak, oteklé nohy atd. Lékařská komise na základě zdravotní dokumentace usoudila, že je zdráv. Když v místě probíhalo šetření, řekl, že vše zvládá sám (přece se nebude ukazovat jako slaboch). Jenže komise odejde, a je v koncích. Přesto všechno je velmi snaživý, chodí i kdyby si měl pomáhat holemi. Říká, že k doktoru pro smrt nepůjde, a dokud se bude hýbat, tak se obstará sám. Na úřadu paní řekla, že si má zkusit podat žádost znovu, ale že mu to stejně nebude nic platné. Tak kde to jsme? Myslím si, že staří lidé přes 80 let by měli nějaký příspěvek dostávat i bez toho veletoče. V našem městě manželovi rodiče dostávají příspěvek již léta, a zdaleka na tom nejsou tak špatně. Zkoušela jsem sehnat nějakou službu, která by pomohla, ale nic, nikdo se ani neozve. Tak mu při nemoci pomáhá známá, která na tom sama není dobře, je jí také přes 70 let. Staří lidé jsou pro tento stát zátěží, vyždíme z nich, co se dá a pak se na ně vykašle.

Ještě dodám že když nemohu pořádně nika dojí tak nepochopím proč nemohu parkovací průkaz ZTP získat když vidím okolo lidí kteří běhají jak srnky a mají to !!!

Oblbování lidí ! V roce 1999 jsem byla na operaci páteře, po té jsem dpstala invalidní důchod. Nikdy jsem o nic nežádala. Nyní mám již starobní důchod. Před třemi lety jsem upadla a další obratel v háji. Na MR zjištěno i plno výrůstků, které pravděpodobně někde na něco tlačí protože ujdu nanejvýš tak 20-30 metrů a konečná.Na nákup nemohu stále kolabuji i doma při delším stání. Na autobus nedojdu. S koupáním a obouváním pomáhá pečovatelka která mi podává i léky. K tomu mam diabetes, steatozu jater, cystu na ledvině a časté ledvinové koliky.Jsem již po další operaci páteře. V roce Nežádala bych o nic kdybych to nebylo nutné, ale nyní jsem odkázaná na auto tak jsem si v roce 2017 zažádala o mobilitu abych získala ZTP a hlavně parkovací průkaz. Ale ouvej ! k tomu musí předcházet příspěvěk na péči a mně zznali invaliditu středně těžkou ! Jelikož se stále zhoršuji po roce jsem žádala opět ale překvapení bylo že kdy je stav horší tak dle LPK stav lepší a pouze lehká invalidita. Na to jsem se odvolala a Z /stí komise Uznala poze to co LPK.Trvalo to rok a stějně se mezi sebou neshodí. Toto jsme zažili i se synem když jsme žádali o Invalidní důcho, tak mu přiznali pouze částečný / podle nich tak nemocen nebyl/ a do roka v pouhých 30 letech zemřel.Pochopím třeba že jsou koumáci kteří to hrají a zneužívají dávky, ale snad v 69 letech nebudu nic požadovat jen tak když jsem bez toho vydržela kolik let !!!

No jo na příspěvek v nemohoucnosti máme špatnou barvu!Ti co ji mají dostanou příspěvek hned a bez papírů,těch se všichni bojí a nikdo s tím nechce mít nic.

Péče o nemocného starého bezmocného člověka je náročná na psychiku a fyzično. Starat se 24 hodin je k nevydržení, mám to za sebou, starala se o maminku na půl těla ochrnutou po mrtvici. Můj synek si přál, aby umřela, než umřu spíš já. Nikomu to nepřeji , raději si vezmu život. Kdo to nepozná, tak raději ať mlčí.

Soused žádal o příspěvek na péči pro maminku 10.cervence, dosud nic nepřišlo, leží to na OSSZ pro Prahu západ.Znam případy, kde se příspěvku nedožily, a o TO jim jde.....!!!!!

"Příspěvek na péči pomáhá lidem, kteří kvůli nemoci, vážnému úrazu nebo vysokému věku nezvládají pro zdravého běžné činnosti." To není tak docela pravda, protože věk žadatele není při posuzování nároku na příspěvek relevantní. Je samozřejmé, že s přibývajícím věkem ubývá schopnost každé osoby se o sebe postarat. Pak by ale stát musel na zajištění péče přispívat každému seniorovi, což by asi nebylo ufinancovatelné. Je povinností potomků se o své předky postarat (zákon o rodině). Stát tak podle zákona příspívá jen tam, kde je to třeba pouze na základě zdravotního stavu.

mam slepeho manzela 1a pul.navic nemuze moc chodit po urazu nohy a zadat prispevek od uradu prace je veky problem asi je moc stary pro ne. /72roku /. sam si nic moc neudela, neprecte, nenapise, neuvari , nevypere jidlo nenachysta, leky nepripravi, nikam sam nedojede no proste nikdo me nemusi zavidet.az napotreti po odvolani me posudkar priznal pro manzela ztp a 1 stupen, asi uz mame umrit, protoze vime,ze romove maji hned co potrebuji.

Vypadá to tak jednoduše , ale není to pravda . Asi se měří všude jiným metrem. Já už o tom četla mnoho článků a názorů .A jsem jedna z nich. Vyřízení trvá i rok...od lékařů máte vše zdokumentované , ale přesto Vám s klidem napíšou...že jste milá ,sympatická a původem zdr.sestra..tak zvládnete vše ! A moje diagnózy...nikoho nezajímají a co už nezvládnu...že to co bylo mojí náplní práce...teď nezvládám...že potřebuji já pomoct...kdepak..to je nezajímá...a nejsem v tom sama...ale pozor někde to jde ! Tak nevím , kde je ten zakopaný pes ...že by v lidech ? ALE PRAVIDLA,TABULKY,ZÁKONY ...by měly platit všude a pro všechny stejně...

Dobrý den, dovolím si nesouhlasit, protože péče v těžce postiženého člověka v domácím prostředí je skutečně náročná a peněz moc nemáte, když musíte zaplatit všechny poplatky a z důvodu péče opustit zaměstnání. Tedy, žádná legrace!!!