Smrt blízkého. Jak se to má s účtem v bance a kdy zrušit odběr energií?

Jak je to asi v případě klinické smrti?

Klinická smrt je medicínský termín, nikoliv právnický - takový člověk žije, může ale mít ustanoveného opatrovníka atd. Tedy vůči němu se postupuje stejně jako vůči každému, kdo není schopen právních úkonů.

Co mně v článku zásadně chybí je to, jak postupovat, když zemřelý měl na sebe sjednáno pojištění (auto, majetek, životko, úraz apod.). Podle mně je třeba každou pojistnou smlouvu ihned zrušit, protože pokud škoda např. na majetku vznikne po úmrtí pojistníka, považuje po úmrtí pojišťovna pojistku za neplatnou a odškodnění nevyplatí. Variantou taky je převést pojistnou smlouvu na pozůstalého, případně uzavřít pozůstalým novou pojistnou smlouvu se stejnými nebo jinými parametry. Jak to vlastně je?

A jak je to v případě když uzavřu Smlouvu o darování pro případ smrti . Majetek uvedený ve smlouvě přechází na obdarovaného, ovšem jak postupovat při rušení účtů, pojistek atd.? Zřejmě i v tomto případě si předvolá notář osobu, která mu poskytne potřebné údaje . Tuto ustanovení je trochu nedotažené a zkoušela jsem zjistit jak postupovat, ale ani advokát nebyl schopen problém upřesnit. :-(

mou zkušeností s poštovní spořitelnou při rušení účtu je následující. V září 2012 mi zemřel člověk blízký. Poštovní spořitelna nadále účtovala poplatky za vedení, dokonce i za používání karty. Když jsem na pobočku donesl následující rok v dubnu potvrzení od notářky že jsem dědic, tak to ještě dokonali poplatkem za "vidimaci". Všechovšudy okradli mrtvého člověka, respektive pozůstalé o 1200,-kč.

Dobrý den, je možné upřesnit, které banky umožňují uzavřít disponentské právo k účtu i po smrti majitele účtu?

Ještě v článku chybí, že přepis energií provede dodavatel jen na člověka, který doloží vztah k nemovitosti ( kupní, nájemní smlouvu, dohodu o užívání nemovitosti, nebo je on spoluvlastníkem nemovitosti ) . To vyžaduje distributor i dodavatel. Musí tzv. spojit odběrné místo s danou osobou. Pokud nemovitost vlastnil sám zemřelý, musí se opravdu počkat na výsledek dědického řízení, nebo notář, kde musí pozůstalí potvrdit souhlas, že se dané odběrné místo přepíše na určenou osobu, i přesto, že není rozhodnutý vlastník nemovitosti. To je vcelku zásadní. Dodavatel po doložení dokladu o úmrtí nastaví blokace na smluvních účtech zemřelého a poté se provede přepis na někoho jiného.

Je to dle zákona, takže by to měly poskytovat všechny bankovní domy. Ale nedělejte si iluze, že si peníze přivlastníte i když s nimi můžete disponovat. Okamžikem smrti vlastníka účtu spadá vše do dědictví a tudíž tam patří i eventuálně převedené peníze. U společných účtů by to mělo být podobné, i když si nejsem jist zda až tak dalece by notáři po tom pátrali.

Se společným účtem mám osobní zkušenost - notář už měl při jednání od banky výpis z účtu ke dni úmrtí, polovina zůstala žijícímu spoluvlastníkovi a druhá polovina byla součástí dědictví. Takže jakákoliv změna stavu na účtu (výběr, platby nebo naopak příjem) po dni úmrtí neměla na dědictví sebemenší vliv.

Takže společný účet nemá praktický význam co se týče dělení dědictví oproti vlastník a disponent. Příklad...vdově plus dvě děti zůstane polovina ze společného účtu a jedna třetina z druhé poloviny. Kdyby měli rodiče každý svůj účet s rozdělenou sumou a propojené dispoziční právo vyjde dědictví na každého úplně stejně jak u společného účtu. Snad jeden klad je, že nemusí obíhat všechny banky s úmrtním listem.

Nevím jak by se to dělalo v případě, že zemřelý měl na účtu 10 Kč a pozůstalý 100.000 Kč - ale jelikož notář stejně veškerý majetek sečetl, pak polovinu odečetl a druhá byla dědictvím, nemělo by to žádný vliv. Jedině že by pozůstalý u notáře prokázal, že je měl ještě před svatbou. Nejsem odborník na dědické právo, takže jen popisujijak to proběhlo v tomto konkrétním případě.