Kdyby byl Marx za vodou

Moc bych teda nespoléhal na to, že by se bez Marxe a) po 1. světové válce vytvořilo silné a demokratické Rusko, které by b) Hitlera porazilo v roce 1943. ad a) Spíš si myslím, že by se v Rusku dostal k moci po hrůzách 1. světové a chaosu občanské války tak jako tak nějaký diktátor. Nějaký mix Putina, Stalina a Petra Velikého, jen je otázkou, v jakém poměru namíchaný. ad b) obávám se, že s demokratem v čele by Rusko Hitlera neporazilo vůbec. Viz zkušenosti s Gorbačovem a Jelcinem.

Kdyby nebylo Rakouska, musili bychom ho vytvořit.

...co by kdyby je vždy ošidné....ale představa, že bez Marxe by vývoj šel v poklidu je naivní...francouzští revolucionáři manifest neznali...

Pane Kohoute (, jak jsem se dočetl v jiném článku, Juncker se nezúčastnil odhalení sochy). Je celkem lhostejné, do jakých poměrů se Marx narodil. Komunistický manifest by se v dělnickém hnutí neujal, kdyby kapitalisté byli owenovskými filantropy. Patrně by ho ani nenapsal. Bojovná rétorika Manifestu odpovídá zkušenosti doby: Evropa byla v režii nejreakčnějších režimů Svaté aliance, která nepřipouštěla žádné změny. Všechny demokratické revoluce r. 1848 byly utopeny v krvi. Jakou jinou cestu než násilné povstání měl Marx doporučit dělníkům, aby jejich hlas získal váhu? Utopie jsou vždy úsměvné. Marx se vizemi dokonaného komunismu nijak zvlášť nezaobíral, nebyla to pro něj otázka zítřka ani pozítří. Věnoval se analýze a kritice aktuálního ekonomického a společenského systému - kapitalistické výroby, obchodu a distribuce zisku. Pravdu asi máte ohledně Marxova vysokého intelektuálního sebevědomí a přesvědčení o vlastní pravdě. Marx rozlišuje mezi cenou a hodnotou, ale to je pro něj pouze formální rozdíl - cena je peněžní vyjádření hodnoty. Podstatný je pro něj rozdíl mezi cenou/hodnotou vykonané práce a cenou/hodnotou pracovní síly, tj. schopnosti jejího nositele (dělníka) tuto práci vykonat. Že jde o dvě různé věci, které mají odlišnou cenu/hodnotu, nepochopil ani Masaryk, jak jsem zjistil z jeho Otázky sociální. Kontrolní otázka k Ricardovi: Co je tedy podstatou přidané hodnoty, ze které v celé Unii platíme daň? Myslím, že líčíte utopii, když předpokládáte, že bez teorie (i praxe) třídního boje převládnou (jak?) myšlenky sociální solidarity, ... a ono to funguje a svět je v pořádku. Je pravda, že Ford si uvědomil, když chce vyrábět auta ve velkém, musí je taky někomu prodat a dát tedy dělníkům mzdy nejen na chleba (připadá mi, že tato otázka a tudíž i Marx se kapitalismu vrací dodnes). Ale všeobecně to tak automatické a idylické nebylo. Přiznám se, že netuším, zda je Carl Marks osoba skutečná či fiktivní. Nechuť k politické korektnosti (správnosti) s Vámi sdílím.