Řídit stát jako bavlníkovou plantáž

Michal Kašpárek | rubrika: Komentář | 25. 8. 2017 | 37 komentářů

Sociální demokraté poslali nezaměstnané brigádničit za 61 korun za hodinu – a zároveň kritizují podnikatele, kteří platí víc.

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 8. 2017 13:32

1) Mzdy rostou pomaleji, než ceny konečných produktů. To znamená, že se podniky pakují na úkor životní úrovně svých zaměstnanců. Byznys sice není charita, ale morální odpovědnost za odpovídající mzdové ohodnocení svých zaměstnanců má pořád. To žádný pravičák neokecá.
2) Kašpárek perlí. Srovnávat mzdy v nejnižších platových třídách veřejného sektoru s mzdami v soukromém sektoru, neočištěnými od mezd na manažerských pozicích, je napřesdržku (viz průměrná mzda vysokoškoláků v soukromém sektoru vs. učitelský plat). Proč nesrovnává učitelský plat třeba s platem operátorů na callcentru? Rozhodně by to bylo relevantnější srovnání, ale určitě by mu to tolik nehrálo do té jeho dementní populistické demagogie.
3) Páně Kašpárek dále zřejmě nechápe koncept minimální mzdy a to, v jakých případech a za jakých podmínek je uplatnitelná. Jinak by ho nepřekvapilo, že za dvacet hodin veřejně prospěšných prací se na vás nevztahuje minimální mzda, která je podmíněná kolektivním vyjednáváním a minimálně polovičním úvazkem.
4) Celý ten článek je o ničem, stejně jako jakékoliv jiné srovnávání efektivity státu a soukromého sektoru. Jak chcete srovnávat efektivitu dvou útvarů, když nemají rovnocenné nástroje a podmínky jak té efektivity dosahovat? Každé takové srovnání je tedy nevyhnutelně akorát dalším demagogickým výšplechtem, ve kterých se specializují především svobodní a pravičáci.

Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

26. 8. 2017 20:34

Sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem NEJSOU náklady na konkrétního zaměstnance. Je to odvodový příspěvek na sociální a zdravotní politiku státu. NENÍ to součást ani Vaší mzdy, ani Vašeho pojistného, s Vámi to totiž nemá společného vůbec nic, reálně ani papírově, dokonce ani účetně. To jen Kalousek z toho udělal Váš problém, když Vás donutil z toho platit daň.

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

-2

Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 37 komentářů)

26. 8. 2017 10:10 | Hunter

To se samozřejmě týká nejen SP, ale i ZP - protože částka, kterou je potřeba dostat každý rok do zdravotnictví je také známá, i daní, protože spotřeba státu je také známá.
Klidně nemusí ZP a SP vůbec existovat a může být pouze a jedině (progresivní a s minimální hranicí) daň z příjmu. Protože všechno ostatní je jen hra s čísílkama pro excelovské začátečníky na ministerstvu financí.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

26. 8. 2017 10:04 | Hunter

Ale reálně na to nezáleží, protože stát potřebuje na sociálním pojištění vybrat 500 mld korun ročně na důchody, ale je úplně jedno, jestli to udělá vyšší sazbou z nižšího základu, nižší z vyššího, jestli to bude vcelku, rozdělené na dvě části (jako to máme v ČR dnes - pojištění placené zaměstnancem a zaměstnavatelem), nebo na pět.
Dohromady to prostě musí být cca 500 mld. a hotovo.
Mimochodem - když už něco rušit, tak "hrubou mzdu". Superhrubá mzda je číslo, jehož reálný odraz ve světě je výdaj zaměstnavatele. Odrazem čisté mzdy je příjem zaměstnance.
Hrubá mzda je zcela teoretické číslo, které nikdo nevydavá ani nezískává, a tím zcela zbytečné.
Ad příspěvek Jirky v 3:29: Takto postaveno, by minimální mzda musela být v každém kraji - dokonce spíš v každém městě - jiná. Protože jsou jiné i ty náklady, které se mají započítávat.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

26. 8. 2017 8:31

Princip superhrubé mzdy je v tom, že Vám jako zaměstnanci zvyšuje základ daně (o zaměstnavatelskou část), ze které se Vám pak ta daň vypočítává. V reálu tak platíte daň z toho, co už jednou zdanil Váš zaměstnavatel. Matematicky jde tedy o dodatečnou daň z daně, o kterou se zvedlo Vaše daňové zatížení. +++ Pokud bychom to napasovali na Vámi uvedený příklad, pak "není přece jedno, jestli platíte 15% daň jako 5000 Kč z hrubé mzdy, nebo 7500 Kč ze superhrubé". Celé to vymyslel Kalousek, aby dostal do státní pokladny více peněz a závoreň mohl říct, že nezvedl daň z příjmu.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

26. 8. 2017 3:50 | Jirka

Pořád nechápu ty souboje mezi hrubou a superhrubou mzdou. Je přece jedno, jestli 5 tisíc Kč mé daně tvoří 30% hrubé nebo 15% superhrubé mzdy. Vztah mezi hrubou a superhrubou mzdou je matematicky jednoznačný a jakýkoli odvod nebo úleva vztahované dnes k jednomu základu se dají přepočítat ve vztahu k tomu druhému. Na svém účtu uvidím vždy pouze svých čistých 20 tisíc a je jedno, jestli teoreticky vydělávám 40 hrubých nebo 60 superhrubých. A teď prosím zcela vážně, neboť nejsem ekonom: Může mi zde někdo srozumitelně vysvětlit, jaký význam má dělení sociálního a zdravotního pojištění na část zaměstnaneckou a zaměstnavatelskou? Z mého laického pohledu obě části jsou platbou na hlavu (zaměstnance), pro podnik tedy nedisponibilní mzdový náklad, podnikovou účtárnou pouze administrovaný, obě části přijdou na účet ČSSZ nebo zdravotní pojišťovny.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

26. 8. 2017 3:19 | Jirka

S úvodní Zaorálkovou tezí souhlasím za předpokladu, že minimální mzda se odvíjí od příslušně minimálních životních nákladů. Co se do nich má zahrnovat, bude vždy otázkou společenského a politického konsenzu. Je jasné, že podnikatelé budou vždy chtít minimální mzdu držet co nejníž. Ale argumentace 10 tisíc je pro ekonomiku ještě přijatelné, 12 tisíc už je neúnosné, je zcela mimo. Smysl má debata o tom, které náklady mají být uznány za nezbytné pro ještě normální život a tyto náklady pak budou finančně ohodnoceny. Neboli debata je o tom, zda lze od člověka žádat, aby se živil jen párky a sekanou, když zelenina je přece tak drahá. Nelze zamítnout některé věci, které lidé chtě nechtě spotřebovávají jen proto, že to jsou věci drahé.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

25. 8. 2017 19:25 | josef

Co to blabolite? Mzdy rostou rychleji nez inflace, tedy ceny.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

26. 8. 2017 1:38 | Jirka

Minimální mzda je jen ochrana zaměstnanců před nedůvodným, nadměrným vykořisťováním. Žádný blahobyt ani chudým ani bohatým nepřinese a není to její úloha. Dělit počtem hodin pouze rozdíl mezi životním a existenčním minimem je hloupost: ano, vyjde vám hodinový příjem menší než minimální mzda. Jenže v hmotné nouzi berete zároveň to existenční minimum za nula odpracovaných hodin, tj. nekonečně mnoho korun za hodinu.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

26. 8. 2017 0:01

Souhlasím s tím, že byť by někdo mohl namítat, že 8,6% je lepší, než nic, daleko lepší by bylo zrušení té Kalouskovy zlodějské daně z daně (zjednodušený princip superhrubé mzdy). Minimální mzda však naštěstí není jenom nástrojem pro zlepšení životní situace nejchudších pracantů (v čemž opravdu nepomáhá), ale především pro určité narovnání pokrouceného českého trhu práce, kde zparchantělé firmy raději najímají "gastarbeitery" z východu, aby nemusely platit domácím valorizované mzdy, a uměle tak udržují nízké mzdy při vysoké dlouhodobé nezaměstnanosti. A tady podle mě aspoň trochu vyšší minimální mzda může pomoct.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

25. 8. 2017 23:38 | Breberuska9

A´T je to jak chce, v tom článku zazněla jedna zásadní pravda, a sice, že jsou v ČR odvody z mezd naprosto nejvyšší v celé EU. Na rady některých diskutujících jsem opravdu zapnula mozek, použila kalkulačku a výsledek mě bohužel utvrdil v tom, že zvyšování minimální mzdy je populistický kec o tom, jak se chudí budou mít líp, nejlíp se bude mít bohužel zase stát. Porovnala jsem současnou minimální mzdu s tou novou a zaměstnanci na tom opravdu nevydělají.
Nárůst v % Hrubá mzda 11.000,- 12.200,- 10,9 čistá mzda 9.640,- 10.468,- 8,6 Odvody 5.100,- 5.880,- 15,3 (SP, ZP, daň za zaměstnance i zaměstnavatele)
Jsou to opravdu smutná čísla, tady je názorně vidět, že na zvyšování min. mzdy vydělá nejvíc zase stát, který odírá jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Lepším řešením by bylo zrušení superhrubé mzdy.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

25. 8. 2017 23:09

Předvedl jste krásnou ukázku Svobodně-pravicové rétoriky, založené na nepochopení ekonomických pouček a omezených možnostech jejich aplikace. Gratuluji. Až zapnete mozek, třeba si uvědomíte, že věci jako neviditelná ruka trhu a nekonečná flexibilita nabídky práce jsou jen teoretické konstrukty, které nikdy a nikde nefungovaly na sto procent - a že se jimi tedy nedá v žádné rozumné a smysluplné diskuzi argumentovat.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

25. 8. 2017 23:04

Koukám, že jste se vydal Kašpárkovou cestou nicneříkajících srovnávání nesouvisejících makroekonomických pojmů, jejichž smysluplné využití je spojené výhradně s hospodářstvím na úrovni státu a nemá proto v této diskuzi valný význam. Nicméně pokusím se odpovědět dostatečně jednoduše, aby Vám to nepřišlo opět jako blábolení: 1) inflace znamená růst cen, ale také pokles reálných mezd - bez ohledu na výsledek jejího srovnání s nominální mzdou tedy vždy omezuje životní úroveň (kupní síla, víme) 2) inflace je počítaná z průměru cen ve spotřebním koši - pro každodenní životní úroveň normálního člověka ale má jistě větší smysl sledovat ceny potravin a benzínu, než hypoték s horizontem 30 let, proto sledování inflace jako celku, bez ohledu na jednotlivé položky, má smysl jen v makroekonomii 3) v předchozích bodech jsme rozebrali inflaci, teď tedy mzdy - jaké mzdy jste měl na mysli? očistil jste růst mezd o vliv manažerských pozic? a uvažoval jste průměrnou nebo mediánovou mzdu? a s odkazem na bod 2 se ptám - které mzdy a ve kterém sektoru rostou rychleji, než třeba takové ceny potravin, které žene nahoru zelenina s meziročním nárůstem 19,9% a máslo se skoro 50%? víte, že bych změnil profesi, abych z toho taky něco vytřískal... tady je nárůst obrovský, šroubovaný velkými řetězci, ale obyčejný prodavač z toho nezíská ani korunu, nebo snad máte jiný názor?

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

25. 8. 2017 19:26 | josef

A nuti v Praze nekdo pracovat nekoho u bezpecnostni agentury, kdyz tak spatne plati?

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

25. 8. 2017 13:32

1) Mzdy rostou pomaleji, než ceny konečných produktů. To znamená, že se podniky pakují na úkor životní úrovně svých zaměstnanců. Byznys sice není charita, ale morální odpovědnost za odpovídající mzdové ohodnocení svých zaměstnanců má pořád. To žádný pravičák neokecá. 2) Kašpárek perlí. Srovnávat mzdy v nejnižších platových třídách veřejného sektoru s mzdami v soukromém sektoru, neočištěnými od mezd na manažerských pozicích, je napřesdržku (viz průměrná mzda vysokoškoláků v soukromém sektoru vs. učitelský plat). Proč nesrovnává učitelský plat třeba s platem operátorů na callcentru? Rozhodně by to bylo relevantnější srovnání, ale určitě by mu to tolik nehrálo do té jeho dementní populistické demagogie. 3) Páně Kašpárek dále zřejmě nechápe koncept minimální mzdy a to, v jakých případech a za jakých podmínek je uplatnitelná. Jinak by ho nepřekvapilo, že za dvacet hodin veřejně prospěšných prací se na vás nevztahuje minimální mzda, která je podmíněná kolektivním vyjednáváním a minimálně polovičním úvazkem. 4) Celý ten článek je o ničem, stejně jako jakékoliv jiné srovnávání efektivity státu a soukromého sektoru. Jak chcete srovnávat efektivitu dvou útvarů, když nemají rovnocenné nástroje a podmínky jak té efektivity dosahovat? Každé takové srovnání je tedy nevyhnutelně akorát dalším demagogickým výšplechtem, ve kterých se specializují především svobodní a pravičáci.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

25. 8. 2017 11:39 | Jarda

Nemate pravdu i v drahe Praze pracují tisíce lidi u bezpečnostních služeb za minimální mzdu. A musí s tou zebracenkou nějak vyjít.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

25. 8. 2017 10:53 | Hunter

Ale zase vězni za práci dostávají 4500 Kč měsíčně a kdovíkolik na ně stát od zaměstnavatelů bere.
To je skoro jako na té plantáži.
Pochopitelně, vězni pracují zcela v souladu s právem a posvěcením veřejnosti a úřadů. Ostatně stejně, jako ti černoši v otroctví.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

25. 8. 2017 9:51 | qwertz

nic jste nepchopil. Ti blbci zvedaji minimalni mzdu (ktera se zpravidla vyplaci jen temer nezamestnatelnym nekvalifikovanym pracovnikum v soukromem sektoru), zatimco statni zamestnance odiraji za smesne penize.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

25. 8. 2017 6:39 | Jarda

Zaorálek a Sobotka toho za 3,5 roku udělali dost, např. minimální mzdu zametacum zvedli o cca 40%, takže Kašparku vás závěr je lzivy. Je třeba vidět, že ve zvyšování min . mzdy byli prehlasovani pro nižší růst Babisovo a Jureckovo ministry! Takže kritizujete ty nespravne! Takovou křivarnu bych od vás nečekal!

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stránka 2/2

Předchozí

Následující

Ušetřete s Peníze.cz

Chci si spořit na stáří Chci nové bydlení Mám finanční potíže Povinné ručení

Chci také ušetřit

Spočítejte si