Kouzlo pravidelného investování

Co se týče investování do podílových fondu měsíčně, stejný obnos. Pro ty investory je nejlepší když ten fond jde nejdříve dolů, což mu (jak víme) nakoupí více akciích, než když akcie jdou furt nahoru (což je výhodné pro ty investory co nakoupili naráz). Samozřejmě, potřebuje to silné nervy čekat až ten fond se vráti alespoň tam kde byl když je koupil (což ovšem nemusí).

Když si nakreslilme např. akciový graf se zaměřením na západní Evropu roku 2007 - 2009 , dosadíme čísla , tak jsme v mínusu , ale doporučený časový horizont je dnes 10 let .... Pred krizí 2007 byl doporučený horizont u akciových fondů 5 let .(!!!) ... Pravidelná investice hlavně zajišťuje zprostředkovatelům pravidelnou provizi a správcům pravidelný přísluní peněz .... :-)

Pravidelná investice je opravdu dobrá věc a s panem Traxlerem souhlasím.Tato strategie se mi v praxi osvědčila snad nejvíce ze všech.Vyhledávání dna cen akcií a trend je pro většinu investorů loterie,která většinou dopadne špatně.

Až příště nějakou jednoduchou větu nepochopíte, pane Bezejmenný, tak si to nechte pro sebe.

pravda. vůbec nejlepší je takzvaná přediverzifikace. spočívá v tom, že nakoupíte tak roztříštěné portfolio - že něco stoupne, a zhruba úměrně tomu něco jiného klesne. a ve výsledku máte zase kulový. protože pokud se málokomu podaří vybrat si jeden titul, který už jen poroste - pak vybrat si deset titulů, které v celkovém průměru přinesou aspoň nulu, je už v podstatě nemožné.

Nemyslíte, pane Hunter, že Vaše filosofie investování je příliš jednoduchá? Už jste ji vyzkoušel v praxi? Pochybuji. Kdyby investování bylo tak jednoduché, tak jsme všichni bohatí. Říkáte, že počkáte až je akcie levná než ji koupíte a prodáte, když je drahá. Fajn. Proč si ale myslíte, že tu levnou akcie, co jste koupil, půjde potom nahoru? Protože jste ji koupil Vy, pane Hunter. Proč ta levná akcie, kterou jste koupil, nemohla se stát ještě levněji (co si musel myslet ten co tu akcii, co jste koupil, prodal), a de facto, už nikdy nemusí se dostat tam, kde jste ji koupil vy. Váš způsob investování je tak starý, jako burza samotná. Hodně štěstí, pane Hunter. Budete ho potřebovat.

Pane Traxler, co jste tady napsal je pěkná hovadina. Jsem si jist, že to moc dobře víte. Já se věnuji burze už možná 50 let, což bude asi 2x tak dlouho, jako vy pane. Nevím, kde jste přišel k tomu grafu. Já jsem nikdy, za celý ty roky, nezaznamenal, aby se burza chovala, jak vy to naznačujete. Nikdy! Ty procenta v tom grafu jste vzal totálně z luftu, pane Traxler, a měl by jste se za to stydět. Já o fondech vím svoje a už bych nikdy do fondu neinvestoval. Navíc, dnes už jsou daleko lepší způsoby, jak malý investor může investovat s realnou šanci vydělat. A navíc, skoro bez poplatku. Zdravím.

A lepší strategie je tedy co?
Určitě prosím Vás napište "čekat až bude akcie levná, pak ji koupit a až bude drahá, tak ji prodat".
Protože to je tak naprosto a mimořádně geniální nápad, že už za to dostaly miliony lidí nobelovku za ekonomii.

Videl jsem kdysi takovy priklad nejvetsiho zoufalce, co nakupoval na vrcholu pred krizi. Pak dlouho nic a zase na vrcholu. Takle to preslo pred asi tri, ctyri krize. A paradoxne, kdyz sel do duchodu, mel slusne zhodnoceni.

Predpokladam ze autor hovori o nakupu nikoliv jedne akcie jedne firmy ale akcii najakeho ETF pro cely akciovy index nejake rozvinute ekonomiky ci radeji vice ekonomik sveta, kde se da predpokladat na delsim obdobi rust. Na jednodlive akcie je podle me pro drobneho investora straregie naprosto nevhodna viz napr. zde jiz zminovane akcie Enronu.

kdo by tímto genitálním způsobem nakupoval například akcie enronu, jistě by se radoval, jak nakupuje stále levněji, stále větší počet akcií. nakonec by štěstím nevydržel, jak se mu to pěkně zprůměrovalo. na nulu. proč není trestné veřejně psát takovéhle hovadiny?

Článku nic o měsících není - body na časové ose můžou být stejně dobře dny jako roky.
Výhoda je, že takovéto u pravidelné investice "nic nepředpokládáte". "Předpokládat" (nebo "časovat trh") nejčastěji znamená "mýlit se" - aspoň této základní chybě se takto můžete jako drobný investor pohodlně vyhnout.

Je to zvláštní. Příspěvky, které my připadají logické a odsuzují nesmysly v článku, jsou ohodnoceny množstvím mínusů. A také my připadá hloupé koupit akcii jeden měsíc s tím, že další měsíc předpokládám nižší cenu. Mám tak dvojí transakční náklady, a když můj předpoklad poklesu vyjde, tak i prodělek z prvního nákupu. Jestli navíc předpokládám pokles, znamená to, že z mého pohledu je akcie nadhodnocená a nemám tak důvod ji kupovat.

100 + 150 + 50 + 100) / 4 = 100 Matematicky je to opravdu 100, ovšem reálně podstatně méně. To v článku není uvedeno. I mini investor musí mít nějaký systém, jak akcie nakupovat, IT platformu, smlouvu s brokerem nebo bankou apod. U brokera musí většinou alokovat kapitál, který není úročen a je požírán inflací. Dále zde máme něco jako vstupní poplatky, poplatky spojené se správou portfolia, výstupní poplatky, často různé poplatky za IT platformu nebo telefonický kontakt s bankéřem apod. Na konci jsou potom daně a náklady spojené s daňovým přiznáním. Nepočítám náklady na komunikaci, čas apod.
Zavádějící je také konstrukce modelu. Trh se nikdy ideálně nepohybuje do boku, ale klesá nebo roste v různých časových horizontech. Hodnoty potom nikdy nebudou znovu 100, ale třeba 110 nebo 90. S tím se mění i struktura poplatků, které ovlivňují výnos stejně tak jako časová hodnota peněz, tedy intervaly mezi nákupy budou různé.
Abychom mohli hovořit o diversifikaci rizika portfolia, musí investor mít více druhů akcií. Autor píše, že akcie rostou (...z ekonomické logiky...). To ale není pravda, rostou zpravidla indexy, a ani ty ne stále nahoru. Mnoho akcií například skokově vyroste, následně spadnou a velmi dlouhou dobu mohou stagnovat, někdy setrvale. Investor tedy musí pro dosažení kladného výnosu mít v portfoliu jen takové akcie, které budou vždy, i když v cyklech, směřovat výhradně nahoru. To platí většinou jen pro blue chips, kde však vzhledem k investované částce jednotek tis. Kč žádné portfolio investor nevytvoří.
Při investicích v hodnotách jednotek tis. Kč je vysoký negativní poměr mezi fixními a variabilními náklady na tvorbu a správu portfolia. Pokud tedy hovoříme o takto malých investicích, nemůže popsaný model v zásadě fungovat. Investor vždy porovnává možný čistý zisk s tím, kdyby nedělal vůbec nic!

Naprosto nepřesvědčivé. Já pokládám za daleko logičtější za normální situace, kdy se nic zvláštního neděje, držet hotovost, a nakupovat v situaci, kdy na trhu dojde k výraznému propadu. Ale chápu, že poradci jako Traxler potřebují ovce, které jim budou posílat pravidelně peníze.

Proč byste své 3000 nemohl rozdělit mezi více titulů? Nemusíte ty akcie střídat, vždy kupujete stejné, ale nemusí to být nutně jenom jedna. Případně můžete koupit ETF nebo klasický podílový fond, kde se o diverzifikaci stará manager fondu a kde průměrování ceny funguje úplně stejně dobře, jako u akcií.

Část textu je tam 2x, skoro jsem se zacyklil :) Jinak tahle hypotéza platí jen na nákup jedný konkrétní akcie. Když za svý 3000 koupím jednou tuhle firmu, podruhý jinou firmu atd., tak můžu zrovna trefit jejich nejvyšší ceny a nic se mi průměrovat nebude. A kdo by investoval jenom do jedný akcie?

Prosim, pane Traxlere, prestante psat, ze jste v zisku. To byste byl az po prodeji papiru. Takhle muzete maximalne tvrdit, ze vase portfolio ma o tolik a tolik vyssi hodnotu. Dokud prachy nejsou na ucte, nejde o zisk.
Nevim, proc se tenhle nesmysl objevuje snad ve vsech clancich, nejen vasich...

Ježíši, to je ale kravina. Respektive je to strategie, která pomáhá, když akcie oscilují kolem rovnovážné hodnoty (která se může v čase měnit). A která stejnou měrou škodí, když akcie mají nějaký trend, který drží. Kdo nevěří, ať si počítá příklad se dvěma akciemi s vývojem cen té první 200 -> 100 -> 0 a té druhé 200 -> 300 -> 400. To, co na Traxlerově akcii na Traxlerovou strategií vyděláte, to tady proděláte. A jak se tedy akcie chovají? Oscilují nebo drží trend? No samozřejmě přesně mezi, tak, aby na tom nešlo vydělat. Kdyby na tom vydělat šlo, tak první investor se schopností aktivně používat hlavu a středoškolskou matematiku na tom zbohatne. Nebyl by v ČR Karel Janeček jeden ale asi tak deset tisíc.