Očima expertů: Chceme vyhrát boj proti chudobě?

Říká se, že příliš mnoho lásly zabíjí lásku a je škoda, že přilíš mnoho hlouposti nezabíjí idioty.

Tuto planetu dlouhodobě „vysává“ jakási upírská či do značné míry umělá (matematická) inteligence. Téměř všechno je o číslech. Ta ale nejsou hodnotovým prvkem reality, pouze stavebním (formotvorným). V tomto ohledu jsou čísla mrtvá a mrtvá čísla vládnou živým lidem…

Tam už jsou čerství maturanti. Nemyslíte, že chyba je někde jinde? Nějak jsme se zasekli u těch vysokoškoláků, ale problém mají všichni absolventi.... Tady na karvinsku je chudý i ten, kdo práci má,protože jsou nízké platy a spousta lidí bez práce, kteří čekají na jeho místo. Na podnikání potřebujete základní kapitál, silnou kupní sílu,abyste měl odbyt.... Všichni nemohou odejít do Prahy nebo ven.

Máš recht, práce mu nevoní a myslí si, že když má nějakej diplom, tak je něco lepšího. Taky nechápu, proč nechce jít makat k pásu do korejský montovny nebo jezdit ještěrkou do třísměnného provozu ve velkoskladu.

Chudoba cti netratí ....

Reagovat můžete, ale nic s tím stejně neuděláte, neboť pan Kohout má pravdu. Pokud si vysokoškolák není schopen najít práci, či druh podnikání, tak mi měl jít vrátit diplom a jít raději s bandaskou do Kolbenky .... :)

Ježíšmarjá Josefe, kde to žiješ?

Víte, to má několik příčin a většina jich je zaviněna nesmyslnými státními regulacemi. Stát nařizuje, že určitá povolání a určité činnosti musí dělat vysokoškolák, ač je to většinou zbytečné (teď nemám na mysli lékaře, ale třeba učitele na prvním stupni nebo v mateřských školkách, kteří až donedávna nepotřebovali VŠ vzdělání a přesto školy fungovaly, a podobných příkladů jsou stovky). To pak vede k tomu, že VŠ vzdělání potřebuje každý a to má dva důsledky - středoškoláci jsou nezaměstnatelní, protože tam, kde před pár lety mohli v pohodě pracovat najednou stát nařizuje VŠ, na druhou stranu klesá kvalita VŠ vzdělání, protože ono v populaci opravdu není tolik lidí, aby dosáhli na kvalitní VŠ vzdělání. A to pak ve k tomu, že zaměstnavatelé jsou opatrní pří náboru vysokoškoláku, neboť si uvědomují, že dnešní VŠ je v mnoha případech na úrovní bývalé špatné SŠ. A proto mají potíže se získáním místa i vysokoškoláci, pokud nejsou schopni předvést, že opravdu něco umí. Až si naši zákonodárci uvědomí, že nařízením, že 50% populace má mít VŠ vzdělání nedosáhnou vyšší vzdělanosti, ale naopak snížení kvality VŠ a v důsledku nižší vzdělanosti (a to asi při své pýše a hrdosti na svou neomylnost neuvědomí nikdy) a nesmyslné požadavky na vzdělání zruší, bude lépe.

A ten, kdo se jím cítí ohrožen(což se nevylučuje)

Měla jsem na mysli ty bez praxe, neboť to je někdy základní požadavek. Jak s případnou šancí daný člověk naloží je věc jiná. Podle vás jsou např.středoškoláci odsouzeni k nezaměstnanosti a chudobě? V moravskoslezském kraji je to téměř pravda.

pojem "ucit se" neni jen o zapamatovani nejakych veci, ale casto take o jejich pochopeni. A tam nepochybne IQ roli hraje. Proto se naprosta vetsina populace nedokaze naucit matematiku, protoze k ni proste pristupuji jako k veci, kterou si maji zapamatovat. Bez toho rozpoznavani vzoru a hledani systemu jste v matematice ztracen.

jen hloupy clovek nezamestna chytrejsicho cloveka

Řekl bych, že paramtetr IQ dost přeceňujete - už jen proto, že ani po skoro 100 letech výzkumu ani největší světové kapacity (jako James Flynn) neumí zodpovědět, co vlastně tento koeficient měří.
Ano, jsou známé jisté korelace mezi hodnotou IQ naměřenou v testu, dosaženým vzděláním, výší platu v průběhu, dědičností tohoto parametru ... ale nejsou prokázané žádné kauzality, obecně nelze říct, že "někdo má vyšší plat _protože_ má vyšší IQ" taková hypotéza prostě nebyla nikdy vědecky potvrzena.
Stejně tak se ani neví, co IQ měří. V současné době se má za to, že měří "rychlost rozeznávání vzorů a systémů" ... což je v mnoha oborech činností užitečné (věda, průmysl, zdravotnictví, ekonomika) a v jiných to moc užitečné není (umění, většina služeb zákazníkům, ...). Téměř jistě nemá nic společného se schopností vyhledávat a pamatovat si nová fakta ("učit se"), něco málo má společného se schopností ta fakta používat. Větší výhodu ale v učení bude mít člověk s lepší pamětí, než s vyšším IQ - a tyto dvě věci spolu nesouvisí vůbec.
Přestože bych se mohl přihlásit do Mensy, kdybych si náhodou nemyslel, že je to elitářská neprospěšná organizace, tak tohle měření rozhodně nepřeceňuju. V životě jsou pro úspěch důležitější vůle, cílevědomost, vytrvalost, ctižádostivost, empatie. Lidí s vysokým IQ jsou plné protialkoholní léčebny.

Jelikož na vysoké školy díky masovému vysokému školství jde v současné době až 60 % mladé populace, nutně se mezi absolventy - majiteli diplomů najde množství lidi s IQ průměrným i mírně podprůměrným. Zároveň když vezmete popisy průměrných a mírně horších pracovních pozic určených pro vysokoškoláky a uděláte jejich analýzu či odhad, zjistíte, že povinnosti, které budoucí zaměstnavatel po pracovnících na těchto pozicích požaduje, odpovídají aspoň mírně nadprůměrnému IQ. Vysokoškolák s průměrným či mírně podprůměrným IQ potom nemá šanci na takovém místě dlouhodobě vydržet. Krátkodobě to jde, pokud má to štěstí, že na vysoké škole více či méně náhodou vystudoval stejný obor, ale dlouhodobě v horizontu 5 - 10 a víc let to stejně nestačí, protože čerství absolventi s čerstvými znalostmi, i ti s menším IQ, jsou pro zaměstnavatele mnohem výhodnější než takový vysokoškolák s mnoho let starými znalostmi. Podotýkám, že průměrné či mírně podprůměrné IQ se během kariéry projevuje i tak, že v čase omezeném zaměstnáním a rodinou takový člověk své znalosti nabyté studiem na vysoké škole nedokáže samostudiem udržovat na aktuální úrovni. Zatímco naopak pozice absolventa s nadprůměrným IQ je úplně jiná. Takovému člověku totiž na nastudování a "zpracování" nových znalostí stačí mnohem méně času. Může si proto dovolit se hlásit i na pracovní pozice pouze více či méně podobné oboru, který vystudoval, protože umí znalosti, kterými dosud nedisponoval, se během přijímacího řízení a zkušební doby naučit tak rychle, že zaměstnavatel často ani nepostřehne, že je předtím neuměl. Proto takový absolvent s dobrým nadprůměrným IQ má k dispozici mnohem větší výběr pracovních pozic, na kterých může uspět a být tak zaměstnán. O výši platu ani nemluvě.

Sama jste to řekla :)

Průměrný čech vs průměrný němec nebo fluor ve strakovce?

Pokud má strýčka.... A navíc, kdo zaměstná někoho, kdo by mohl být lepší než on. K šéfovi se takové CV často ani nedostane

Další alternativa je, že ji nenajde ani jeden. Jiná alternativa je, že na IQ zas až tolik nezáleží. Jiná alternativa je, že měl sice vysoké IQ, ale přece nebyl dost chytrej, aby šel na rozumnej obor... a ještě pořád mu to nedochází. A ještě jiná věc je, že Kohout mluví o něčem jiným.

:-) alternativa je, že práci nalezne ten blbý absolvent, zatímco ti s vyšší inteligencí si nejsou schopni najít práci - tato interpretace by vám připadala pravděpodobnější?

Chtěla bych reagovat na příspěvek pana Kohouta. Skutečně si myslíte, že čerstvý vysokoškolák, který bez praxe nesežene práci, má nízké IQ?