Diskuze: Akcie patří i do konzervativního portfolia

Neznám přesná čísla, není to můj obor, ale vím, že veliká část stavebních spoření se uzavírá paradoxně na přepážkách bank, zbytek pak na kontaktních místech stavebek, kam se stáhli přeživší dealeři. Časy dealerů, kteří chodili se stavebkem od zvonku ke zvonku jsou dávno pryč. Nanejvýš si někdo drží dealerskou smlouvu, aby jednou za pár let otočil smlouvy v rodině a nejbliším známým a dostal z toho pár korun, jinak dealři vymírají.
Souhlasím, že by se musel změnit systém poplatků, který je nastavený téměř beze změn od devadesátých let, kdy byla ale nominální výnosnost daleko vyšší a poplatky se v tom ztratily. Jinak ale systém bych nezavrhoval. V Evropě i v některých mimoevropských zemích to běžně funguje a státní dotaci v nějaké přiměřené formě mají snad všude. V Německu systém stavebního spoření úspěšně existuje skoro sto let a nikdy jsem od svých známých, kteří tam žijí, neslyšel, že by se na něj neustále útočilo jako v posledních deseti letech u nás.

Není směšný. V podstatě je to jediný výnos, který stavební spoření přináší. A stavební spořitelny svůj byznys rozjely a drží jenom díky tomuto příspěvku. Bez něj by úrokový výnos pohltily poplatky. St. spořitelny by je musely zrušit. A bez vstupního poplatku nebudou mít jak platit dealery. Takže kdo to bude prodávat? I kdyby vstupní a pravidelné poplatky zrušily, kdo bude držet peníze na šestiletém termíňáku s jednoprocentním úrokem? A co budou potom stavební spořitelny půjčovat? Lidé spoří ve stavebním spoření povětšinou jenom kvůli státnímu příspěvku. Mají totiž pocit, že jim někdo dal něco zadarmo. Bankám jsou stavební spořitelny spíše konkurencí pro jejich spotřebáky. Účelovost nezajištěných úvěrů se celkem úspěšně obchází. Ale já jsem pro. Ať si zájemci o nízkoúročené účelové úvěry klidně spoří ve stavebních spořitelnách a pak si levně tyto peníze půjčují. A ať si klidně odečítají úroky z těchto úvěrů ze základu daně z příjmů jako u hypoték. Jenom nechápu, proč to celý národ povinně dotuje.

A ještě k tomu stavebku. Podívejte se na výši dnešního státního příspěvku. Je celkem směšná. Stavebky by ungovaly i bez něj, výnos z úvěrů by je pořád udržel nad vodou.
Spíš by bylo zajímavé, jak by se pak změnil sám produkt, protože bez státního příspěvku by to už nebylo stavební spoření podle zákona o stavebním spoření. Spořitelny by měly stejné možnosti, jako jiné banky, zbavily by se nejspíš díky tomu současných omezení. Staly by se z nich normální banky. Předpokládám, že v reálu by je vcucly jejich mateřské banky, existujícím závazkům by dostály a stavebko jako takové by časem zaniklo. Ke škodě zájemců o levné účelové úvěry na rekonstrukce nebo dofinancování hypotéky. Ale run na stavebky by se nekonal.

Investovat do nich šlo, lidi nakupovali ještě několik let po kupónové privatizaci akcie "Harvardu", fondy se přeměňovaly v investiční společnosti. To byl jeden z tehdy používaných triků. A zakládaly se pro velký úspěch další, kam se vkládaly již jen peníze a ne kupóny. Se stejným cílem a se stejným výsledkem. Ukažte mi někoho, kdo v devadesátých letech kolektivně zainvestoval a neprodělal na tom.
Dnes je situace zcela jiná. Dá se tu investovat do kvalitních OPF, které jsou sice jak píšete nevytunelovatelné, ale o prachy v nich přijít můžete špatně vybraným profilem fondu nebo mizerným portfoliem, který fond má.
Dnes bych těm prarodičům opravdu poradil vkládat část peněz do přiměřeně vybraného OPF. Ale ukládat vnoučkovi peníze do akcií před dvaceti lety mohl jednině velký střelec.

Jen jsem reagoval na vaši informaci, že nemám valné ponětí a že nebyla možnost investovat do akcií před 20 lety. Byla. A že šlápnete do omylu taky byla. A je pořád. Viz NWR a ORCO. Zato nešlo napřímo investovat do uzavřených podílových fondů vzniklých za účelem skoupení investičních kuponů od DIKů. Potrénujte paměť teď trochu Vy. K tomu stavebku. Nestraším. Zrušme statní příspěvek a uvidíme.

To jsme zase tam, kde jsme byli napočátku, bezejmenný kolego Mirku. Přes RMS si mohli koupit ČEZ, nebo jakoukoli jinou z mnoha tehdy obchodovaných akciíí. Ale nikdo nevěděl, jak se budou dál odvíjet osudy těch odhaduji několika set (zpočátku snad i několika tisíc) tehdy obchodovaných titulů. Daleko větší pravděpodobnost, než že kápnu na zlatou žílu, bylo že šlápnu do ... omylu. Takže jsem mohl investovat kolektivně, abych diverzifikoval riziko, což tehdy představovalo vybrat si některý z vesměs uzavřených fondů vzniklých z kupónové privatizace, které po pár letech braly rychlý a špatný konec jeden za druhým. Proti riziku tehdejšího investování pro běžného člověka je ruleta nevinná bezpečná dětská hra.
Pořád si myslím, že je Jarouškovo stavebko bezpečnější. To, co barvitě popisujete je totální krach bankovního systému a v takovém případě by šlo do kopru vše. Co by to asi udělalo s vašimi pečlivě vybranými akciemi, co myslíte? A to, že by některá ze stavebek měla zkrachovat? Jak jste na to přišel? Pokud jde o vklady, v kategorii bankovních vkladů pořád nemají konkurenci ani v dálce na obzoru. A vydělávají pořád dobře. V zajištěných úvěrech už nedělají takové objemy, hypotéky je většinou převálcují, i když třeba současná sazba 1,95% na hypoúvěru od Buřinky je velmi kokurenceschopná. Ale vydělávají hlavně na malých nezajištěných účelových úvěrech, kde se sazbou 5 - 7% nemají konkurenci. Proč by měly proboha krachovat? Strašíte něčím, o čem mnoho nevíte.

Vůbec nevím, jak bych si nějakou "aproximaci na budoucno" dělal. Zato ale vím, že když vložíte peníze na Clear deal tak dostanete tak max. 2% a to tam budete muset vevalit aspoň půl mega a nechat to tam tak pět roků. A můžete si dělat aproximace od rána do rána a furt tam budou 2%. Tož jste mě moc nenapověděl. Asi nebudu dost chytrý. No co už.

Chytrému napověz Mirku. Tak třeba banka J-T (nelze použít nepovolený znak) a jejich depozita clear deal. Podívejte se, jaké mají sazby dnes, jaké měli v minulosti, když byly sazby ČNB jiné a udělejte si aproximaci na budoucno. Jistě nepředpokládáte, že sazby budou v desetileté budoucnosti nulové. Můžete se také podívat do zahraničí, kde některé banky poskytují sazby na EUR ve zcela jiné úrovni než v ČR. K tomu si udělejte analýzu kurzů a opět to promítněte na léta dopředu. Stačí?

Dědeček s babičkou, kteří se aktivně nezajímali o investování na kapitálových trzích (kdo se v tom taky v polovině devadesátých let vyznal, že?), již v kupónové privatizaci zvolili možnost kolektivní investice do tehdejších investičních fondů, doufajíc, že se takto dostanou ke kvalitnímu portfoliu akcií firem, které nebudou vytunelovány nebo nezkrachují. A pak do těch fondů ještě několik let pilně přikládali něco ze svého důchodu, aby klukovi něco nainvestovali, když je teď ta nová doba a tyhle možnosti tu už konečně jsou.
Leč vytunelovány nebyly kvalitní firmy do fondů nakoupené, ale fondy samy. A i tento vnouček utřel hubu a záviděl sousedovic Jarouškovi, jehož tupí prarodiče vkládali peníze do stavebního spoření a ochránili je před inflací a hlavně před rozkradením.
Řekl bych, že nemáte valné ponětí o tom, jak to tu s možností investovat (například do vámi doporučovaného ČEZu) bylo před dvaceti lety. Buď jste moc mladý, nebo vám neslouží paměť.
A taky bych řekl, že byste jako znalec měl vědět, že vklady ve stavební spořitelně jsou pojištěny stejně jako v jakékoli jiné bance a že i kdyby stavebky do kopru šly, Jaroušek o peníze od prarodičů nepřijde.

No tak, bezejmenný kolego, vytunelovat otevřený podílový fond prakticky nejde. Rozkradeny byly uzavřené podílové fondy, které nalákaly tehdejší DIKy (držitele investičních kupónů), aby investovali své kupony do nich místo rovnou do akcií privatizovaných firem. Možnost investovat do ČEZu, eventuálně do jiných akcií, byla zhruba před 20 lety stejná jako teď. Otevřel jste si investiční účet, ten jste ostatně měl otevřený jako účastník kuponové privatizace, a zadal jste příkaz k nákupu. A basta fidli. Jenom to nešlo online přes obchodní platformu jako dneska, ale musel jste na RMS. Nebo do nějaké banky, která poskytovala brokerské služby. A taky nebylo tolik informací jako dneska. To je fakt. I když informovanost široké veřejnosti o možnostech investování není ani dnes o moc vyšší. Takže mě paměť slouží, kritiku. A co se týká toho pojištění vkladů ve stavebních spořitelnách, tak o tom samozřejmě jako "znalec" vím. Ale taky vím, že ve fondu pojištění vkladů je tak něco okolo 25 miliard korun. To bude stačit tak na nějakou kampeličku nebo na dvě. Jenže na "pojištěných" účtech v bankách, družstevních záložnách a stavebních spořitelnách je hrubo víc. Jen stavební spořitelny tam budou mít tak 400 miliard Kč. Celkem to může být možná přes 2 biliony "pojištěných" Kč na těchto vkladech. FPV si ani neuprdne. Zasahovat v případě problémů bude muset stát, který převzal garanci na 100% vkladu do výše 100.000 Euro u každé jedné finanční instituce. Máme my to ale bohatý stát. Tak a teď si představte, že přijde nějaký nový ministr financí jako byl Kalousek a prosadí zrušení státního příspěvku ke stavebnímu spoření. A lidi začnou ve větší míře vybírat vklady z účtů stavebních spořitelen. Každá stavební spořitelna má ve VOP bod, že může pozastavit výplatu vkladů, pokud ji klesne likvidita pod určitou hranici. Žádná to zatím neuplatnila. Ale bude-li někdy muset, tak se to rozkřikne a to podpoří ještě větší výběr vkladů. Pořád si myslíte, že Jarouškovo stavebko je v bezpečí? Já tam kreditní riziko vidím. Na rozdíl od otevřených podílových fondů.

Nechapu, proc se branite tem indexovym ETF. Clanek je o indexech a tudiz Vas portfolio a jeho rizeni nemusi zajimat

Josefe,
1/WB neustále mění akcie, jejich počet, přidává jiné a některé prodává, u některých zvyšuje objem, u jiných jej snižuje, část portfolia zajišťuje, na jiný tvoří opce, kus porfolia kupuje z cizích zdrojů, mění poměr tříd aktiv, atd. Jen jeho analytický tým má celosvětově několik tis. osob. Ano, řídí portfolio aktivně, jinak to ani nejde. 2/ ETF je jen varianta k drahým akciím. Ovšem při obchodování na páku je pro nezkušeného investora riziko neúnosné. Co se týká pravidel, platí naprosto stejná, jako jsem psal v bodě 1/. Prostě své portfolio neustále průběžně vylepšujete, zvyšujete zisk, snižujete riziko a optimalizujete likviditu. Investice na index přes ETF je možná, proč ne, ale není to o řízení portfolia. Musel by jste mít celou skupinu indexů a opět na ně použít obdobnou diverzifikaci. 3/ Proč ne? Protože sestavit statické portfolio z dividendových akcií v desetiletém horizontu je nemožné. Na trzích platí, že to, co bylo v minulosti,nemusí být v budoucnosti. Výška dividendy se mění, stejně jako kurz (byla řeč o indexu DAX), mění se daně, firmy mohou zaniknout, přestat dividendy vyplácet, změní se poplatky za nákupy atd. Na deset let to nejde spočítat. Prostá statistika z minulých dat není relevantní. Je to jen prostý základ pro promítání různými metodami variant do budoucnosti.

Pro dědečka s babičkou, kteří se pravděpodobně aktivně nezajímají o investování na kapitálových trzích je tu možnost kolektivní investice do podílových fondů. Sice za to zaplatí za správu, ale nemusí sami vybírat hodnotové akcie firem, které nebudou vytunelovány nebo nezkrachují. A nebo to stavebko. Za 20 let sice vkládané peníze díky inflaci vyšší než je výnos ze st. spoření o část hodnoty přijdou, ale nominálně nějaké peníze mít vnouček bude. Jistota něco stojí. Pokud nepůjdou do kopru i stavební spořitelny. Ona to zase taková jistota nebude.

1) WB ridi akcie aktivnim zpusobem? Naprostou vetsinu akcii drzi dlouhodobe. 2) Pochopitelne, ze drzet dobre portfolio neni jednoduche, proto je jednodussi investvat do ETF, ktere replikuji vybrany index. 3) Proc nedrzet akcie vice nez 10 let, kdyz jsou to kvalitni dividendove akcie?

Progresivně smýšlející dědeček s babičkou nakoupili v 90. letech vnoučkovi hromadu hezkých akcií. Nejprve z kupónových knížek a pak hezky pravidelně z důchodu přikupovali další. Vnouček po dvaceti letech zjistil, že má velký kulový. Firmy byly buď vytunelovány nebo zkrachovaly samy. Pár akkcií mu zbylo. Většina má směšnou hodnotu, nebo jsou neobchodovatelné a nenesou žádnou dividendu. Dědeček s babičkou totiž zapomměli nakoupit ČEZ nebo ještě dva nebo tři další tituly, které čekala zářná budoucnost. Nebyli jasnovidní a nevěděli to, co je nad slunce jasnější prodejcům investic v roce 2015.

Nějaké to "revolvované depozitum"? s "KLOUZAVÝM" průměrem někde mezi 5 - 6% p.a. nám tu napráskejte, Jime:-))) Jsme jedno velké ucho (oko).

"pak 90. léta (tady by inflace spíš tedy hovořila pro držení akcií, kdyby to tehdá šlo)" Ono to tehdá šlo. Ti co si koupili např. akcie ČEZ řádově za několik desetikorun kus, jsou dneska vysmátí jak jelimani. I když jsou tu i opačné případy z poslední doby např. NWR nebo ORCO. Takže problém bude spíše v investorské připosranosti našinců. A tak dědeček s babičkou raději založí vnoučkovi stavební spoření. Je to k hovnu, ale ta jistota, ta je k nezaplacení:-)))

Ale samozřejmě, že to může člověka rozházet. WB na to má aparát tisíců lidí, kteří řídí tisíce akcií aktivním způsobem. Běžný občan - investor nemá nikoho, proto zpravidla kupuje jen několik druhů akcií, možná několik desítek. Vytvořit portfolio dividendových, dlouhodobě rostoucích akcií je pro 90% (spíše ale více) občanů nemožné. Stačí jedna "Lufthansa" nebo ten zmíněný VW a hodnota portfolia může klesnout o desítky %. A to jsou jiné dividendové akcie, které ve volatilitě překonávají světové rekordy, stačí se podívat do historie. Od rok 2008 nejsme ještě ani 10 let. Např. index DAX dosáhl v první polovině letošního roku hodnot téměř 12400, aby klesl před 2 týdny na 9300. Procenta si spočítejte sám. Změnil se snad fundament indexu, hodnota akcií? Opravdu budete držet nakoupené akcie 10 a více let? Započítejte poplatky spojené s aktivním řízením portfolia, kurzové riziko, inflaci a cenu peněz v čase aj. Dlouhodobě nemáte šanci, to je lepší dát peníze na revolvovaná depozita, protože i zde v desetiletém období dosáhnete klouzavém průměru někde mezi 5 - 6% p.a. a bez rizika. O investičním horizontu a finanční modelaci portfolia bychom mohli vést nekonečnou debatu.

Všichni investujete do akcií! Jinak se jejich cena pořádně nezvedne. My se na té bublině rádi svezeme a než praskne, rádi vám ještě přeprodáme ty své. Štěstíčku se musí přece jít naproti, no né?

Vy radeji ani nepiste, mluvite jako trader a ne jako clovek, co tusi, co je investicni horizont. Je zajimave, ze statistika funguje docela spolehlive. A pokud to nekdo umi jeste lepe, jako treba Buffet, tak rozhodne nevydelava na tradingu - on ty akcie drzi dlouhodobe. Takze nejakej vykyv Lufthansy, VW, E.ON, RWE nemuze cloveka rozhazet. A kdyz uz hovorite o roku 2008, i kdyz tvrdite, ze nehovorite, tak indexy ten rok uz davno prekonaly. A kdyz vezmete do uvahy dividendy, ktere ty firmy v mezidobi vyplacely, tak je videt, ze kdo se neplasil, tak se taky dockal.