Z historického obludária

Sice jsem se u článku fakt upřímně zasmál, ale s jeho poselstvím nemůžu souhlasit. Pan Kašpárek vytahuje na světlo Boží hrstku případů, které vybočují z přirozených zákonů, čímž chce zřejmě ukázat že ony přirozené zákony neplatí. Myslím, že článek se dá bez obav označit za jeden velký argumentační faul. Ukážu to na příkladu zmiňovaného Formanova filmu:
Přirozeným zákonem jest, že film by si měl na sebe vydělat tak, že přitáhne do kin určité množství diváků ochotných zaplatit určitou finanční sumu. Zmiňovaný Formanův film by si beze sporu na sebe dokázal vydělat i bez státní dotace. Takže jako obhajoba státních subvencí do filmového průmyslu argumentace pana Kašpárka rozhodně neobstojí. Zvláště uvážíme-li, že z dvaceti státem subvencovaných filmů je devatenáct nevalné úrovně, resp. divácky nezajímavých. Stále tak platí pravidlo (které chtěl pan Kašpárek zjevně popřít), že dotace jsou na zaplacení něčeho, co lidé nechtějí.