Znovu chvála bankovních poplatků

...ony by se banky rozhodně chovaly jinak, kdyby se nesanovaly ze státního... ...kdyby byly podmínky pro jejich fungování nastaveny rozumněji a spravedlivěji...

Jenže ani v tom supermarketu ty tohlíky nemají zadarmo. A asi ani netvoří takovou část jejich nákladů jako patební styk bankám.
Přirovnání poplatků k rohlíkům a bank k supermarketům by sedělo, pokud by supermarkety ty rohlíky rozdávaly zadarmo a přitom doufaly, že si někdo mimochodem k nim koupí i BMW. Takový obchodní model ale asi i jezevcům připadá nesmyslný.

pavle, asi jako ten člověk, co přijde do superhypermarketu, a koupí si tam jeden rohlík za jednu korunu. vytištění účtenky a teplo které přitom vyvětrá jsou určitě nákladnější nejen než zisk obludy na jednom rohlíku, ale možná vyšší než ta kachle co přitom utrží. neboli. každý má dobré klienty a špatné klienty, a 2o% zákazníků vám tvoří 80% kšeftu a naopak. udržet si špatného klienta je rozumné proto, že až povyroste na bonitního, už bude u vás a asi nebude hledat jinde. taková investice do budoucnosti, ne každá se vyplatí, přesto ty ztrátové nejsou špatně jen protože aritmeticky nevyjdou. takže ano, i ta banka by tu základní službu pro vás měla dělat opticky zadarmo. a přitom se vám snažit prodat služby s přidanou hodnotou - neboť o tom jediném přece podnikání je, chápete? dneska na vás prodělá, ale až budete najednou potřebovat půjčit, půjdete právě sem a ne k pepovi z providentu, ani k bance kde nemáte historii. až vyděláte víc peněz, půjčí je někde aspoň přes noc, protože na tech pár kaček budete líný zřizovat si spořící konto. možná vám časem prodá nějaké pojištění. a možná se párkrát spletete, a vybere z bankomat víckrát než máte zadáčo, a nebo dokonce do mínusu, a hned cinkaj kačky. pokud nadosmrti zůstanete klientem, který na běžný účet dostane jednou za měsíc výplatu, kterou si druhý den v bankomatu celou vybere - spadáte pod statistickou chybu. a každý podnikatel si takové klienty může občas dovolit, protože jich je opravdu málo.

Tak vidíte. Já mám u banky jen ten běžný účet, který používám pouze na platební styk, mám na něm nula nula nic (jen to, co musím zaplatit), takže z něj banka nemůže dotovat půjčky, debetní kartu používám jen na výběr z bankomatu, takža banka žádné poplatky za platbu kartou nemá. Žádný další produk této banky nevyužívám. Má to pro mě ta banka dělat zadarmo? Či lépe řečeno, proč by to ta banka měla dělat zadarmo? Jak jinak na mě může vydělávat?

možná se konečně dostáváme k (jednomu) jádru věci. podle mně by službou banky měla být přidaná hodnota - něco na čem banka spravující klientovy peníze dokáže vydělat prachy. a kus si z nich uhrábne. takže půjčky, hypotéky, investiční příležitosti, poradenství, spořící produkty. okrajově možná příjmy z karetních transakcí, směny měn a provozu bankomatů. základní platební styk, nebo vůbec "vedení účtu" je nezbytným předpokladem pro nabízení těchto služeb - tak jako že podnikatel obvykle vede účetnictví a s nějakými náklady spravuje hotovost. nebo nevím jak by banka nabízela úroky na spořícím účtu, kdyby ho klient neměl? k čemu by banka vydala kreditku a žrala procenta z transakcí, kdyby k ní klient neměl účet? měl by klient účet v bance, kdyby neexistoval platební styk?

statni banky uz jsme meli a jak to dopadlo?
Ostatne mame jednu banku, CNB, ktera v nekterych pripadech spravuje penize jinych.

primerenost zisku - chcete snad rici, ze zisk musi byt takovy, aby prumerny zisk na pracovnika nevybocoval z nejakeho intervalu? Nenapadlo Vas treba slovo jako efektivita apod.? Kdyz budu mit 10 mld, tak sam samojediny dokazu rocne udelat zisk treba 10 milionu. Vcelku bez nejake tezke prace. Je to snad spatne? Zisk by se mel pomerovat kuprikladu k velikosti aktiv pod spravou. A to najednou zjistite, ze jste na uplne jinych cislech.

Vtipalku, ty obchody ty poplatky nikde explicitne nezverejnuji, na rozdil od banky.

Stát neručí za TY. Má pouze povinnost v případě potřeby půjčit fondu polovinu prostředků. Zbytek si musí fond sehnat sám. Jak by to bylo v případě krachu páteřní banky je pouhá spekulace.

Garanční fond sice není státní, ale stát za jeho závazky ručí. A v současné době jsou v garančním fondu prostředky na krach jedné menší kampeličky. Takže kdyby krachla nějaká větší banka, prakticky všechny náklady ponese stát (tedy my všichni).

Garanční fond není státní. Do GF posílají peníze samy instituce, které pod něj spadají. Vaše socialistické metody podnikání by se dobře vyjímaly u soudruhů Grebeníčků.

na příjem výplat a převody by měl mít i stát(pokud by tady nebyl falešný systém, kde se vrchnost zaprodá) pro občany banku. Beztak ručí on, když krachne soukromá. ... a ostatní banky by se museli víc snažit, aby získali klienta :)

Primární funkce banky není zhodnotit klientovy peníze. Pokud vás zajímá zisk na zaměstnance, tak proti Applu jsou banky břídilové. Zisk několik milionů na zaměstnance není nic výjimečného. Svět nekončí u vašeho pracovního stolu...

Tak předně. Prakticky všechny banky dlouhodobě nabízí balíčkované služby. Pokud jste si toho nevšiml a nejste schopen si vybrat účet, asi není úplně rozumné se tu tím ještě chlubit. Rozúčtování po položkách je naopak naprosto běžné u dodavatelů komplikovaných nebo periodicky se opakujících služeb (viz telekomunikace, energie, apod). Při té obrovské variabilitě služeb, které může bankovní klient čerpat (např. někdo vybere z bankomatu jednou za rok, někdo 30x za měsíc), nelze rozumně zakalkulovat cenu služby striktně do jednoho balíčku. Kdybyste měl 1 milion klientů a cenu kalkuloval automaticky, choval byste se naprosto stejně.

Myslím, že k otázce poplatků patří ještě další pohledy. Někam se úplně vytratila primární funkce banky a to je zhodnotit klientovy peníze. Pokud by to banka neuměla, nemohla by vůbec vzniknout. Druhý pohled je o přiměřenosti zisku - v žádném jiném odvětví nejste sto udělat čistý zisk několik milionů na jednoho pracovníka. A ještě - i banka bez poplatků si bere svá procenta od obchodníka z každé karetní transakce. Vidíte tu absurditu, procenta, nikoliv pevnou částku. Přitom náklad na transakci je vždy tentýž, nehledě na to, že transakční náklady jsou v podstatě jen odpis majetku a nějaká ta energie a údržba. Tyto transakční náklady si obchodník pochopitelně započítá, takže je zase zaplatíte.

A ten platební styk je podle vás jen vedlejší náklad k čemu? Nic jiného od běžného účtu nechci, žádné jiné služby mi neposkytuje. Tak co je podle vás ta hlavní sužba, kterou mi banka na běžném účtu poskytuje?
Něco jiného je spořicí účet, tam opravdu poskytuji bance své peníze, ale ten je vždy bezpoplatkový (aspoň já žádný s poplatky neznám).

Až na to, že poplatek není za to, že banka může podnikat s penězi klientů, ale za poskytované služby.

ach tak. takže jako myslíte, že deklaruji řádek na faktuře jako svůj side-venture, a prachy se jen posypou? no až dokončíte základní školu, můžete si to zkusit.

Předpokládám, že strejda jezevec ale svoji službu neposkytuje bezplatně, naopak si za ni nechá zaplatit.
Pokud je služba poskytovaná bankou platební styk, tak si za to banka nemá nechat platit?

Prodejce kovů v akci. Systém částečných rezerv je naprosto běžný systém, který kritizují hlavně ti, co vůbec netuší jak to funguje.
Aby banka mohla těch Vašich "rozmnožených" 500 korun půjčit, potřebuje NĚKOHO, kdo si je půjčit chce. Ten NĚKDO je dnes nedostatkové zboží, proto třeba taková etalonová ČS nedokáže půjčit ani peníze, které má. Celou čtvrtinu vkladů drží na overnight nebo kratších tenorech, a multiplikovat nepotřebuje. Nestrašte tedy něčím, čemu nerozumíte. Navíc stejně jako by TEORETICKY peníze vznikaly, splacením půjčky zanikají. Nic tajného, nic nového. Objevovat Ameriku v 21. století je trochu komické.