Osobitost a liberalismus nestačí. Jak psát v Babišově éře?

Úvaha zajímavá, nicméně nepraktická - řekl bych skoro salonní. Obsahuje množství předpokladů, které jí diskvalifikují ze soutěže o popis reality. Nebudu se příliš rozepisovat, tak zůstanu jen u dvou poznámek. Je Babiš skutečně tak špatný - vlastně asi ANO, ale historie ukazuje, že je celá napsána více či méně "špatnými" lidimi. To že náš letopočet začíná už pár let dvojkou na situaci nic nemění a nelze ani předpokládat, že se na tom něco změní - vždycky to dopadne stejně: "A king has his reign and then he dies… it’s inevitable". Abych do toho vnesl trochu optimismu, tak korporátního fašizmus mi vychází asi nejlépe v porovnání s národním socialismem nebo jeho pokračováním v podobě internacionálního socialismu a s ním spojenou diktaturou proletariátu.

Druhý extrémně milný předpoklad je ten, že p. Kašpárek (a s ním i Tabery a všichni ostatní) uvažují o sobě - respektive o svojí novinářské profesi - jako o lidech, který by měli přinést nějaké pozitivní řešení. Nic nemůže být dál od pravdy než takováto úvaha. Určitě se najde mezi novináři pár správných kluků a děvčat, kteří to myslí vážně upřímě. Pak je tady ale ta drtivá většina, která to myslí velmi neupřímě a jedná stejně bezskrupulózně a nemravně, jako všechny ostatní profese, kde dochází k nějaké koncentraci moci. Je to bohužel vlastnost moci, že vábí psychopaty a v momentě, kdy se k ní dostanou, probouzí v nich zpravidla ty nejhorší lidské vlastnosti. Kolik kauz v minulých 25 letech bylo vyvoláno uměle s cílem někoho záměrně poškodit? Kolika lidem novináři zničili život? Navíc k tomu všemu dochází ve spojení s dalšími mocenskými profesemi - politickou reprezentací, silovými složkami a především s představiteli a majiteli korporací. A to nás dostává opět na začátek. Myslím, že sem se hodí na závěr citát jednoho klasika (a pokud by to nebylo zcela zřejmé, tak mířím do řad novinářského stavu):
Tak plníš pytel, až se třepí,
tak seješ svár, až hněv ti vzejde,
tak hlídáš sad, až shnijí štěpy,
tak ďábla zveš, až k tobě vejde.

PS: Pánové, čtěte klasiky! Je to tam všechno...