Centrální bankéř ve slevě nenakoupí, počká si na větší

Pavel Kohout | rubrika: Komentář | 31. 3. 2015 | 15 komentářů
Bankovní rada České národní banky v případě dlouhodobého posílení tlaků na pokles cen a obnovení rizik deflačního vývoje posune kurzový závazek z 27 korun za euro.

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

31. 3. 2015 9:59, martin

V zásadě souhlas, jen dvě poznámky. Daně - zejména pro firmy a bohaté lidi - citelně klesly (za 20 let o polovinu) a také zesílilo využívání daňových rájů. Proto zbytky sociálního státu, který pomáhá hlavně chudým a bohatým (aby je nazačala chudina v zoufalství plenit) drží nad vodu zbytky středních vrstev, které platí jak mourovatí. Druhý vážný problém kapitalismu je, že soukromé banky mohou tvořit umělé peníze z dluhu přes úvěry pouze hrou čísel v počítači. Reálných peněz (bankovky) jsou na světě jen 3 % z celkové peněžní zásoby. Dobře o tom píše Ilona Švihlíková v knize Přelom. Přeji hezký den.

+18
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

31. 3. 2015 14:39, Jirka

S panem Kohoutem většinou souhlasím, co se ale týče té deflace a odkládání spotřeby, není to tak jednouduché. Důležité určitě je, čím je deflace tažena. Pokud je vůbec možné spotřebu odkládat - např. spotřebu energie nikdo neodloží... Ale ta paralela se supermarketem není úplně dobře, protože sleva naláká lidi právě v prostředí inflace (resp. očekáváné inflace). Pokud se ale jedná o výraznější deflační očekávání v celé ekonomice, pak je to něco jiného... Ale nemluvím o tom, zda ČNB v tomto případě udělala dobře, zda hrozba deflace byla opravdu tak vážná, to nevím a nezbývá mi nic jiného, než věřit orgánu, který má největší analytický aparát, že udělal dobře...

-3
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 15 komentářů)

2. 4. 2015 8:08 | Pavel

Ale vždyť i zlato v sejfu se rozmnožovalo. Banka měla v sejfu 10 zlaťáků, devět pujčila starostovi, ten si za to koupil novou almaru, truhlář si těch devět zlaťáků opět uložil do banky, banka tak měla v sejfu zase deset zlaťáků, devět mohla půjčit, atd., atd. Takhle funkgovaly banky už u starých Féničanů.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

1. 4. 2015 17:47 | lajos

veru pobavil jste me!
a aniz bych se chtel jakkoliv zastavat neskutecne Svihlikove - prosim, prozradte mi kdo jsou ti "skutecni ekonomove".
rad bych se od nich dozvedel konecne pravdu. neco mi rika, ze jejich odpoved by mohla byt "42"....
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

1. 4. 2015 16:17

Možná stačí to, že ty peníze mohou vzniknout, ale nikdo toho nevyužívá. Proč? Nejsou potřeba:).
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

1. 4. 2015 16:01 | bubu

Tak to se pleteš. V minulosti bankéř mohl půjčit zlata pouze tolik, kolik ho měl v sejfu. Banka tiale v dnešní době díky frakčnímu systému udělá z uloženého milionu milionů 10. A to je setssakra rozdíl. Zlato nikdo takto nemnožil. A ty z takto půjčených 10 milionů platíš úrok, který ale v ekonomice není, je tam pouze těch 9 a ten jeden uložený u banky jako rezerva. A abys mohl platit úroky, musíš ty peníze někde sehnat u jiného dlužníka. Ale to nemí smysl vysvětlovat, lidi nechápou, jak fungují banky a peníze. Jak řekl H. Ford, kdyby lidi chápali, jak fungují peníze, byla by tady revoluce už zítra.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

1. 4. 2015 15:18 | Badatel

Komu devalvace prospívá a jakou to má přidanou hodnotu ?Kolik to stojí občany ČR, to že při výměně valut zaplatím 1000.-Kč a dostanu hodnotu 850.-v cizí měně,tak jak na tom vydělám.Dostane to cizí subjekt a dá nám to na sociální program ? Tak jak se to vyplatí.Zvýší se export levnějších produktů a jak se to do rozpočtu vrátí. Myslím tak maximálně 10% se někde ukáže.A My ovčané to zaplatíme. Howgh Old Bull USA
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

1. 4. 2015 0:46 | jezevec

ajejej. tady zas někdo poprvé viděl ten americký blábol money as debt .... a má z něj hned dvoje velikonoce (a jeden apríl k tomu)
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

31. 3. 2015 23:24 | DanMaca

Neotřelej pohled ... co se asi tak stane, když si komerční banka půjčí od centrální banky, třeba na úrok 0,1%? Že by v centrální bance byly vklady střadatelů, nebo že by si ČNB odkudsi taky vypůjčila? A pokud ne, tak kde se ty peníze vlastně vzaly? A proč neustále roste měnová báze? Zajimavý otázky.

Citace - josef / 31.03.2015 23:00

Dalsi clovek, ktery si mysli, ze komercni banky delaji penize z niceho. Asi nikdy nevidel rozvahu - aktiv i pasiv musi byt porad stejne v kazdem okamziku. Tj. mohu pujcit maximalne tolik, kolik jsem si pujcil sam, nic vic.
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

31. 3. 2015 23:00 | josef

Dalsi clovek, ktery si mysli, ze komercni banky delaji penize z niceho. Asi nikdy nevidel rozvahu - aktiv i pasiv musi byt porad stejne v kazdem okamziku. Tj. mohu pujcit maximalne tolik, kolik jsem si pujcil sam, nic vic.
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

31. 3. 2015 19:05 | chk

No to je nesmysl. Ten multiplikační efekt je dnes využívá dleko méně než před krizí. Ono není problém peníze vytisknout. problém je někoho přesvědčit, aby si je půjčil. Takže nejde o to, klik peněz banka má, nýbrž kolik jich dokáže půjčit.
Jeden příklad za všechny - Česká spořitelna. Půjčí jen 3/4 vkladů. Takže nejen, že "netiskne", ale dokonce nedokáže ani půjčit ty co má. Švihlíková je švihlá levičácká populistka.
-3
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

31. 3. 2015 14:39 | Jirka

S panem Kohoutem většinou souhlasím, co se ale týče té deflace a odkládání spotřeby, není to tak jednouduché. Důležité určitě je, čím je deflace tažena. Pokud je vůbec možné spotřebu odkládat - např. spotřebu energie nikdo neodloží... Ale ta paralela se supermarketem není úplně dobře, protože sleva naláká lidi právě v prostředí inflace (resp. očekáváné inflace). Pokud se ale jedná o výraznější deflační očekávání v celé ekonomice, pak je to něco jiného... Ale nemluvím o tom, zda ČNB v tomto případě udělala dobře, zda hrozba deflace byla opravdu tak vážná, to nevím a nezbývá mi nic jiného, než věřit orgánu, který má největší analytický aparát, že udělal dobře...
-3
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

31. 3. 2015 14:32 | Jirka

Proč by digitálnní peníze na účtech nebyly reálné? Peníze jsou prostředek směny. Když si s obchodním partnerem domluvím platbu elektronicky, místo přenášené pytlů hotovosti, proč by to mělo být špatně? Naopak to výrazně zjednodušší směnu a podporuje ekonomický růst. A když většina peněz leží ladem na účtech, proč neumožnit část toho půjčovat dále a majiteli těchto uložených peněž za to platit úrok? Takto komerční banky "vyrábějí" nové peníze, tím, že nevyužité peníze půjčí na tvorbu dalších hodnot. Na tom není nic špatného. I za dob placení zlatem si majitel uložil zlato do banky a dostal za to potvrzení (bankovky), které tedy byly "reálnné", nicméně to zlato banka stejně z části půjčovala dále, pokud věřila, že si veškeré zlato nikdo nebude chtít najednou vybrat. Takže už tehdy se jednalo o tvorbu peněz. Jinak Švihlíkovou neberte vážně, je to spíše idelog a skuteční ekonomové ji neuznávají.
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

31. 3. 2015 11:21 | Zdenek

ČNB dělá v principu totéž, co dělají ostatní Euro satelity, jako DK, CH... kde to řešili navíc negativními sazbami a není síla to zvrátit. Jednotlivec s tím nenadělá vůbec nic.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

31. 3. 2015 9:59 | martin

V zásadě souhlas, jen dvě poznámky. Daně - zejména pro firmy a bohaté lidi - citelně klesly (za 20 let o polovinu) a také zesílilo využívání daňových rájů. Proto zbytky sociálního státu, který pomáhá hlavně chudým a bohatým (aby je nazačala chudina v zoufalství plenit) drží nad vodu zbytky středních vrstev, které platí jak mourovatí. Druhý vážný problém kapitalismu je, že soukromé banky mohou tvořit umělé peníze z dluhu přes úvěry pouze hrou čísel v počítači. Reálných peněz (bankovky) jsou na světě jen 3 % z celkové peněžní zásoby. Dobře o tom píše Ilona Švihlíková v knize Přelom. Přeji hezký den.
+18
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

31. 3. 2015 9:17 | tomáš

Dobře on...
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

31. 3. 2015 7:40 | mirek

Přesně popsáno....
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  14 860 810 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

Výpočet životního minima 2021

Počet členů rodiny

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Poradna

Tým odborných poradců je tu pro vás.

Poslední dotaz: Dotace na kone
Poradna > Dotace z EU

Otázka: Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda mám nárok na nějaké dotace, když mám jednoho vlastního koně a druhého v bezplatném pronájmu, máme slepice a chceme ještě dvě kozy..Mám na něco nárok nebo ne? Jestli... více

Dotace z EU

Doporučujeme

Radost z pádu Babiše střídá strach z ODS. Co čekat od Fialy?

Radost z pádu Babiše střídá strach z ODS. Co čekat od Fialy?

Občanská demokratická strana bude dominovat budoucí vládě a mnoho lidí se ptá: co čekat...více

Eurozóně hrozí zombifikace, varuje centrální bankéř Michl

Eurozóně hrozí zombifikace, varuje centrální bankéř Michl

„Japonsko je odstrašující případ, žije v zombie ekonomice. Teď hrozí podobný scénář zemím...více

Nejde o to, kdo vynese koš, ale kdo na to myslí. Mentální zátěž je neviditelná domácí práce

Nejde o to, kdo vynese koš, ale kdo na to myslí. Mentální zátěž je neviditelná domácí práce

Mentální zátěž označuje nerovnost v rozložení činností v domácnosti, které zpravidla organizuje...více

Tall body positivity. Osobní příběh o tom, čemu čelí vysoké ženy

Tall body positivity. Osobní příběh o tom, čemu čelí vysoké ženy

Fotky holek, které ať už hrdě nebo nejistě odhalují větší břicho, jizvy nebo třeba to,...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Tomáš Čupr

podnikatel, Slevomat a DámeJídlo.cz

Petr Kasa

podnikatel a investor, Clareo

Tomáš Čupr
ÚSPĚŠNOST
58,12 %

z 117 duelů
×
Petr Kasa
ÚSPĚŠNOST
44,55 %

z 101 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.