Petr Ludwig: Čím míň věcí máme, tím jsme spokojenější

Karel, jistě jste zaznamenal, že 19., ba i 20. století je nenávratně pryč... a navíc ta zpropadená ženská emancipace, té je všude nějak plno, a k tomu ty vymyšlené kraviny... prostě život běží dál a na vaše nářky nějak nebere ohled. Bohužel s vaší zahořklostí a shazováním všeho, čemu nerozumíte, je to fakt potíž. Co vám třeba vadí na studiu cizích jazyků nebo běhání ? Mohu vám to jen doporučit, docela jistě byste si rozšířil obzory a zjistil, že svět nikdy nebyl a zřejmě ani nikdy nebude dokonalý. Ale snahu o jeho zlepšení bychom neměli vzdávat, nemyslíte ?

Do jisté míry souhlasím, náš pozemský život je jedno velké slzavé údolí. Přesto může i obyčejný člověk nacházet spousty důvodů k radosti, hlavně častý pohyb v přírodě dělá divy, mě tedy pomáhá a je to zadarmo A nekoukat na zprávy!

běhání či učení jazyků autor zmínil coby příklad, chtěl tím říct: dělejme něco smysluplného, to neznamená že každý má běhat, někomu sedí např kolo, jinému posilka, pěstování růží atp

Nesouhlasím s Vaším posledním odstavcem: "a ne otázky vůle překonávat nějaké uměle vymyšlené kraviny. Běhat, skákat, učit se jazyky a jíst zdravě přece není smyslem života. Smysl života je život sám."
"Smysl života je život sám" je hodně abstraktní definice, protože z čeho se tento smysl skládá? Z vydělávání pěněz? Být slavný či úspěšný? Nebo prostě se jenom snažit zhubnout a dát tím příklad i ostatním, že to jde? Všechny tyto věci považuji jako součásti smyslu života, protože je to určitý cíl (ať už krátkodobý nebo dlouhodobý) a nezáleží na tom, jestli je to běhání nebo skákání, člověk je z toho šťastný, spokojený a určitě nemá z toho pocit, že překonává nějaké uměle vymyšlené "kraviny".
Prostě mi to nedalo na to reagovat, že ikdyž to má tolik pozitivních hlasů, tak všichni souhlasí, že např. běhání nebo učení se jazyků nemůže dát někomu (nový) smysl života.

Souhlasím. Od té doby, co na všechno seru, jen si užívám a nic neřeším je všechno super. Člověk potřebuje v životě co nejvíce zábavy a co nejméně nudy a stresu. To je základ.

Smyslem života každého správného frajera by mělo být kalení, fetování a maximální promiskuita.

Ty Vaše slavný meditace jsou jen útěk před realitou... to Vám stejně nepomůže, musíte se snažit i vědomě :)

mám nový buzerlístek s poznámkou: tento článek so přečíst vícekrát, stojí za to :-)

Velmi inspirativní článek. Dneska hodně lidem chybí Vize a je to podle mě i proto, že společnost nemá Vizi s velkým "V". A rovněž souhlasím s tím, že důležitá je cesta. Každodenní vědomé žití na naši cestě životem nám může přinést více radosti z (do) života. Děkuji za inspiraci.

"Například v době válek bylo depresí méně, protože lidé měli smysl života daný externě". Netýkalo se to jen období válek, ale způsobu života vůbec. V tradiční rodině běžně fungovalo soužití několika generací, kde každý měl svou nezastupitelnou roli. Aby přežili, museli si vzájemně pomáhat. Každý měl určené své povinnosti a neměl čas na kraviny. Hlavní příčinu současných problémů vidím v rozbití tradiční rodiny a zpřetrhání mezilidských vztahů. Jako základní příčinu vidím vliv emancipace žen a rozšíření neúplných rodin. Mnohdy se příbuzní ani neznají, natož aby nějak spolupracovali.
"Proto říkám, že na deprese nejlépe platí terapie smysluplnou prací". Bohužel dneska už nikdo neví co je smyslem práce a smyslem života. Model, aby muž chodil do práce a měl roli živitele a žena aby se starala o domácnost a všichni žili šťastně až do smrti, je překonaný. Dneska mi to připomíná spíš krysí závody, kdy se všichni honíme za kariérou a za prachama, večer padneme na hubu a na nějaké vztahy už není kdy. Rodina je až na druhém místě. Asi to tak má být.
To jsou podle mě základní problémy současných lidí a ne otázky vůle překonávat nějaké uměle vymyšlené kraviny. Běhat, skákat, učit se jazyky a jíst zdravě přece není smyslem života. Smysl života je život sám.

Lidé mají deprese z nemocí dnešní doby. Největší nemoc dnešní doby je nezaměstnanost nebo zaměstnanost, která vám nezajistí živobytí. Lidé jsou dnes z důvodu, aby mohli existovat, vydělávat, nucení hrát divadýlka, lhát, dopouštět se kriminálního jednání, atd. Všude samá kriminalita, která navíc tvrdí, že neexistuje a na druhé straně bezmocný jedinec, který má svědomí. Mějme hodně věcí, ale důležité je to, co jsou to za věci a u koho to koupíme. Nepodporujme nejbohatší a bohaté! To chce ale dobré podmínky pro drobné podnikatele! Pracujme na sobě. Chybí nám zvědavost, taková zvědavost, jakou mají badatelé a myslitelé. Smysl je vždy podmíněn situací, ve které člověk je. Boj proti kriminalitě, šlapání po lidských právech, úsilí o lepší společnost, která nikdy nebude dostatečně dobrá, i kdyby se podstatně zlepšila. Práce na sobě. Otázky kolem fungování světa, čímž se zabývá věda. Ale problém je spíš v tom, že lidé to, co jsem jmenovala, dělat nemohou, i kdyby chtěli. Pokud má někdo rodinu, musí se starat o to, jak ji uživit a umlčuje své svědomí, aby byl loajální k zaměstnavateli a nevšímal si, co špatného se kolem něho děje. Jestli myslíte, že přeháním, jenom jeden fakt: Každé páté dítě v Evropě je zneužito, v ČR nejspíš víc. Proč se například o takovýchto faktech nepíše? Informace lze dohledat na stránkách Rady Evropy.

rozumný to člověk ,přesně takhle to je ,reálně popsaný

Petr Ludwig mi hovoří z duše. Díky moc za tento článek :-).