Reformováno: Drsné škrty porodného

Obávám se, že ty školky to samy o sobě nevytrhnou. Problém jsou také nemoci dětí. Za socialismu totiž matka mohla být s nemocným děckem doma jak dlouho chtěla a nikdo ji nevyhodil. Dnes je to možné tak ve státní správě. Mám sama zkušenost, že když jsem po mateřské hledala místo, tak největší problém byla nedostatečná časová nezávislost a riziko, že budou děti nemocné. A ti podnikatelé nestáli ani o dotace z pracáku, které by na mne dostali. A o prázdninách nefungují ani družiny.

různí živli nejde, stejně jako nejde různí kameni žlivly jsou TY živlY a tim to hasne

Myslím si, že porodné mohlo zůstat tak jak bylo, protože koupě všech věcí pro dítě taky není levná záležitost. Ne, že by člověk chtěl ždímat stát, ale když člověk vydělá 10 000 čistého tak to není na žádné vyskakování. Vyjdete s tím tak tak a ještě živit dítě, no není to žádná slast, ale nějak to člověk musí zvládnout. Nejsu s těch kteří si stěžují, spíš si snažím přivydělat kde to jde. A ještě při tom všem člověk potřebuje bydlet a jíst takže není to opravdu na vyskakování.

Naopak sociální dávky by neměly být nějaká vratka, ale pojistné plnění. Tam také neřeším jak dlouho jsem pojištěn a kolik jsem do toho nastrkal (nemyslím ty finty se „spořícími“ pojistkami). U státu bych se měl jen pojišťovat a ne si u něj spořit.

Kdyby dotyčný napsal různí živli, tak by to snad šlo?

Nevím proč by se měly snižovat sociální dávky do 3 dětí v rodině, pokud by byly postaveny jako vratka dříve zaplacené daně některým z obou partnerů ( od počátku zaměstnání). Prostě chceš mít děti a dostat na ně některou z dávek, tak pracuj, aby ti to stát měl z čeho zaplatit.

je fakt že daleko nejvíc mně derou ty živlové - v názoru na něž se shodneme. což ovšem nepopírá tvrzení prof.pickeringa, že nevábná mluva znesvěcuje rodný jazyk

Mne živli s měkkým i štvou. Také si myslím, že jako správný vlastenec byste měl vědět, že se Češi píší s velkým č.

Koho ser*, že by slovo živli mělo být s tvrdým, ať udělá čárku :-)) kdyby to vzal Bursík na ministerstvu školství hákem a zavedl by všude měkké, ušetřil by učitelům spoustu hodin ve školách :-)) a mohl jich tam mít míň, címž by ušetřil na rozpočtu...

Rodiče nepotřebují porodné (i když při porodu vícečetného těhotenství je jistě vítaným příspěvkem), nepotřebují dávky sociální podpory, které nic neřeší a papírování kolem nich je dražší než dávky samotné. Co ale potřebují, je podpora státu, nikoli hubou, ale skutky, potřebují právní prostředí, aby se páry nemusely tvářit, že matka je samoživitelka, aby dostaly o pár korun více na přídavkách, potřebují předškolní zařízení, potřebují pomoc od školy, nepotřebují buzeraci od tzv. sociálních pracovnic, které jsou schopny dát návrh na odebrání dětí z rodiny v případě že rodina nemá momentálně kde bydlet, ale snaží se problém řešit (cožpak neexistují obecní byty, které by se v podobném případě daly využít?) apod. Např. znám případ, kdy sociální pracovnice dala jakýsi posudek o špatné péči rodiny v případě, kdy šestileté dítko mělo 10 vlastních knih a jaksi přehlédla, že dítko je od věku dvou let čtenářem obecní knihovny a čtyři roky tam vítězí v soutěži o nejpilnějšího čtenáře. Podobné bláboly považuji za buzeraci rodiny. Rodiny prostě potřebují jasně vymezený právní rámec a vědomí, že v případě, kdy se třeba nezaviněnou situací dostanou do potíží, že jim stát nějak pomůže. Ale skutečně pomůže, ne je totálně rozbije.

Jenom bych prosím dodala, že babiček ubývá, a tím, jak budou ženy pracovat do 65 let, i déle, jich bude ubývat i nadále. A až budou v důchodě, některé se budou cítit tak zedřené, že už ani nebudou mít ten vztah k vnoučatům, jaký býval dávno, protože už na to nebudou mít sílu. Což je ale pro rodinu obrovská škoda.

kdo píše že se nám tu množí "živli" s měkkým I tak je leda sám živel.

Vychovat dítě stojí (v cenách roku 2003) asi milion korun - takže jestli bude porodné 2 nebo 8 tisíc zajímá leda toho kdo chce dítě dva měsíce po porodu odložit do děcáku a udělat si další. Ostatní tato částka potěší ale rozhodně se podle toho nerozhodují při založení rodiny.

Od čtvrtého dítěte bych mateřskou snížil o třetinu a od pátého ještě na míň. Kdo chce víc dětí musí na to mít. Hrozí totiž, že se nám tu rozmnoží různé živli a za pár let budou v parlamentu a ve vladě a najednou zjistíme, že češi jsou v menšině. To příjde po tom co udělala rozhazovačná Sociální demokracie, navíc tím zadlužila ještě víc republiku. Vždycky by měli, když chcou někomu přidat, říct kde na to vezmou a né, že vykrademe budoucnost.....

Život po reformě: http://pandora.idnes. cz/part/2007/11/513/3

Čekám miminko, které se má narodit v lednu 2008. Snížení porodného mi nevadí - je to jen jednorázová dávka. Důležitější je normální měsíční příjem, který si naštěstí vláda nedovolila snížit!!! Mateřská by měla pokrýt alespoň inkaso a základní potřeby pro mimi (pleny, mléko).Takže mateřská 7600 je tak akorát a od založení rodiny neodradí. Paradox je,že mladá rodina, která žije normálně, pořídí si vlastní bydlení, nezneužívá sociální dávky, tak jí ještě seberou přídavky na děti. To je docela síla. Měsíčně vlastně přijdeme při dvou dětech o 1000 kč (za rok 12 000 Kč). A sociálně slabí (většinou dlouhodobě nezaměstnaní), kteří nechtějí pracovat (práce je tu dost) tak ještě dostanou navíc přídavky. Těm to mají sebrat, aby se konečně naučily pracovat. A zrušení pastelkovného také není taková tragédie. To taky nikoho nevytrhne 1000 kč není ani na první školní aktovku:-). Pro sociálně slabé je to dost (můžou třeba 2 dny chlastat).

Vývoj jde kupředu a ohánět se, co dřív bylo a nebylo nemá cenu. To by jste také mohli dávat k dobru, že za války nebylo jídlo ani oblečení a předtím, že lidé žili v chatrčích apod. To, co říkáte o dnešní generaci, že si ničeho neváží, to jistě říkala předchozí generace o vás a ta předpředchozí zase o předchozí a tak by jsme mohli pokračovat až do pravěku. Ten kdo chce dítě a je zodpovědný ( alespoň si to o sobě myslí ) a ví, že zvládne výchovu a zajištění toho dítěte, tak ten rozhodně nekouká, kolik je zrovna mateřská, porodné či přídavky. Samozřejmě, že jsou vykutálenci, kteří s tím kalkulují, ale ti byli vždycky a věřím, že je jich menšina. Ale rozhodně by měl stát pro mladé s dětmi i bez dětí dělat více, především v otázce bydlení, kdo dneska má do začátku vydělané miliony, aby jsi koupil byt! Pořád někdo chce, aby nebyla mladá rodina s dětmi závislá na státu a aby se matky co nejdříve vracely do práce, ale už není zajištěno, kam se ty děti mají dávat, jesle jsou téměř zrušené, mateřských školek je také nedostatek a ne každý má babičku, která pohlídá, nebo peníze na chůvu.

... no konecne v dnesni dobe nekdo jen neremca. Kazdy beha v NIKE a PUMA, doma domaci kino, pred barakem auto (to je jedno jaky, nasi rodice nemeli zadny auta, leasing nebyl, setrili a zaroven cekali v poradnicich), haro nagelovany, na hospodu ma kazdy tyden, ale kdyz jde o decko, hned je kazdej chudej a state postarej se.
Sypat prachy jen ... kdyby radsi zacali otvirat (dotovat, aby prezily) zavreny a skolky a jesle, aby se pak matky mely sanci vratit do prace.

Kdo chce dítě tak si ho pořídí. Když jsem v roce 1981 porodila syna, dostala jsem jen půl roku mateřskou - za porod si nepamatuji kolik dával stát, ale byla to jen symbolická částka. Pak nic. Manželův plat byl 2 400 hrubého. Nájem ,elektřina,plyn,telev ize,rádio - dohromady 600,--. Zbylo nám tříčlené rodině na měsíc asi 1200,-- Kč. Vydržet se to muselo - dnešní mladí si to neumí představit. Naše generace se uměla uskrovnit - dnešní mladí ne. Stát není dojná kráva a sama vidím v našem domě kolik žen má tři děti, aniž by ve třicet měly odpracovaný jediný den, žijí s druhem, který vydělává v pronajatém bytě a čekají další dítě . Tak je vlastně živí stát - a podotýkám, že to nejsou romové. Nemají zodpovědnost vůči sobě a ani dětem . Mě tehdy pomáhali i rodiče ze skrovného důchodu, třeba tak, že otec vystál hodinovou frontu na pomeranče či banány pro mé dítě, či na prášek na prádlo, který tehdy zrovna byl nedostatkové zboží. Kočárek z bazaru, oblečení po dětech kamarádky a sestry a to až nejméně do třetí třídy. Jediné co tehdy bylo dobré, že jsme dostali od státu byt - to dnešní mladí nemají a v tom je stát pozadu, všude v západních zemích se staví sociální byty - a ne za 3 000 000,-- miliony. Sama svému synovi rozmlouvám si brát jakoukoliv půjčku a zase za pomocí rodiny se raději koupí menší byt do začátku - jen ne dluhy.