Obnovitelné zdroje netopí vždy zadarmo

no to dřevo 7000 kč / rok je úplná blbost, U nás se prodává cca 600 až 750 kč za 1m3 nenařezaného nepoštípaného dřeva (jižní morava) , kotel např. zplynovací Atmos 25KW spotřebuje 25 plnometrů za zimu (viz. www.atmos.cz) = 15 000 bez práce (což je řezání + štípání + sušení na max. 20 proc. vlhkosti) . Ano, pokud půjdete do lesa, si jej udělat, tak jej můžete někde pořídit bez připočtení nutných nákladů za 7000 (no ale já minulý rok platil jelikož jsem byl pro něj cizí člověk 300 kč / m3 + dovoz 1500 + pila 500+ 4dny práce pro 3 lidi + cirkulárka 100+ štípání a skládání 0).
A pak si člověk v bytě řekne, to je nespravedlnost, oni topí za 7000 a my tady tak krvácíme...

Problém je v politické nevůli podporovat ekologické chování lidí v naší skvělé konzumní společnosti .Velká většina různých systémů by byla velmi dostupná ale je nutné aby na nich vždycky někdo pořádně vydělal pěkné peníze, neboť není možné aby jeden topný systém (ekologický) měl životnost 100 a více let.Problém je zásadně ekonomický, a naše státní -bezedná kasa potřebuje velmi často doplňovat(daně,DPH,at d.)

co třeba zálohovat TČ elektrickým přímotopem? tomu stačí i velmi malý komí

Pokud koupíte hodně kvalitní kotel tak žádný

Pssstt, nebo Vás zavřou a daj zastřelit. Nehledě na to že zde v ČR jsou tepelné čerpadla brutálně předražena. Dobré články jsou na www.tzb-info.cz

Odpovim Vam otazkou. Jaky je rozdil mezi spalenim uhli v elektrarne a u vas doma v kotli (ve smyslu cisteni spalin a tedy emisi CO, NOx SO2 a TZL) ??

Ještě jeden postřeh o tepelných čerpadlech z diskuse na jiném serveru.
Výtěžnost tepelného čerpadla za optimálních podmínek (není moc zima) je asi 1:3, tedy na 1 kWh elektřiny se získá asi 3 kWh tepla. Ta elektřina se vyrobí v elektrárně spálením uhlí, s účinností (se započítání ztrát z distribuce) kolem 30%, tady na získání 1 kWh elektřiny je nutné spálit uhlí v ekvivalentu 3 kWh. Pokud stejné množství uhlí spálím v kamnech, získám stejně tepla, jako z toho čerpadla, ale ušetřím náklady na rozvody elektřiny, výrobu čerpadla, ... (tedy ušetřím i životní prostředí poškozené jejich výrobou).
V čem je tedy tepelné čepadlo ekologičtější než kamna na uhlí?????

Tyto kotle právě běžné nejsou (čemuž odpovídá také jejich cena) tudíž s úplně jiným principem spalování (zplynují nebo částečně zplynují a mají různé druhy omezovačů prašnosti). Při topení plynem samozřejmě také vznikají spaliny… Smiřte se s tím, že ekologické topení prostě neexistuje a jestli je něco ekologické tak je to z 95 % vlněný svetr :-).

Spalování uhlí těžko může být srovnatelné s plynem. Zejména hnědé uhlí obsahuje značné množství síry (a radioaktivních prvků a spoustu dalších věcí). Bez nějaké odsiřovací technologie (a myslím, že běžné kotle takové technologie nemají) je uhlí nepřijatelné.

Pan Pekar nam opet na penize.cz zatopil :-D

Pan Pekar nam opet na penize.cz zatopil :-D

.) nárok na dotace - pokud přidělení dotace závisí nikoli na přínosu, ale na tom, jak se dotyčný úředník vyspí, pak je lepší je ani neposkytovat. Pro všechny - jak ouřady, tak žadatele - bude přínosnější situace, kdy budou vědět, že za splnění určitých podnímínek dotaci OPRAVDU dostanou. Jinak je to o ničem (nebo o velké korupci nebo klientelismu).
2.) Dřevo na topení na rok a kotel na dřevo za 20.000,- Kč? Mohu dostat kontakt na obojí, kdeže se to dostane? Autor bydlí v paneláku a topí dálkovým topením s 5% DPH, že? Takže: - dřevo na topení musí nejprve dobře vyschnout, což trvá neméně půl roku. Po tuto dobu je třeba ho někde uložit, aby na něj nepršelo. Kde? - pokud zvážíme náklady, které jsou třeba na přípravu dřeva, např. nutnost nařezat ho v lese, a to asi motorovou pilou, neboť ruční práce s pilou břichatka se už asi nenosí, dovézt - taky asi jinak než na káře, seřezat - pravděpodobně cirkulárkou, naštípat atd., dojdeme k tomu, že topení dřevem je buď fyzicky natolik namáhavé, že to nemůže dělat každý nebo vedlejší náklady vysoce převáží samotné náklady na pořízení dřeva. Do vedlejších nákladů patří např. koupě motorové pily, palivo do motorové pily, údržba pily, dovoz dřeva na valníku traktoru, koupě cirkulárky... Pokud započítáme i tyto náklady a opět dosti namáhavou vlastní fyzickou práci, snadno dojdeme k tomu, že např. žena samoživitelka s malými dětmi dřívím topit nebude, ale pro ni bude vhodnější plyn nebo elektřina. - pokud bydlí autor na vesnici a každou neděli vezme žebřiňáček a jede do lesa na sběr šišek a klestí, může ho topení vyjít i na méně než 7.000,- Kč/rok. Lze tuto metodu obecně doporučit? Jak budou dřevem topit lidé v paneláku v Praze na Jižním městě, jak si dřevo obstará venkovský důchodce, pro kterého je problém dojít do nejbližší prodejny, natož pak do lesa na klestí?
Děkuji za odpovědi.

Pasivní domy se netýkají jen novostaveb. Existuje spousta návodů jak ze starého baráku vytvořit pasivní či skoropasivní dům. Jednu knihu o tom mám doma, je tam celkem dobře popsáno jakým způsobem, za jakou cenu kde uspořit, kdy se to vyplatí apod.

Teď to právě doma řeším a jsem z toho občas jelen :)) Solar 5m2 propojený s kotlem, 200L zásobník. Má být pouze na ohřev TUV na 2 byty a jaro s podzimem v kombinaci s kotlem také ohřev TUV. Průměrná teplota vody v létě asi 65-70 stupňů, proto tak menší zásobník ( naředíme studenou) :) V létě sice solar pojede jak o závod, ale bylo mě řečeno že se to dá regulovat - musím ještě popátrat. Celkové náklady cca. 75.000.-Kč včetně rozvodů. Topení tím řešit nechci protože bych musel osázet celý barák a to už je snad lepší tepelné čerpadlo. Existují i panely, které makají i v zimě ale za cca. 2m2 panel dáte asi 24.000.-Kč a na ohřev TUV se to nevyplatí.

Nějak tomu nerozumím. Na jednu stranu se v článku tvrdí, že u novostaveb jsou náklady na pořízení obnovitelného zdroje menší - např. pro tepelné čerpadlo nepotřebuji komín, na druhou stranu ale mají být tyto zdroje zálohované - tedy tam ten komín stejně potřebuji, nebo ne?

Pane Pekaři, ve Vašem článku O obnovitelných zdrojích nám mažete "Med kolem pusy". Když chcete veřejně psát na toto téma,tak si zjistěte fakta.Nejlépe bude když si přečtete Směrnici MŽP o udělování dotací. Tam se nehovoří o procentech,ale konkrétních částkách a ještě na ně nemáte nárok,je to na libovůli MŽP a po uvedení do provozu !!! Nezlobte se, ale Váš článek je velmi nepřesný,amatérský a nevím proč byl otištěn,protože je zaváděcí a uvádí širokou veřejnost v omyl / budu investovat 300.000,- a zpět na dotaci dosta- nu 150.000,-/.To by si asi pořídila většina lidí hledající náhradní energetický zdroj.

Titulek měl znít - Ani obnovitelné zdroje netopí zadarmo (nikdy a nikdy nebudou). Jestliže je na něco dotace, tak to znamená že to zaplatíme všichni, což je vůči jednotlivcům nespravedlivé, ale v rámci životního prostředí pochopitelné. Dřevo za 7 tis. korun je v některých lokalitách k sehnání, ale je to vyvážené další prací, skladováním, manipulací s ním a nemožností použít ten moderní kotel, protože takový kotel zatím neexistuje. Tedy moderní kotel který si představujeme jako automatický kotel s účinností kolem 90 %, ke kterému uživatel jde maximálně jednou za den na 15-20 minut a ne každých 6 hodin. A takový kotel opravdu nestojí 20 ani 30 tis. korun, ale 60-70 tis. např. (V-ling, Licotherm, Ekoefekt) + dalších 20 tis. (regulace- čtyřcestný ventil, adex), montáž…, naopak spalování uhlí je v takovýchto kotlích „ekologické“ - srovnatelné se spalováním plynu. Nebo případně 100 tis. (Verner A251 na několik druhů biopaliva)+ regulace, motntáž. Také je třeba zdůraznit větu – Není jisté, že žadatel dotaci dostane.

Stejne som presvedceny ze sa to vyplati LEN na zaklade toho ze to je dotovane...Coz je bohapusta zlodejina, pretoze to v tom lepsom pripade si to zaplatime sami z dani a v druhom pripade z toho maju prospech nie vsetci ale len majitelia "obnovitelnej" technologie. Pasivne domy mi prijdu lepsi napad, ale to sa tyka samozrejme len novostavby

Všechny ty výpočty vycházejí z nějakých divných čísel. Pokud má stát elektřina na provoz tepelné čerpadla 10 - 13 tisíc ročně, tak mě stojí plyn na topení a užitkovou vodu pod 15 tisíc ročně (průměrně zateplený barák, cca 230 m2). Ať to počítám jak to počítám, tak se mi nic nemůže vyplatit. Extrém jsou ty sluneční panely, kde je ztráta čistá.

Mám dotazy: 1) jak se řeší solární systém na teplou vodu s přitápěním v létě? Měl jsem za to, že sluneční ohřev teplé vody se dá použít prakticky jen na vodu na mytí, protože i v létě se myjeme teplou vodou a dimenzovaný je tak, aby v létě tak akorát stačil. Jinak budeme mít přebytky teplé vody v kotli, které lze částečně řešit ohříváním bazénu. Nedovedu si představit smysluplné využití teplé vody ze solárního systému dimenzovaného na přitápění, leda některé panely v červnu a červenci zakrývat. 2) "dřevo na jeden rok stojí zhruba 7 tisíc korun" : to je pořezané a naštípané dřevo připravené na přikládání, nebo hromada odřezků z pily, kterou si člověk musí sám nařezat? Pokud je to připravené a moderní kotle stojí opravdu jen 20-30 tisíc, tak nevidím důvod, proč od příští topné sezóny nezakázat topení uhlím.