Šéf Partners: Do druhého pilíře bych šel znovu. I když je to velká prohra

To, že lidé dělají na základě nedostatku informací špatná rozhodnutí je běžná věc. Ovšem za to 2.pilíř nemůže a nesvědčí to o tom, že je dobrý nebo špatný. Ostatně ono se celkově nedá říct, že by byl dobrý nebo špatný. Pro každého je jiný a pro někoho byl zajímavou alternativou.
Děkuji za Vaši péči, ale nemusíte mne poučovat o základních věcech jako je fond pojištění vkladů a jeho zlomková velikost ve vztahu k celkovým vkladům v bankách, záložnách a spořitelnách.
Poskytuji investiční poradenství a jako takový jsem povinnen lidem doporučit vhodnout investici. Investičních dotazníků je vícero, jak jistě víte. Liší se pro službu zprostředkování, kde člověk řeší přiměřenost a pro poradenství, kde řeší vhodnost. Podle toho jakou službu poskytujete se klidně můžete dostat do rozkolu s druhým typem investičního dotazníku, jako je ten od penzijních společností při sjednávání 2.pilíře. Není zapotřebí hned něco někomu vnucovat, stačí to lidem vysvětlit a oni sami pochopí, že je to pro ně správné řešení.
Jiří, proč uvádíte takové nesmysly? Přece Váš klient nebude 2 roky (př.) před okamžikem, kdy potřebuje prostředky 100% v akciích? Pokud poradce pracuje s majetkem klienta a jednotlivými investičními horizonty, žádný pokles o 50%, který by se mu už nevrátil nemůže být pravděpodobný.
O jakých dluhopisech mluvíte? Korporátních či high yieldech? Řeč byla o státních, proto jsem se vyjádřoval ke státním dluhopisům. Nisméně opravdu rád bych viděl dluhopis s menším či stejným rizikem jako akciové portfolio, který vydělává dlouhodobě víc. Ještě jsem se s žádným nesetkal. Nikde jsem ovšem netvrdil, že akcie vždy vydělávají více. Jen jsem zmínil, že dlouhodobě jsou dluhopisy rizikovější investicí než akcie.
Nebojte, uvědomuji si i to. Máme Ústavu a Základní listinu Práv a svobod s právem na majetek. Nemyslím si, že by v dnešní době si naši političtí představitelé dovolili tyto základní práva porušovat.
2.pilíř měla být jedna z možných alternativ. I v rámci zabezpečení se na stáří podle mne platí pravidlo diverzifikace. Něco možná dostanu od státu, něco můžu mít ze 2.pilíře, něco ze 3. pilíře, dále z nájmu z vlastní nemovitosti, z dalších investic atd. Každý svého štěstí strůjce. Výběr je to dostatečný.
V posledním bodě se zcela zásadně rozcházíme v názorech. Ne snad proto, že bych s Vámi nesouhlasil, že Vámi uvedené věci jsou slabiny a jejich zlepšení by mělo silně pozitivní vliv na celou ekonomiku, ale v tom, jakou roli v tom má hrát stát.
Nemyslím si, že by stát měl něco dělat s nezaměstnaností. Nejefektivnější pracovní místa vytváří soukromý sektor, ať mu stát dá prostor, uvolní ruce a nezaměstnanost se dost možná vyřeší sama. Porodnost? Stát nedonutí lidi mít víc dětí, jediné co může udělat je snažit se vytvořit takové prostředí, ve kterém se lidé (především ti VŠ vzdělaní) nebudou bát mít rodiny, více dětí a již v dřívějším věku. Jediný způsob, jak může stát lidem ulehčit život je sám sebe zredukovat. Tak jako ve špatných časech firmy ořezávají fixní náklady a zefektivňují chod a výrobu. Bohužel obávám se, že k takovým krokům tu ještě velmi dlouho nebude politická síla, protože společnost to nevidí a nezvolí si takové představitele, kteří by to byli ochotní provést.
Díky za diskuzi, mějte se fajn!

Přirozeně, že vše, co je definováno zákony a obzvlášť těmi na národní úrovni má velké politické riziko, pokud ta daná věc není vytvářena jako konsenzus napříč politickým spektrem.
Lidé kritizují 2.pilíř, že byl špatný. Já se snažím rozdělit dva pohledy. První pohled je na 2.pilíř jako nástroj a jeho kvalitu. V tom si myslím, nešlo o špatnou věc, naopak o zajímavou alternativu, která mohla být ještě lepší, kdyby se s ní pracovalo.
Druhý je pak politický a ten selhal na plné čáře. Nulová komunikace lidem, špatné nastavení podmínek pro distribuční kanály, schválení významné věci na úkor skutečně dlouhodobě přijatelného řešení pro všechny politické kanály, atd.

Změny by nastaly bez ohledu na to, kolik se kde vyvedlo nebo jak to bylo nastavené. Vždy se jednalo o popud a přehodnocení názoru vlády. Tvrdit, že za to může špatné nastavení je nesmyslný argument, i kdyby to měli nastavené jako mi, stalo by se úplně to samé. Politické riziko je v tomto směru nejvyšší. Bohužel zastánci II. pilíře si muselo najít vlastní argument, proč to nefunguje v jiných státech.

Vážený pane Jiří, mám dojem, že ve Vašich příspěvcích pletete mnoho věcí dohromady vč. věcí, které spolu nesouvisí. Dovolím si reagovat na tu pasáž s rizikem zestátnění úspor ve státních dluhopisech.
Plně s Vámi souhlasím a právě to byla a je největší výhoda 2.pilíře a nového DPS (3.pilíř). Právě riziko špatného hospodaření státu vedoucí k vysokému zadlužení a platební neschopnosti považuji za to největší v oblasti zabezpečení na stáří. V tu chvíli by totiž byly ohroženy všechny prostředky a nástroje, které mají se státnimi dluhopisy co dočinění: - 1.pilíř - důchody žádné nebo minimální - penzijní připojištění - dnes má více než 4 miliony lidí a všechny úspory jsem ve státních dluhopisech a státních pokladničních poukázkách - stavební spoření - to samé s rozdílem zákonné ochrany (legislativu je snadné změnit) - fondy státních dluhopisů ve 2. a 3. pilíři
V dnešní době, kdy jsou lidé z 97% závislý v důchodu na státu by to bylo velmi kritické. Naproti tomu 2.pilíř dal lidem, kteří od státu nic neočekávájí a chtějí se zabezpečit na stáří sami (přijímají odpovědnost za svůj život) šanci snížit svou závislost na státu. A Vámi uvedené tvrzení, že Vaši klienti jsou konzervativní je rovněž bezpředmětné. V prvé řadě i konzervativní klient má na 30-letém horizontu investovat dynamicky. Je to pro něj vhodné (pravděpodobnost reálné ztráty u dynamické investice na 30-letém horizontu se blíží 0%, u konzervativní investice je to více než 20%).
Navíc každý mohl nesouhlasit s výsledkem v investičním horizontu a zvolit si strategii podle svého uvážení.
Zdraví, Ivo B.

4500 smluv opět jen kvůli provizi! Partners by prodali i vlastní mámu, kdyby za to něco dostali! Není to poradenství, ale prodej finančních produktů za jediným účelem - provize. Zájem klienta je až na posledním místě a Borkovec, coby velitel těchto "nosičů vody" článkem vše podtrhl!!!!

Obávám se, že vám nerozumím. Tím, že jsou mí klienti konzervativní jsem chtěl poukázat na to, že by bez informací investovali do státních dluhopisů, což nepovažuji z dlouhodobého hlediska za dobrou investici. Ovšem to hned neznamená, že mí klienti tak investují, už si rozumíme? Bohužel většina populace v ČR uvažuje konzervativně, takže by investovala převážně do státních dluhopisů i při velmi dlouhém investičním horizontu, čímž se riziko ztráty zvyšuje. Jinak neuznávám žádné st.sp. žádné DPS, TF a vůbec ne II. pilíř.
Pro vaší informaci, pojištění vkladu je do určité míry pouhá fiktivní ochrana. Pokud by spořitelny společně s bankami měly krachovat, přijde většina klientů o své vklady a to i přesto, že to stát garantuje. Pozor, nemusí se hned jednat o státní bankrot.
O tom jaké investiční kategorie se sjednají, nerozhoduje zprostředkovatel, ale investiční dotazník. Nesmíte klientovi vnucovat něco, co je v rozporu s investičním profilem klienta. Většina populace by zvolila státní dluhopisy bez ohledu na investiční horizont. Psal jste, že je dlouhodobě bezpečnější investovat do dynamiky, to ovšem nemusí být pravda. Můžete investovat 30 let, mít průměrné čisté zhodnocení 6% a během jednoho roku skončit -50%, kdy ztrátu už fond nestačí vyrovnat dle vašeho časového rozvržení. To by se klientům mělo rozhodně říkat a učinit veškeré kroky aby se tak nestalo. Navíc si spoustu zprostředkovatelů neuvědomuje, že jsou dluhopisy, které vydělávají více než-li akcie, které jsou uměle nadhodnocené. Takže tvrdit, že akcie vždy vydělají více než-li dluhopisy, je lež. Nejsou totiž jenom státní dluhopisy…
Neuvědomil jste si jednu důležitou věc, v případě, že by stát na tom byl čím dál hůř. Přestal by druhý pilíř z našich daní podporovat. Takže by z toho vznikl standardní produkt, který by si kladl nestandardní podmínky. Stát když nemá peníze a nestačí půjčky na pokrytí, musí stát před osobním bankrotem využít jakékoliv možné prostředky pro záchranu, na mušce by byly peníze občanů. Zbytek si domyslete. Žádná ochrana v tomto případě neexistuje, žádná jistota, která se neustále lidem vnucovala.
Psal jste: ,,Plně s Vámi souhlasím a právě to byla a je největší výhoda II.pilíře a nového DPS (III.pilíř). Právě riziko špatného hospodaření státu vedoucí k vysokému zadlužení a platební neschopnosti považuji za to největší v oblasti zabezpečení na stáří.“ Asi mi uniká ta výhoda. Myslíte si snad, že II. pilíř pojede dál a zajistí vás na důchod?
Já pořád nechápu, co je na tom tak těžké pochopit. První co stát musí udělat je, posílit slabá místa v ekonomice. Ovšem ne tím, že vymyslí další finanční projekt závislý na stejných hodnotách jako I. pilíř. To nedává logiku a jenom to ČR více zadlužuje. Je zapotřebí posílit slabá místa, které oslabují důchodový systém (nezaměstnanost, nízká porodnost, zadlužování domácnosti, gramotnost). Všechno je to hrazené z rozpočtu, jaký bude rozpočet, závisí na ekonomice, politické a občanské náladě. Neexistuje žádný nástroj na světě, který by to dokázal obejít. Zatím se jedná o přesouvání peněžitých prostředků, z jedné kapsy do druhé. Nikoliv o řešení naších důchodů.

Vážený pane Hugo, máte pravdu, že 2.pilíř byl politickým projektem, ovšem to bude jakákoli důchodová reforma a snaha politiků přenést zodpovědnost na bedra lidí, vzhledem k tomu, že 1.pilíř už na naší demografickou strukturu populace nefunguje a bude čím dál neudržitelnější (v dnešní podobě). Stejně tak Vám nikdo nezakazuje si investovat po svém. 2.pilíř dal pouze šanci lidem odevzdat méně státu a více si nechat za to, že budou mít horší přístup ke svým prostředkům na stáří.
Zmiňujete, že se to nevyvedlo v Polsku, Maďarsku či na Slovensku, ale evidentně o tom nic nevíte. Kdybyste totiž věděl, tak byste také věděl, že každá z těch zemí měla úplně jinak nastavený 2.pilíř než my a také se v každé odstoupilo z 2.pilíře ze zcela rozdílných důvodů.
Naše nastavení bylo narozdíl od Maďarského podchyceno soukromým vlastnictvím majetku ve 2.pilíři, oproti Slovensku se jednalo o výrazně menší opt-out z 1.pilíře (Slovensko 50%, ČR 10%) a oproti Polsku mohli lidé volit dynamické akciové strategie, které byly pro běžného klienta nejvhodnější a nikdo je nenutil zůstat ve státních dluhopisech, které nedávaly smysl právě kvůli možnosti státní platební neschopnosti.
Faktem je, že my jsme si nijak hubu nenamleli a vše mohlo dobře fungovat i nadále. Čistě zrušení 2.pilíře bez pokusu upravit problematické a rozporuplné části je ekonomicky neobhajitelné.
S pozdravem Ivo B.

Můžete si prosím nejprve nastudovat pořádně téma, ke kterému diskutujete? Žádné pojištění důchodu si nikdo povinně kupovat nemusel a nemusel a nemusí. Toto tvrzení je zcela nepravdivé.
Dle mého názoru možná nešlo o dokonalý zákon a výmysl našich představitelů. Přesto to byl jeden z nejlepších výmyslů za dlouhá léta, co naši představitelé vyplodili.

Vážený pane "zkušený", buďte tak laskav a nemystifikujte. Váš příspěvek vyvolává silné pochybnosti o Vašich zkušenostech a především ukazuje nulové znalosti tématu, o kterém diskutujete. Jinak byste nemohl napsat takový nesmysl. Níže přikládám empirický důkaz:
Kdyby bylo Vámi uvedené tvrzení pravdivé a šlo by firmě Partners jen o provize, pak bychom to mohli označit jako podnikání za jediným účelem, kterým je zisk. Každý dobrý podnikatel se rozhoduje nejen na úrovni zisku, ale na úrovni ekonomického zisku, což znamená, že započte nejen standardní náklady k dosažení zisku, ale také náklady ušlých příležitostí. Z tohoto pohledu bylo sjednání důchodového spoření (2.pilíř) ztrátové na všech frontách a tudíž to nikdo nemohl dělat pro provize.
Jak jistě víte, provizní ohodnocení za sjednání 1 smlouvy bylo legislativně omezeno na 850,- Kč. Průměrný zkušený poradce si tak za jednu smlouvu přišel na cca 400,- Kč. Jeho náklady byly především časového charakteru (30 min. na vyhodnocení vhodnosti produktu pro klienta a přípravu smluvní dokumentace a dalších 60 min. na důkladné projednání a argumentaci, což bylo zpravidla nejnáročnější + podpis + administrativa s odesláním smlouvy). Dohromady tedy 1,5 hod. Za tuto dobu si průměrný poradce dokáže vydělat 750,- Kč. Tj. pouze samotné sjednání smlouvy bylo ztrátové cca -350,- Kč. Pak je ovšem uvažovat ještě o tom, zda nemohl poradce doporučit lépe ohodnocený produkt. Pokud by klientovi doporučil namísto důchodového spoření pravidelné investice např. s předplaceným poplatkem smlouva by měla pravděpodobně následující parametry (500,- Kč měsíčně - odpovídá průměrné hrubé mzdě 25 tis. Kč a investiční horizont 30 let - odpovídá průměrné době do důchodu klientů zakládající si důchodové spoření. Za takovou smlouvu by poradce obdržel provizi ve výši cca 2930,- Kč.
Takže vážený pane "zkušený" kvůli provizi to asi opravdu nebylo...
S pozdravem Ivo B.

Právě proto, že nespoléháte na stát, tak pak nemůžete spoléhat ani na I,II ani III. pilíř. Stát totiž tenhle sektor řídí. Myslet si, že vezmu 3% z I. pilíře a že to stát nemůže ohrozit je bohužel naivní myšlení. V zahraničí už vědí, co znamená jistota?. Je to všechno jenom hra, jednoho krásného rána se probudíte a zjistíte, že stát vám peníze zestátnil, nebo učinil takové změny, že vám prostředky penzijní společnosti prostě znehodnotí, v horším případě 10let před důchodem bude vyvolaná krize a vaše investiční prostředky budou -50% . Ale jsou tu i jiná rizika o kterých se nepíše. Doporučuji se mrknout na další státy, které ČR brala jako vzor. Mám pocit, že nevýhody II. pilíře neznáte. Zeptám se jinak, jaké výhody II. pilíř má? Kromě toho, že máme vzdálenou naději na slušnější důchod, který lze zajistit i jinak a za lepších podmínek.
(a nejsem si jistý, zda by v případě bankrotu státu to penzisté na výplatech důchodu nepocítili)
Pocítili, ale opět by stát po nastartování plnil. Kdežto když máte státní dluhopisy tak o všechny prostředky přijdete. Jsou země, které postihl státní bankrot a jsou na tom lépe než my.

II.pilir je legislativni paskvil. Ten kdo tam vstoupil vedel, ze si k vyplate svych penez jako jedinou variantu bude muset povinne koupit pojisteni duchodu, ale nikdo nikde to neresil, kolik to klienta pak z jeho vynosu bude jeste stat. A jelikoz nebylo mozny vystoupit, tak to byla dobra past.

2.pilir byl je a bude pokusnym politickym projektem, nic vic. Nemluvite pravdu, ze stat zasahuje i do jinych produktu. Kdyz si budu posilat penize donejanejakych investicnich fondu sam, tak mi to zadny stat nezrusi... obhajujete tu neco, co se nevyvedlo vPolsku, Madarsku, na Slovensku, v Pobaltskych statech. Slezte uz z toho tyrkysoveho stromu a popremyslejte - neni to divny, ze se CR hnala nekam, kde si ostatni uz namleli hubu... bylo to jen diletanstvi zakonodarcu, nebo kalkul a lobbing zprostredkovatelske branze ? Na odpoved staci selsky usudek, mila damo...

Jiří, souhlasím s Vámi, že stát dělá zásahy do všech třech pilířů (a nejenom nich, ale i dalších finančních produktů) a z toho hlediska je to stejné. Ale teď se na to podívejte mým pohledem, jako člověka, který má cca 35 let do důchodu a vidí u rodičů, že s odchodem do důchodu jim téměř fatálně poklesl příjem. Ano, jsou z té generace, kdy důchod znamenal jistotu od státu po letech dřiny. Já už jsem jiná generace, takže na stát nespoléhám a ani na něj spoléhat nechci. Vím, že co si sama nenašetřím (nezajistím), tak nemám. Z toho pohledu je pro mne první pilíř značná nejistota a spolehnout se jen na něj považuji za opravdu existenčně nebezpečné (a nejsem si jistá, zda by v případě bankrotu státu to penzisté na výplatech důchodu nepocítili). A druhý pilíř vidím jako jednu z možností, pro mne lákavou, že z těch 28 %, co teď jdou na současné důchodce, si mohu odklonit na "svůj" účet alespoň 3 %. že musím další dvě přidat, beru jako naprosto přiměřený obchod. Ale naprosto s Vámi souhlasím, že většina Čechů jsou konzervy a dají je obratem opět státu do dluhopisů. Já zvolila dle horizontu dynamickou strategii, což vzhledem k rychlému ukončení nebyl vhodný krok. A ano, souhlasím s Vámi, že první, nebo druhý pilíř mne celkově nezajistí. Jsou třeba i další nástroje. Ale s čím nesouhlasím, je tvrzení, že druhý pilíř e jen zlo a nic než zlo. Není, je prostě jen jednou z variant, a já osobně ji považuji za dobrou. A štve mne, že skončila.

Zkuste se na to podívat následovně. I.pilíř je garantovaný, není ale garantovaná výše důchodů. Stát se zavazuje vyplácet důchody (I.pilíř). II. pilíř není garantovaný vůbec. Co to znamená? Že další 3% se převádí do soukromého sektoru, který prohlubuje státní dluh ještě více a DÚ není dostatečný, aby zaplnil díru v I. pilíři. Nečas to sám přiznal. Takže na co se vlastně spoléhá? Na to, že bude vysoké zhodnocení, čímž prostředky 3 + 2 budou zhodnocené natolik, že budou zachované přiměřené důchody (asi 50%). Ovšem i kdyby jsme vyloučili všechna rizika s investicí spojené a předpokládali čistý výnos 5%, tak při 3% inflaci zjistíte, že na tom proděláte. Aby to mělo nějaký smysl, musela by jste každý rok zvýšit vklady o inflaci. Což II. pilíř neumožňoval. V některých regionech mají výplatu 8 let stejnou!! Místo toho, aby se peníze investovaly do celkového vývoje populace, tak to rozpráší do II. pilíře, který způsobí větší propad v I. pilíři. Stát se ovšem chtěl částečně zbavit odpovědnosti a půjčovat si další peníze (dluhopisy II. pilíř). To znamená, že si z vlastního rozpočtu chtěl půjčit peníze, které zpátky rozpráší do důchodového systému, z kterého budou vyplácet úroky. Proto museli část vyvést z prvního pilíře do druhého, který to umožňuje. Je to daleko nenápadnější, než když stát vydá dluhopisy přímo. Je pravda, že II.pilíř umožňuje sjednat akcie a jiné strategie, ale co si myslíte, že si sjednají naši konzervativní občané. 90% mých klientů dle investičního dotazníku jsou konzervativní, takže kdyby mí klienti šli do II. pilíře, tak nakupují státní dluhopisy. Nezapomeňte na to, že třetí největší výdaj státu představují úroky ze státního dluhu. Když stát zkrachuje, nedostanou prostředky ani investoři a to ani po měnové reformě, kdežto z I. pilíře ano. Změny stát dělá snad jak v I. pilíři tak i ve II. pilíři. Stát zákonem ovlivňuje všechny pilíře, takže jistotu nemáte nikdy nikde. Je důležité se zaměřit úplně na jiné možnosti než je nějaký II. pilíř, který nakonec slouží jako zdroj (půjčování zdaněných peněz).

Jiří, to je právě ten omyl, kterým ale trpí většina lidí. Ani první pilíř za současné situace není garantovaný. Vždyť stát u něj mění pravidla. U druhého pilíře byla aslespoň jistota pravidel investičního trhu. Pravidel, která fungují už přes sto let. Nejistotou v něm byl opět stát (a to se i potvrdlo). Takže nemohu souhlasit, že by první pilíř by garantovaný, když je tam významná proměnná podobě státu.

Máte pravdu

Zisk je přirozenou součástí podnikání a je přirozené o něj usilovat. Říkáte, že nepřizná chybu, možná čtu jiný rozhovor, ale podle mého je celý rozhovor o nevydařené investici.

Souhlas, stát odrzoval od DR především svojí lží.

Neodpustím si ještě uvést pár nepravdivých tvrzení ze strany státu. Když jsem se díval na televizi nebo četl noviny, skřípal jsem zuby a v kapse se mi otevírala kudla a to pravidelně. Především kvůli těmto lžím jsem si vytvořil, a ne jenom já, nesmrtelnou averzi vůči II. pilíři.
1.Prostředky budou vždy dědičné – lež 2.Na prostředky se exekutor nedostane – lež 3.Od státu dostanete dalších 150% - lež 4.Vyplatí se pro všechny – lež 5.Nízká nákladovost (před změnou) – lež 6.Druhý pilíř chrání před chudobou - lež 7.O peníze nemůžete přijít – lež 8.Musí se zvednout DPH, pro stabilizaci důchodového systému – lež
Těch bodů je daleko více, lidem se prezentovalo opravdu jenom to, co se jim hodilo do krámu. Když se mě kolega zeptal, co bych musel změnit, abych druhý pilíř podpořil, má odpověď byla velmi dlouhá, ale v pár bodech.
1.Vlastní vklad 2% by se dědil vždy (druh výběru by záležel na dědici) 2.Výběr z vlastního vkladu 2% by byl k dispozici v důchodovém věku vždy i přesto, že by nebyla splněná odpracovaná doba. Zároveň by důchodce nadále mohl pracovat a tím se časem dle možností dostat na další 3% (stát). 3.Na prostředky by v době výplaty nemohl exekutor sáhnout ani na zděděné prostředky, které by byly určené na důchod. 5.Možné navyšovaní a snižování svých vkladů dle inflace a deflace 6.Nastavit dopředu pevně dané poplatky u pojišťoven (výplata důchodů) 7.Zpracování pouze pro licencované pobočky (možné i pro externí síť). 8.Provize zanechat 9.Zavést ochranou lhůta pro zrušení a odstoupení – uveden v omyl, nátlak distribuce atd.
Hlavním bod - nelhat lidem

Problém naši diskuze je ten, že jsme načali více bodů a v krátkosti je chtěli obhájit. Pak jsou příspěvky dlouhé a neplnohodnotné. Tak jen v krátkosti. Jedná se mi o to, že II. pilíř má mnoho nevýhod a rizik, o kterých zde nepadlo zatím ani jedno slovo. Všichni se shodneme, že možnosti, které ovlivňuje stát, jsou nejisté a rizikové. Do toho spadají všechny tři pilíře. Pak ovšem nemůžeme z tohoto a dalších důvodů II. pilíř doporučit. Čeká se na další změny ve III. pilíři, tak uvidíme s čím přijdou. Další problém důchodových reforem byl ten, že to bylo tak motivující, že distribuce do toho hnala všechny bez ohledu na věk. V ČR by to bylo stejné a nikoho by nezajímalo, jestli má daný občan ve svém věku dost odpracovaných let – plátce soc.poj.. Uvedu příklad, můj chytrý soused vstoupil do II. pilíře, ale když jsem mu spočítal, že bude muset pracovat až do 75-ti let (teprve odpracované roky), tak se hodně divil (pracoval převážně na černo). A to si tam dává 2% ze svého. Vím, jak to probíhalo na Slovensku a doufám, že se tomu ČR vyhne. Já chápu, že investicím rozumíte a že by jste s klienty pracoval nadále, ale to se nedá říci od dalších tisíce nadšenců, kteří v tom vidí pouze byznys. Např. Partners, přichází a odcházejí kvanta lidí, mám desítky klientů od konkurence jenom díky tomu, že se o ně nikdo nestaral. Následná péče ve firmách chybí. Jak by pak asi vypadala situace, kdyby distribuce byla placena stejně tak dobře jako na Slovensku v době podpisů? Byla by to hrůza a děs. Doufám, že se toho nikdy nedožiji. Ústava a Základní listina Práv a svobod se úspěšně obchází, mohu vás o tom poučit v jiné debatě. Na to opravdu v žádném případě nespoléhejte. K ostatním věcem už se nebudu vyjadřovat, protože si můžeme o tom psát dlouhé měsíce.