Diskuze: Češi bohatnou. Projděte si porovnání kupní síly s rokem 1989

Čísla samotná pravděpodobně plus mínus sedí, ale jejich interpretace se mi vůbec nelíbí. Aneb asi je něco pravdy na rčení, že statistika je děvka - dá každému co chce, stačí zaplatit. První malý problém se nazývá nůžky - a je umocněn tím, že platy nejbohatších se započítávají, ale armáda bezdomovců s nulovým platem nikoliv. Pro boháče není ani 80% pokles příjmů žádný existenční problém, pro chudého může být 20% pokles příjmů likvidační. Ten velký problém statistiky je jiný: čísla, kolik čokolád si koupím z platu jsou nicneříkající, zavádějící. Důležité (hlavně pro nízkopříjmové osoby) je, kolik jim z platu zůstane po zaplacení nutných výdajů (bydlení, výdaje na dopravu, energie, jídlo, splátky půjček, základní drogerie, výdaje za školu, základní ošacení, léky, telefony, poplatky bance, apod.). A teprve velikost tohoto zůstatku a co si za něj mohu pořídit (čistý plat mínus nutné výdaje) o něčem vypovídá. Teprve z něj si můžeme dopřát něco navíc nebo něco kvalitnějšího. U ceny spotřebičů a jiného hmotného zboží také nemá smysl argumentovat, jak málo platů dnes stačí na jejich pořízení, neboť jejich kvalita a životnost se dávno nepočítají na desítky let, ale spíše jen na záruční dobu. Takže levné je vlastně ve výsledku podstatně dražší než bývalo kdysi. Navíc jsem vůbec neuvažoval výdaje na spoření, na důchod apod. Mnoho boháčů je těžce za vodou a jsou zabezpečeni tak, že by nemuseli mít žádné příjmy až do smrti (nepolemizuji teď o tom, kolik % z nich nabylo majetky poctivě), a netroufám si ani odhadnout % rodin, kterým by způsobil velký problém výpadek i jen několika výplat. Určitě jsem také zapomněl na nějaké další nutné výdaje, které mohou ty chudší ohrozit, takže celkový výsledek určitě nebude lepší, spíše horší. Tím samozřejmě nevyvracím jednotlivá fakta pokroku a dílčí zlepšení kvality života. Ale jak komu. Nejsem obhájce starých časů, chci jen ukázat na zamlžování podstaty věci (v tomto případě jak z rovnice o příjmech, výdajích a cenách vytáhnout jakýsi index blahobytu ovčanů). To, že se průměrně statisticky máme lépe, může také znamenat, že jeden z deseti se má dvacetkrát lépe a těch zbylých devět je na tom hůře. Ale možná se mýlím, a vše je tak OK, jak se píše v článku.