Očima expertů: Měly by se důchody manželů dělit na dva stejné díly?

Mám sestru v australii a tam ducgod mají jak muž tak žena stejnej bez rozdílu zda pracovala nebo né ,

zdravím, jen bych upozornil, že již dnes mnoho žen žije doma proto nikoli, že nemohou pracovat, protože nechtějí pracovat a čekají, až manžel zaplatí hypotéku, auto, dovolené, .... A pak by měly dostat ještě další bonusy v podobě rozdělení společného jmění manželů a nakonec ještě společný důchod ? Toto opatření jen sníží počet dětí a uzavřených manželství. Muži by museli být cvoci, aby si brali ženské a pak se s nimi měly po rozvodu dělit. Díky.

Ženám, které "obětovaly" svoji kariéru kariéře manžela, by mělo být, v případě rozvodu, přiznáno výživné, což se u nás děje jen v případech VIP.

Snad jen privátní názor: ten, kdo vydělával více či méně, by měl být důchodově ohodnocen podle platných regulí. Po smrti jednoho z partnerů nevidím problém v tom, aby pozůstalý partner dostal polovinu toho, co by příslušelo polovině důchodů obou z partnerů. Otázka zní: co s důchodem, pokud napřed zemře partner více vydělávající? Takže závěr: je to nesmysl, ponechal bych současnou praxi. V každém případě se přeživší partner ocitne v nelehké situaci, ta je však dána nesmyslnými redukcemi výše důchodů, snad nějaký minfin a minsocvec najde cestu, jak důchody přizpůsobit nezbytným potřebám k slušnému dožití. Nedej bože, aby se do toho montoval chemik, ten by určitě použil sublimaci do nebeského "ráje".

Dělit důchody je opravdu nesmysl, to s Váma plně souhlasím. Ale to zase asi popletli redaktoři aby naštvali lidi. Jde o to, aby po dohodě manželů a nebo registrovaných partnerů se dělil odvod na důchodové pojištění. To znamená, třeba v případě mé dcery, že ta vydělává cca 70 tis. jako soudkyně a její partner 35 tis. jako inženýr. V tomto případě by se ta část sociálního pojištění co jde na důchody sečetla a po polovině připsala každému z manželů. A až vychovají děti a třeba se rozvedou, tak si pak každý zase bude vydělávat i odvádět jen na sebe. Dtto i opačně, to když žena zůstaně doma s dětmi a druhý vydělává, tak se odvod toho co pracuje rozepíše po polovině na oba. Pokud je to dobrovolné a po dohodě partnerů proč by to mělo někomu vadit ?

Určitě se dají dávky různě zneužívat, aby z toho lidé vytřískali co nejvíce. Bohužel ti, co je vymýšlejí a schvalují, mají poměrně nízkou schopnost domyslet ty zákony do všech důsledků, to v praxi mohou lidé zneužívat.
Sám jsem zažil paní, která měla velké ambice do podnikání, téměř jsme spolu něco rozjeli. Pak se ale odmlčela, a když jsem zjišťoval co a jak, tak z ní vypadlo, že je pro ni mnohem výhodnější kontaktovat ty správné lidi na ÚP, využít toho, že vyhodila chlapa a má dítě do 15 let - sotva si tolik při běžné činnosti vydělala, a takto to bude mít 'bez práce' a 'na jistotu'. Inspirovala ji jiná baba, co v tom také 'uměla' chodit.
Toto jsou ale spíš extrémy. Případ, co znám, využívají normální troubové, kteří nic nadstandardního domlouvat nemuseli - možná jim situace nahrávala do karet, otec nebyl žádný lumen, aby vydělával třeba třicítku. No, tak na tom prostě vydělaly. Detaily fakt nevím - nezajímal jsem se o to tolik a spíš jsem to chtěl zapomenout, neboť mne znechucuje, jak se tu plýtvá daněmi těch, co doopravdy něco tvoří, a kdo jsou skutečnou hodnotou pro společnost.

Otázkou je, jestli to, co znáte, je případ typický nebo výjimečný.
Já, když jsem ještě studoval, jsem měl kolegyni, která při studiu otěhotněla. S otcem dítěte zkoumala, jak z toho nejlépe vyjít a vyšlo jim, že nejlepší bude otce zatajit (a samozřejmě nebrat se). Ti dva pak měli (dohromady) sociální stipendium, dvě podniková stipendia, prospěchová stipendia a ve výsledku měli příjmy vyšší než jejich rodiče (všichni čtyři) dohromady. Ale to nebyl typická příklad zbouchnuté studentky, většinou na to byly mnohem hůř. (Když pak dostudovali a chtěli vše uvést do souladu se skutečností, tak otce dítěte překvapilo, že si musí vlastní dítě adoptovat a jak do toho sociálka kecá. Pokud mě paměť neklame, ten nesnesitelný nátlak úřadů byl hlavní příčinou jejich rozchodu.)

Jo. Kdybych ten případ neznal osobně, tak to tu psát nebudu. To máte vdovským, sirotčí, a možná ještě cosi, ale ve finále jsou na tou lépe, než před smrtí otce. A příště si vymyslete aspoň nějaký nick.

Opravdu někdo žije na vysoké noze díky pozůstalostním důchodům?

Logické pochopitelně je, že to tak vychází, ale není logické, když někde umře otec rodiny, a ten zbytek rodiny si pak díky těmto nesmyslným dávkách žije na vyšší noze, než před tím. Mají příjmy prakticky stejné, ne-li vyšší, a tím, že se to dělí mezi tři, nikoliv čtyři členy rodiny, tak si žijí nad své předchozí poměry, a výjimkou nebyly ani dvě dovolené letadlem k moři za rok. (Píšu z osobní zkušenosti ve svém okolí.)
Takže já bych logiku neplantal tam, kam nepatří. Logické je to, když se tu krade a přerozděluje ve prospěch neschopných a vyčůraných lidí, tak že to přerozdělování musí matematicky vycházet. Ale to je asi tak to poslední, co se dá rozumem obsáhnout. Zbytek je nechutná fraška. Nehledě na to, že znám opravdu pár potřebných, kteří by solidatitu systému opravdu potřebovali - a veřte mi, ti letadlem na drahé zahraniční dovolené opravdu nelétají. Ba ani nesmyslnou elektroniku na zabití nudy si nekupují, ani další hovadiny, co vidím dnes a denně u těch, co žijí jak paraziti na úkor jiných, bez ohledu na to, jak eufemisticky to skupina pseudohumanistických pokrytců a socanů nazývá.

Ono podobně debilních zákonů kolem manželství přibývá - a pak se jeden nemůže divit, že zatímco jinde ve světě, příp. v jiné době byla manželství posvátnou záležitostí mezi dvěma lidmi, co se mají rádi, nyní se z toho stala poměrně nevýhodná instutice. A není se třeba příliš divit tomu, že se řada lidí do manželství zrovna nehrne a raději spolu žije jen tak na hromádce, kde se opravdu sami mohou domluvit, co a jak budou dělat. Jestli někteří zákonodárci chtějí manželství vyhlásit válku a zrušit jej, tak to mohou zkusit udělat přímo, a ne že z toho udělá svázanou, byrokratickou a nevýhodnou instituci, do níž se lidé upíchnou třeba jen z důvodu víry... Já už tento pocit mám delší dobu, ale toto by bylo jedna z posledních hřebíčků do rakve, kdy bych to snad začal rozmlouvat i vlastním dětem - ačkoliv jsem dosud byl zásadně proti volným svazkům.

A to se má reálná hodnota důchodů neustále snižovat. Když jsem viděl, co údajně čeká mne, tak to fakt lépe zhodnocovat mimo stát. Bohužel na výběr člověk nemá. A státem se musí nechat okrádat, ať chce nebo ne. A běda, když se někdo přestěhuje třeba do Monaca.

Jak jsem již v předcházejících částech seriálu „Dítě na okraji společnosti“ ( http://sociologie.netstranky.cz/) popisoval, demografická deprese a s ní úzce související ekonomická recese jsou produktem veskrze lidským. Jsou produktem jednooborových specialistů, které paní Táňa Fischerová trefně nazvala fachidioty. Není proč se nad tímto slovem rozčilovat, sám jsem byl fachidiotem, tj. jednooborovým specialistou až do svých 54 let věku. Je to zcela běžná věc daná tím, že vysoké školy jednooborové specialisty produkují. To by samo o sobě nebylo tragedií. Stává se z toho ale tragedie ve chvíli, kdy úzce specializovaní odborníci jednoho z oborů přesvědčí všechny kolem sebe, že jejich vědomosti stačí na řízení celé společnosti. Výsledkem, dokonce nevyhnutelným výsledkem, jsou právě škody popsané v předcházejících částech seriálu.
Nápravu stávajícího vývoje může přinést jen kvalitativní změna. Změna, po které mnozí již dlouho volají, rozvoj mezioborových studií. Záleží jen na nás, zda typicky mezioborové disciplině jakou je sociální ekonomie, bude dána šance na převzetí rozhodujících agend. Agend s přímým vlivem na rozvoj sociálního státu. Jen rozvoj sociální ekonomie dává šanci splnit to, co sociologové desítky let jen slibují a ekonomové svými bezohlednými experimenty na lidech obecně a na rodinách s dětmi zvláště činí ke škodě naší i škodě našich dětí.

S návrhem dělit důchody manželů na dva stejné díly může souhlasit snad jen člověk,který to v hlavě nemá v pořádku.Poslední dobou mě překvapuje s čím vším přijdou naši zákonodárci a toto je další nesmysl nad kterým zůstává rozum stát.Opět za tímto návrhem vidím snahu státu se vyhnout své odpovědnosti za něco,co by měl svým občanům zajistit sám.

Je zajímavé jak naše ženy v politice jsou sobecké a vlastnímu pohlaví nepřátelské. Taková Němcová nebo Parkanová mohly ve své době pro ženy něco udělat a zejména zlepšit jejich postavení. Neudělaly nic. Ženská která vychovala několik dětí na staré roky má daleko nižší důchod než chlap, který nosil do rodiny peníze. Ovšem jak bývá zvykem, i když se nerozvedou, chlap obvykle umře dřív a žena nakonec ještě řadu let živoří jen proto, že zůstala s dětmi doma. Roky se jí sice počítají ale příjem žáden. Nelze se proto ohlížet na výkřiky teploušů a nebo dnešních mamánků a je třeba srovnat podmínky pro oba manželé po dobu výchovy dětí. To by nemělo vést k parazitování jednoho na druhém, i když v manželství by měli mít partneři v době kdy nevychovávají děti možnost volby zda si odvod na důchodové pojištění rozdělí a nebo ne. Ono jeden třeba může stavět rodinné sídlo a druhý zase vydělávat. Podle mne je to velmi rozumný návrh. Z pohledu státu je to více méně finančně neutrální a neženatých a nevdaných se to týkat nebude. Ovšem u registrovaných partnerů s dětmi by to mělo platit také. A to jak pro lesby tak i gaye.

To je snad logické. Ono část Vámi zaplaceného pojištění se Vám vrací ve Vašem důchodu a druhá menší část jde na solidaritu s invalidními důchodci, na sirotčí, vdovské, vdovecké a další důchody. Takže ten poměr cca 80 vlastní důchod + 50 solidarita = 130 je docela reálný. A můřete si tam klidně dosadit léta.

Když se chlap celý život honí a maká jak bulhar,aby uživil rodinu,tak není správné aby ženská,která se sice také stará a maká v dimácnosti,tak to není rovnoprávné posuzování,proto nemohou urovnávat důchody zarovno,ani když se ženská šprajcne a začne zanášet,nebo se rozvede kvůli milenci,který jí rozbil rodinu,tudíš rozvodem právně a správně zaniká nárok na vdovský důchod v případfě úmrtí muče i bývalého.

Je to nesmysl. Pokud by stát měl něco podporovat (nebo tomu aspoň neházet klacky pod nohy) je FUNKČNÍ rodina, a k tomu stačí už dnes existující vdovský důchod. Kdo se za život třikrát rozvede (stačí jednou) a zemře svobodný, ten funkční rodinu nevytvořil, proto žádnou takovouto formu podpory nezaslouží.

Pro výše příjmů neplatí pravidlo, že muž vždy přináší do domácího rozpočtu ví, jak vyplývá z dosavadní diskuze. Může to být i naopak (znám takové příklady!) Já bych toto opatření udělala jako odměnu za věrnost. Kdo vydrží v manželství celý život s jedním partnerem, bude mít výpočet důchodu ze společného základu. V tom případě by odpadl důchod vdovský. Mohlo by se to nechat i na vůli partnerů, zda chtějí základ společný be vdovského nebo oddělený s vdovským podle toho, co bude pro ně výhodnější.

to je ale super nápad. takže chlap, který ženu jen ošustí a opustí ale nikdy si jí nevezme, případně to 5x zopakuje, ten bude mít důchod v plné výši - ale svědomitý blbec, který bude dvacet roků vydržovat manželku doma a živit jí, načež ona mu uteče za gigolem, o půlku svého důchodu přijde. tohle mohl vymyslet jen génius .....