Kolik platí Mládkovi paraziti? Vědci porovnali daně

"Tedy motivace 'nebýt zaměstnancem' je stále velmi malá, řekl bych. Je to prostě pohodlnější - vlastně mnohem pohodlnější."

Těžko odhadnout, jak moc je to o pohodlí a jak moc o jiných věcech. Průzkum na toto téma jsem nezaznamenal.

Jistě záleží nejen na osobních preferencích jedince (které získal od svých rodičů, většinou zaměstnanců), ale i na oboru, který vystudovali a ve kterém pracují. Jsou obory ve kterých je práce na ŽL standardem (co vím, tak finanční poradci, umělci a sportovci téměř jinou formou nepracují), jsou obory ve kterých je běžné pracovat jako živnostník i jako zaměstnanec (řemeslníci, automechanici atd.) a jsou profese ve kterých je podnikání téměř nemožné (zdravotní sestra, laborant, skladník, sociální pracovnice, úředník, pracovník na přepážce v bance, vědec atd.).

Posledně zmínění samozřejmě mohou podnikat v jiném oboru, než ve kterém pracují, začátek je ale jistě řádově těžší a osobně bych to nikomu nedoporučoval.

Dříve si mnoho lidí myslelo, že restauraci si může založit každý, kdo chce a kdo na to má peníze. Pak samozřejmě přišli na to, že lidé, kteří o tomto podnikání nemají ani páru, nemají příliš velkou šanci na úspěch.

Většina lidí může investovat do podnikání maximálně desítky tisíc korun (úvěr dá banka většinou jen tomu, kdo může zastavit nemovitost a to mladí, kteří mají na ROZJEZD podnikání energii, většinou nemohou, protože sice mají nemovitost, mají ji ale zatíženou hypotékou) a s těmito penězi lze rozjet podnikání jen ve velmi málo oborech.

I kdyby podnikatelé neplatili žádné daně, tak by to podle mě k rozmachu podnikání nevedlo. Ono v podstatě už teď neplatí živnostníci skoro žádné přímé daně - jeden milion živnostníků zaplatí na daních 1.7 miliardy (jeden živnostník tedy zaplatí ročně na daních v průměru cca 1 700 Kč).