Očima expertů: Akcie. Je trh vždycky ten nejchytřejší?

Každý investor má svoji metodu. Někdo nechá nákupy i prodeje na někom jiném, jiný naopak dny a noci zkoumá fundamenty, aby odhadl, jak se trh zachová. A asi každý by chtěl dlouhodobě nad trhem vítězit, kupovat podhodnocené akcie a prodávat je, když jejich cena bude převyšovat hodnotu. Teorie efektivních trhů ale říká, že to není možné. Ptali jsme se, co si o ní myslí ekonom Pavel Kohout, analytik Aleš Michl, investor Jaroslav Šura a další osobnosti ze světa financí.

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Přihlásit se

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

16. 8. 2013 20:55, Jaroslav Borovička

Pokud najdete dvě akcie s úplně stejnými výnosy (tedy takové, které v každém okamžiku a stavu vyplácejí stejně), ale které mají různé ceny, tak máte arbitráž, což je samozřejmě porušením EMH.

Vy ale máte na mysli slabší tvrzení - tedy dvě akcie, které mají stejnou rizikovost (měřenou třeba kovariancí s tržním výnosem), ale ne nutně identické výplaty v každém stavu a čase.

Tady vzniká otázka, co je to ta správná míra rizikovosti (úplně stejná, jako co je ten správný model). CAPM by vám řekl, že je to právě kovariance s tržním výnosem. Jenže my už dávno víme, že CAPM není dostatečný model.

Dnešní modely jsoy dynamické, které modelují rizikovost jako proměnlivou v čase, a také odlišnou pro výplaty v různých časových horizontech. A pokud je správně měřená míra rizikovosti takto dynamická, tak bude záviset i na diskontování v čase. Viz třeba častý argument rozlišující tzv. growth firms a value firms v tom, že growth firms mají vyšší růst dividend, a tedy vyplácejí relativně větší část dividend později, než value firms.

Pokud ale mají dvě akcie shodnou rizikovost (tu dynamickou, tedy vyhodnocenou tím opravdu správným ekonomickým modelem) a stejnou strukturu očekávaných výplat v čase, pak musí mít podle EMH stejné ocenění bez ohledu na použitou míru diskontování.

Shodou okolností na něčem úzce souvisejícím pracuju, tak si můžu udělat reklamu :-)
https://files.nyu.edu/jb4457/public/files/research/shock_elasticities_and_macro_asset_pricing.pdf

Zobrazit celé vlákno

+1
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

9. 8. 2013 13:18, Bedřich

Stále je možno nacházet podceněné akcie, se kterými se vydělá, jakmile vznikne později o ně zájem. Například Telefonica SA, ČEZ, ThyssenKrupp, Banco Santander. Předevšim mít trpělivost léta čekat a jestli bude akcie v mínus, spokojit se s dividendami a neprodávat se ztrátou. Podcenění je nutno sledovat předevšim u poměrů P/S a P/B. Nebot akcie je levná i s P/E 1000, pokud má P/S 0,5 a P/B 0,5. Je však nutno kupovat dividendové akcie firem, které zvyšují zisk a tržbu. Nikdy nelze koupit akcie firmy směřující k bankrotu jak Nokia.

-1
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 29 komentářů)

12. 8. 2013 12:10 | Jarda

Úryvek z autobiografie není konzistentní s jeho původními myšlenkami. Předpokládám, že toto bylo psáno po zpochybnění původní teorie mnoha ekonomy. Proto došlo k úpravě a změně chápání teorie samotné. V anketě jsou převážně odpůrci této (řekněme původní)teorie. Doporučuji článek L.K. http://eportal.parlamentnilisty.cz/Articles/107-teorie-efektivnich-trhu-se-zvolna-rozplyva.aspx případně čerstvý článek od P. Kohouta na Finmagu. Zmiňovaní pánové Borovička a Kuhn argumentují výkladem novější (řekněme překroucené) teorie. Proto jeden o voze a druhý o koze. Původní verzi beru za vyvrácenou a samotným Famou zpochybněnou.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

11. 8. 2013 20:23 | Pavel Filip

Myslím, že by souhlasil. Ve své stručné autobiografii (My Life in Finance) říká: "Specifically, market efficiency can only be tested in the context of an asset pricing model that specifies equilibrium expected returns. In other words, to test whether prices fully reflect available information, we must specify how the market is trying to compensate investors when it sets prices."
Borovičkova interpretace je přesná: test modelu je zároveň testem tržní efektivity a naopak. Hezky o tom píše taky právník Petr Kuhn na svém blogu na aktuálně.cz.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

11. 8. 2013 12:18 | Jarda

Odkazy jsou funkční, díky moc. Jaroslav Borovička v jednom z nich píše, že "bez modelu investorova chování je hypotéza efektivních trhů naprosto prázdné, netestovatelné tvrzení. Je to jen definice, nikoliv testovatelná teorie". Dále pak že je potřeba testovat pouze složenou hypotézu, s tím, že "pokud empirický test tuto složenou hypotézu zamítne, nedokážeme rozhodnout, zda jsme použili chybný model investorova chování či zda neplatí hypotéza efektivních trhů". No, nevím zda by s tímto výkladem profesor Fama souhlasil.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

11. 8. 2013 7:39 | Pavel Filip

Pane Boučku, tak to riskněte a jděte třeba do fondu Top Štoks (Top Stocks) České spořitelny. Manažer fondu Ján Hájek rád tvrdí, že investuje podle Warrena Buffetta. Poněkud mi na tom fondu vadí, že drží asi jenom 30 akcií a nechá si za to platit skoro 3 % ročně, ale Vám to třeba vadit nebude. (Mimochodem, Ján Hájek je dobrý šachista, má ELO přes 2200 bodů, tak si dejte pozor, abyste nedostal šustrmat.)
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

11. 8. 2013 6:30 | Pavel Filip

Odkazy ke složené hypotéze v kontextu EMH např.:
http://pinus-chicago.blogspot.cz/2009/03/pavel-kohout-nepochopeni-lucase-famy_8208.html
nebo
http://www.dimensional.com/famafrench/2010/03/my-life-in-finance.html
nebo
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/petr-kuhn.php?itemid=6080
(Pokud odkazy nebudou fungovat, napište mi na pavel-filip@seznam.cz, pošlu Vám je mailem.)
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

10. 8. 2013 21:12 | Bouček Antonín

To jako, že kdyby jste v roce 1956 investoval s Warrenem Buffettem anebo v roce 1973 s Georgem Sorosem, tak byste z toho měl jen tržní výnos? Viděl jste BDtoto: http://en.wikipedia.org/wiki/The_Superinvestors_of_Graham-and-Doddsville ?
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

10. 8. 2013 16:56 | Jarda

Slabá forma bývá testována, byť s pochybnými výsledky. Vámi zmiňovanou složenou hypotézu neznám, nebyl by odkaz?
Když nechcete platit za správu fondu, lze nakoupit akcie držené daným fondem přímo do svého ptf. Ušetří se sice za poplatky za správu, ale chtěl bych podotknout, že obchodování není jen o vhodném výběru akcií, ale hlavně o správném načasování.
Poplatky za obchodování lze opravdu ušetřit strategií kup a drž. To je ale vhodná strategie při růstovém trendu, v dnešní době nikoli.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

10. 8. 2013 10:55 | Pavel Filip

Samotnou hypotézu efektivního trhu jako takovou nelze testovat. Můžeme ji testovat jen jako součást složené hypotézy, jejíž složky jsou hypotéza efektivního trhu a naše hypotéza o investorově chování (tržní model). Jestliže složenou hypotézu zamítneme, nevíme, jestli se pohybujeme na neefektivním trhu, nebo jestli máme nesprávnou představu o rozhodování investorů. Je to smutné, ale je to tak.
Bez ohledu na to, co si myslí vaši respondenti o efektivitě trhu, je zřejmé, že i kdyby existovali správci fondů, kteří dokáží vydělávat soustavně víc než tržní (= průměrný) výnos, pak tento nadvýnos nepoplyne do kapsy podílníků (investorů, střadatelů), neboť tvoří ekonomickou rentu správce, tedy funguje jako jakási odměna za jeho nadprůměrné schopnosti. Jinými slovy nadvýnos inkasuje správce, ale nedělí se o něj s investory.
To je z praktického hlediska pro běžného člověka patrně ta nejdůležitější informace: i kdyby můj fond vydělával soustavně víc, na nic víc si nepřijdu, protože si naúčtuje o to vyšší poplatek. Běžný, neinformovaný člověk (a to jsme prý skoro všichni) musí držet kapitalizačně vážené tržní portfolio a usilovat o co nejnižší náklady na správu takového portfolia. To je nejvýnosnější, byť nejnudnější způsob, jak se chovat na kapitálovém trhu.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

9. 8. 2013 13:18 | Bedřich

Stále je možno nacházet podceněné akcie, se kterými se vydělá, jakmile vznikne později o ně zájem. Například Telefonica SA, ČEZ, ThyssenKrupp, Banco Santander. Předevšim mít trpělivost léta čekat a jestli bude akcie v mínus, spokojit se s dividendami a neprodávat se ztrátou. Podcenění je nutno sledovat předevšim u poměrů P/S a P/B. Nebot akcie je levná i s P/E 1000, pokud má P/S 0,5 a P/B 0,5. Je však nutno kupovat dividendové akcie firem, které zvyšují zisk a tržbu. Nikdy nelze koupit akcie firmy směřující k bankrotu jak Nokia.
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stránka 2/2

2

Následující

Spočítejte si

Finanční rezerva

měsíců
%
měsíců

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Interaktivní grafiky

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Magdalena Souček

manažerka, Ernst & Young

Tomáš Březina

podnikatel, Best

Magdalena Souček
ÚSPĚŠNOST
50,00 %

z 2 duelů
×
Tomáš Březina
ÚSPĚŠNOST
66,67 %

z 3 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services