Finanční rezerva
Rozšířená verze kalkulačky
Další kalkulačky
Interaktivní grafiky
Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více
Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více
Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích
Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více
Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky
Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více
Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety
Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více
Doporučujeme
Přihlášení k newsletteru
Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.
Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.
Magdalena Souček
manažerka, Ernst & Young
Tomáš Březina
podnikatel, Best
50,00 %
z 2 duelů
66,67 %
z 3 duelů
Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů
Očima expertů: Akcie. Je trh vždycky ten nejchytřejší?
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
16. 8. 2013 20:55, Jaroslav Borovička
Pokud najdete dvě akcie s úplně stejnými výnosy (tedy takové, které v každém okamžiku a stavu vyplácejí stejně), ale které mají různé ceny, tak máte arbitráž, což je samozřejmě porušením EMH.
Vy ale máte na mysli slabší tvrzení - tedy dvě akcie, které mají stejnou rizikovost (měřenou třeba kovariancí s tržním výnosem), ale ne nutně identické výplaty v každém stavu a čase.
Tady vzniká otázka, co je to ta správná míra rizikovosti (úplně stejná, jako co je ten správný model). CAPM by vám řekl, že je to právě kovariance s tržním výnosem. Jenže my už dávno víme, že CAPM není dostatečný model.
Dnešní modely jsoy dynamické, které modelují rizikovost jako proměnlivou v čase, a také odlišnou pro výplaty v různých časových horizontech. A pokud je správně měřená míra rizikovosti takto dynamická, tak bude záviset i na diskontování v čase. Viz třeba častý argument rozlišující tzv. growth firms a value firms v tom, že growth firms mají vyšší růst dividend, a tedy vyplácejí relativně větší část dividend později, než value firms.
Pokud ale mají dvě akcie shodnou rizikovost (tu dynamickou, tedy vyhodnocenou tím opravdu správným ekonomickým modelem) a stejnou strukturu očekávaných výplat v čase, pak musí mít podle EMH stejné ocenění bez ohledu na použitou míru diskontování.
Shodou okolností na něčem úzce souvisejícím pracuju, tak si můžu udělat reklamu :-)
https://files.nyu.edu/jb4457/public/files/research/shock_elasticities_and_macro_asset_pricing.pdf
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
9. 8. 2013 13:18, Bedřich
Stále je možno nacházet podceněné akcie, se kterými se vydělá, jakmile vznikne později o ně zájem. Například Telefonica SA, ČEZ, ThyssenKrupp, Banco Santander. Předevšim mít trpělivost léta čekat a jestli bude akcie v mínus, spokojit se s dividendami a neprodávat se ztrátou. Podcenění je nutno sledovat předevšim u poměrů P/S a P/B. Nebot akcie je levná i s P/E 1000, pokud má P/S 0,5 a P/B 0,5. Je však nutno kupovat dividendové akcie firem, které zvyšují zisk a tržbu. Nikdy nelze koupit akcie firmy směřující k bankrotu jak Nokia.
Další příspěvky v diskuzi (celkem 29 komentářů)
12. 8. 2013 12:10 | Jarda
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 8. 2013 20:23 | Pavel Filip
Borovičkova interpretace je přesná: test modelu je zároveň testem tržní efektivity a naopak. Hezky o tom píše taky právník Petr Kuhn na svém blogu na aktuálně.cz.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 8. 2013 12:18 | Jarda
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 8. 2013 7:39 | Pavel Filip
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 8. 2013 6:30 | Pavel Filip
http://pinus-chicago.blogspot.cz/2009/03/pavel-kohout-nepochopeni-lucase-famy_8208.html
nebo
http://www.dimensional.com/famafrench/2010/03/my-life-in-finance.html
nebo
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/petr-kuhn.php?itemid=6080
(Pokud odkazy nebudou fungovat, napište mi na pavel-filip@seznam.cz, pošlu Vám je mailem.)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
10. 8. 2013 21:12 | Bouček Antonín
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
10. 8. 2013 16:56 | Jarda
Když nechcete platit za správu fondu, lze nakoupit akcie držené daným fondem přímo do svého ptf. Ušetří se sice za poplatky za správu, ale chtěl bych podotknout, že obchodování není jen o vhodném výběru akcií, ale hlavně o správném načasování.
Poplatky za obchodování lze opravdu ušetřit strategií kup a drž. To je ale vhodná strategie při růstovém trendu, v dnešní době nikoli.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
10. 8. 2013 10:55 | Pavel Filip
Bez ohledu na to, co si myslí vaši respondenti o efektivitě trhu, je zřejmé, že i kdyby existovali správci fondů, kteří dokáží vydělávat soustavně víc než tržní (= průměrný) výnos, pak tento nadvýnos nepoplyne do kapsy podílníků (investorů, střadatelů), neboť tvoří ekonomickou rentu správce, tedy funguje jako jakási odměna za jeho nadprůměrné schopnosti. Jinými slovy nadvýnos inkasuje správce, ale nedělí se o něj s investory.
To je z praktického hlediska pro běžného člověka patrně ta nejdůležitější informace: i kdyby můj fond vydělával soustavně víc, na nic víc si nepřijdu, protože si naúčtuje o to vyšší poplatek. Běžný, neinformovaný člověk (a to jsme prý skoro všichni) musí držet kapitalizačně vážené tržní portfolio a usilovat o co nejnižší náklady na správu takového portfolia. To je nejvýnosnější, byť nejnudnější způsob, jak se chovat na kapitálovém trhu.
9. 8. 2013 13:18 | Bedřich
Stránka 2/2
Následující