Diskuze: Srovnání: Hypotéka versus úvěr ze stavebního spoření

Laskavě si přečtěte reakci "22. 4. 2013 23:47 | Roman" a pak něco tady povídejte... Nezlobte se, ale Váš komentář je naprosto mimo. Zase někdo kdo rozumí jenom hypotéce...

Laskavě si přečtěte reakci "22. 4. 2013 23:47 | Roman" a pak něco tady povídejte... Nezlobte se ale Váš komentář je naprosto mimo.

Tak ono se skutečně musí srovnávat srovnatelné. Takže když vezmeme stavebko, tak řádné úvěry dnes tvoří pouhých 20% rozpůjčovaných peněz stavebních spořitelen, což je (pouhých) asi 55mld, zbytek jsou překlenováky, které jsou mnohem méně výhodné, než řádné úvěry. Jenže, na rozdíl od vcelku flexibilní hypotéky, kde si můžu volit spoustu parametrů (délku splácení, fix 0 – 30 let, mimořádné splátky, bezpoplatková hypo …) a jsem schopen ji získat v řádu několika týdnů, tak úvěr ze SS je běh na dlouhou trať. Je nutné získat hodnotící číslo, což trvá i v nejrychlejším případě roky. A o to déle, pokud se k řádnému úvěru chce člověk dostat nějakým smysluplným spořením (aby využil i spořící složku produktu, která už dnes není nic moc), když nejefektivnější úložka je pouhých 20tKč ročně. Tzn. i z tohoto pohledu třeba nemají vyšší úvěry přes SS žádný smysl – překlenováky vzhledem k dlouhé době plácení pouze úroků a řádné problematickým dosažením „zajímavé“ částky.
Celý systém SS je navíc sešněrován tarify, kde jsou provázány poplatky, úrokové sazby a délky splatnosti a délky spoření. Typicky např. nízký úrok ve fázi řádného úvěru znamená pomalejší náběh hodnotícího čísla (nižší koeficient) a delší spořící část, ale zato znamená zase kratší dobu splácení a vyšší splátku. Popř. je levnější úvěrový tarif spojen i s nižším úrokem na straně spořící. A takových „chytáků“ tam dle spořitelny a tarifu může být více. A to vše navíc dle podmínek, které člověk uzavřel klidně 10 let předtím, než se vůbec dostane k nároku na úvěr.
Takže ni není černobílé (a ani to tak z článku nevyznělo), vše je potřeba porovnat a zvážit. Ale rozhodně, pokud má někdo delší stavební spoření, založené v dobách příspěvku 4.500, popř. 3.000 Kč, je pak škoda na závěr nevyužít řádný úvěr.

A to, že současný systém je systémem bez peněz Vám nakukal kdo ?? Docela se bavím nad některými příspěvky "rádoby ekonomů". Jen pro Vaši informaci, už na začátku této, nazvěme ji třeba "finanční" krize, se banky, které zachraňovaly vlády jednotlivých zemí tím, že za finanční injekce skupovali podíly v těchto bankách, napakovaly nejen "levným", ale i obrovským kapitálem (aktiva), který získaly za nulový úrok, protože vlády chtěly aby se znovu rozhýbala kola, která pohání ekonomiku, a na kterém od té doby "sedí"... Na našem bankovním trhu je situace trochu jiná - třeba spořka má díky vkladům od půl republiky obrovský kapitál, který si může dovolit půjčit, ale proč půjčovat levněji lidem, když jsou schopni splácet i víc, a potažmo se tím okrádat o zisk..??

Fakt? Že by pan Trávníček byl debil nebo dělal debily z klientů?

Můžu vás ujistit, že už jste byl na konci.

Autorka zřejmě ráda napíše článek o čemkoli, čemu nerozumí.

Ano, díky skutečně jsme měli prohozené dva sloupce. Díky za upozornění.

Z článku: Podle Rostislava Trávníčka z Českomoravské stavební spořitelny se úvěry stavebních spořitelen s hypotékami, pokud jde o účel využití, překrývají jen asi ve čtvrtině případů.

Docela ZAVÁDĚJÍCÍ článek (dle mého objednávka některé z bank poskytující hypotéky) - včetně srovnávání hypotéky versus stavebka. Může mi autor, nebo kdokoliv vysvětlit jak chce srovnávat hypotéku s úrokovou sazbou fixovanou na 3 až 5 let, a stavebko, kde je (ve vetšině případů) fixace na celou dobu překlenovacího úvěru, a následně i toho tzv. "řádného" úvěru ??? Je to jako by jste chtěli srovnávat jablka a broskve. Dva různorodé prostředky, z nichž má každý své výhody, i nedostatky (rizika). Vždy záleží která výhoda, nebo riziko je pro člověka důležitější a dává jí přednost před dalšími. Pokud tady chce být někdo objektivní a srovnávat tyto dva různé produkty, nechť si nejdřív zajde do své stavební spořitelny a nechá si udělat model na svůj konkrétní případ financování, kde bude uvedeno RPSN (Roční Procentní Sazba Nákladů) Pak si zajděte do své banky a nechte si udělat model se stejnými základními parametry - to znamená, kromě výše úvěru i fixaci na stejnou dobu jako u stavebka tj. v průměru cca kolem 20ti let. Stěží se někde dostanete pod 4, možná ani pod 5%. A to si pak dejte do toho vašeho slavného srovnávače!!

Banka je "podnik" jako každý jiný. Funguje na principu toho, že jedněm spravuje vklady a druhým úvěry a mělo by to být ve vhodném poměru. Takže když chtějí vkladatelé více vybrat neměl by to být problém, ale když přijdou všichni najednou si vybrat - to položí každou banku (na kypru budou moci vyprávět). Jde spíše o to, že dnes se 99% nevyplatí střádat (úroky jsou nula nula nic) a naopak půjčování je "levné" - to je ta chyba. Ale nebojte se - to se dřív nebo později zboží jak domeček z karet...a doplatí na to střadatelé ne ti co si půjčili.

Současný systém je svět bez peněz. Ale to ví snad každý, že banky nemají tolik hotovosti. Takže ve skutečnosti opravdu půjčují peníze, které vlastně nemají a ještě na tom dobře vydělají. Jediný důvod proč je tam nechávat, je garance ČNB, která v případě pádu velké banky by byla pouze přáním.

Nejlepší je kombinace obou u Modré pyramidy. Hypotéka 3%, proti tomu stavební spoření 2%+státní příspěvek, možnost platit kdy chci kolik chci (jde pouze na jistinu) Toť má zkušenost. Ale je to čerstvé. Uvidíme za rok po zaúčtování.

Ještě nám napište, jak to funguje ve světě bez prachů. Začněte tou sympatickou paní v OPBH a přidejte veselou historku z uličního výboru.

Dále ukažte mi řádný úvěr na 35 let (viděl jsem nejvíc 23 let u M historického tarifu RSTS). Kdo by pak četl zbytek článku?

Dobrý den, pokud se nepletu, je chyba v článku v oné tabulce srovnávací - a to v sekci "předčasné splacení" a "podpora státu". Údaje o stavebním spoření máte prohozené mezi řádnám úvěem a překlenovacím úvěrem. Sankce za splacení bývá u překlenovacího úvěru. A dále státní podpora z naspořené částky také - neboť u řádného úvěru nic nespoříte. Dospořuje se pouze u překlenovacího úvěru.

Hezký den moji milí přátelé.
Tak jak to tedy funguje ve světě plném prachů. Banka je plná hlavně těch virtuálních, co se jednoduše tisknou jen vašem monitoru, když si otevřete svůj účet a podle požadované výše je neomezené množství z ničeho, resp. z uložených rezerv- vkladů. A jak už z jejího erudovaného podnikání každý pochopí, chce toto virtuální nic udávit - vyměnit za pasivum a aktivum s finančně totálně negramotným stádem volů a krav, co chtějí hrát 20, ale i 30 let trvající ruletu s nemovitostí, kterou ji předhodí jako návnadu - kořist = zástavu. No a pak hypotečníkovi začíná ono 20-30. leté ekonomické otroctví, zatímco banka se řehtá takovému tydýtovi 20-30let. No není lepší být tím kouzelníkem - bankou plnou bezcenných prachů nebo hypotečníkem - dokonalým otrokem, který bezceným prachům dal nejen pasivní hodnotu = zástavu , ale i aktivní hodnotu v podobě závazku platit poplatky, úroky, ale i pojištění?