Manželé dlužníků pozor, od ledna exekutor může k vaší mzdě i účtu!

Jsem manželkou OSVČ, který se ne vlastní vinou dostal do dluhů. Podniká od začátku 90. let v autodopravě, krátce v oboru nákup a prodej (distribuce potravinářského zboží - do malých obchodů - kde s velkým propadem skončil kolem roku 2000).Za celou dobu svého podnikání vždy jen čekal na peníze za své služby - nikoho z plátců nezajímaly doby splatnosti faktur - zkuste se soudit se zasilatelskou společností, pro kterou jezdíte, že platí dva měsíce po splatnosti faktury s předem stanovenou dvouměsíční splatností (tedy na peníze vynaložené a vydělané čekáte 4 měsíce). Samozřejmě ale mezitím potřebujete peníze - na naftu, na pojistky, silniční daň, mýtné,na platy řidičů, na živobytí - podotýkám že skromné. Nutně si půjčujete, protože vaše vydělané peníze jsou neustále někde na cestě. Dovolat se nemáte kde. Do toho vám dvě společnosti, pro které jste jezdil, prakticky současně zkrachují - ze den na den je vyhlášen konkurs - na cestě zůstane téměř 750 tisíc. Z prodeje majetku v konkursu na vás zůstane 60 tisíc. Mezitím jste začal fakturovat přes factooringvou společnost, která vydělává na tom, že má peníze, aby vám zaplatila hned a počkala na platbu ze strany skutečného plátce. Takže vy ty peníze, které vám měly přijít, ale kvůli konkursu plátce nikdy nepřijdou, vlastně máte teď na docela vysoký úrok půjčené... další dluhy mezitím vznikají - na zdravotním a sociálním pojištění, na naftě - dokud vám ještě dávali na fakturu. Vy to ale nemíníte vzdát, zakázky na dopravu jsou, ale podmínky jsou tvrdé, výkyvy cen nafty nejsou promítány do ceny dopravy za kilometr, ceny pohonných hmot si ale netroufají odhadnout ani nejzkušenější analytici, takže veškeré vaše finanční plány jsou vždycky stavěny jen na vodě. Dluhy splácíte, ale postupně - ne všechno se nedá zaplatit hned, všude narůstají penále, čas od času dojde i k exekuci - seženeme peníze na dluh a vysokou odměnu exekutorovi, který neudělal nic jiného, než že sestavil a poslal dopis, zaplatíme. Výkonu exekuce (nějakému zabavování majetku, kterého stejně moc nemáme, jsme se naštěstí prozatím vyhnuli). Jedinou jistotou je můj velmi slušný plat, pracuji často ale i 18 hodin denně, k tomu často i doma o víkendech a o dovolené. Na úhradu exekucí a nejhorších manželových dluhů jsem si vzala půjčky, které se mi zatím daří platit. Představa, že bych měla exekuci na účtu nebo dostala z platu jen nezabavitelnou částku, se od dnešního rána, kdy jsem se o nové zákonné úpravě dozvěděla, stává mou noční můrou. Nemám šperky, nemám kožichy, nikdy jsme neměli nové auto, nikdy jsme nebyli na zahraniční dovolené - a vlastně ani na tuzemské - můj manžel totiž od začátku 90. let žádnou dovolenou neměl.Zatím ještě máme náš domek, který jsme začali stavět koncem 80.let, ale "visí" na něm dluhy na fin. úřadě. Nad vodou nás drží to, že se přes všechny problémy máme i po 27 letech rádi a držíme při sobě. Takže nás, až skončíme pod mostem, může hřát vědomí, že se máme rádi - a taky tam asi bude tlačenice, takže se budeme zahřívat navzájem. Jseme pracovití, poctiví, nežijeme a nikdy jsem si nežili nad poměry, vychovali jsme k poctivosti a pracovitosti své děti - studují úspěšně VŠ a na studium si vydělávají samy, nedáváme jim ani korunu, protože na to nemáme.Myslím, že společnosti víc dáváme, než si od ní bereme. Řekněte, kde je nějaká spravedlnost???