Manuál chytrého seniora, maroda i alergika: Jak šetřit na lécích!

Leukeran má skutečně max. doplatek 1875 Kč za 25 tablet. Tak snad Vás potěší alespoň to, že celý tento doplatek je započitatelný, tj. počítá se do limitu 5000 Kč nebo 2500 Kč (podle věku). Částku nad limit Vám pojišťovna vrátí, takže Vaše výdaje jsou v tomto případě omezeny částkou 5000 Kč nebo 2500 Kč.

Od 1.6. t.r. se stala na našem trhu s léky neuvěřitelná věc. Cena jednoho léku, konkrétně jednoho cytostatika Leukeran, vzrostla ze dne na den o neuvěřitelných 2.000% (slovy dva tisíce) procent. Zatím co jedna lékovka o obsahu 25ti dražé stála pacienta ještě koncem koncem května 93,50 Kč, od 1. června t.r. musel pacienta na předpis v lékárně zaplatit neuvěřitelných 1,875,- Kč. Bez vysvětlení. Tato dávka při běžné spotřebě 3 ks draže za den vydrži maximálně 1 týden a jeden den. Vysvětlení změny žádné a dovolat se nikde nelze. Pacient tak musí při dlouhodobějším užívání tohoto léku zaplatit několik desítek tisíc V mém případě by tato částka do konce roku dělala 20.000,- Kč.

Rád bych vás upozornil na portál najdi-lekarnu.cz, který umožňuje vyhledávat zaměnitelné léky a lékové interakce. Pokud berete více léků najednou, doporučuji ověřit, že se neovlivňují.

Doplatky.eu umožňuje vyhledávání a srovnávání cen a doplatků léků v konkrétních lékárnách nebo pomůže najít náhradní léky bez doplatků na základě účinné látky.

1. Říkate "váš stát." Ano, je i můj, a předpokládám, že i váš. Takže vlastně náš.
2. Stát by distribuoval to, s čím by přišly výzkumné ústavy a instituce, které si ten (náš) stát platí. Ostatně jsem to popsal jasně. Není v pořádku, že stát zaplatí výzkum a vývoj, další, nejvýnosnější složka, výroba, distribuce a následný prodej, připadne soukromé firmě a potom si to stát zase přes své zdravotní pojišťovny kupuje zpět. Kromě pár nejzákladnějších a nejznámějších příkladů typu Paralen - kolik znáte léků, které se vyráběly ve stejné podobě jako dnes i před 30 lety? Postupně se vše mění a nahrazuje něčím novým, lepším. Takže takto plynule by se mohl zvyšovat podíl státem vyrobených a distribuovaných léčiv.

Až se bude někdo po volbách podivovat, proč dostali komunisti tolik hlasů, tak ať si zajde k doktorovi a do lékárny. Třeba pochopí.

Už zdaleka neplatí,že poplatek u lékaře se platí pouze v případě,že vám bude poskytnuto alespoň nějaké vyšetření.O poplatek si řeknou v ambulanci i tehdy,kdy je pouze vystaven recept na již dříve stanovenou diagnozu,aniž by lékař opakovaně cokoliv zjišťoval.Nekontrolovatelnost jen nahrává dalším nezdaněným příjmům,po čem Kalousek s Drákem jinde jedou s nevídanou vervou.Ve zdravotnictví Heger povýšil úplatky na zákonem chráněné jako minimum možného a rozšířil možnosti černých finančních toků o další tobogán.

No to je ale dost naivní - co by asi tak vyráběl a distribuoval ten váš stát? Ještě tak generika, ale ty asi tím hlavním finančním problémem nebudou. Nebo si myslíte, že patentové krytí léků je pro srandu a stát ho dodržovat nemusí?

Docela dobrý způsob jak ušetřit za léky je být zdravý.

jo

Nóó, zajímavé. Dnes to často vypadá tak, že ve státních nebo univerzitních ústavech mizerně placení výzkumní pracovníci dovedou do stádia testování nový preparát (náklady na výzkum platí stát), potom, protože výroba a distribuce (spolu se ziskem všech možných licencí a povolení vydávaných státem) je moc nákladná položka, nabídnou výsledky své práce soukromé firmě. Ta zaplatí na první pohled velkou sumu (která ovšem není zdaleka taková, jako náklady výzkumu a hlavně se nemůže ani rovnat s budoucími zisky), začne preparát vyrábět a komerčně prodávat. K tomu se domluví na proplácení často několikanásobně předraženého výsledku cizí práce s pojišťovnou (státní, jak jinak). A pak tady ministr zdravotnictví začne mluvit o privatizaci, protože soukromým firmám to jde prý lépe (přeloženo: mají zisk, a to veliký, na rozdíl od ztrátových státních institucí). Podle mě ukázka absurdity.
Já rozhodně nechci navrhovat nějaký socialismus, ale na druhou stranu, právě zdravotnictví, školství, obrana a budování základní dopravní infrastruktury by měli být stěžejní (a klidně jediné) funkce státu. To jsou věci, které si jednotlivec sám nezařídí a kde má řízení a plánování na úrovni státu smysl. Pokud by si stát ponechal (nebo dnes už vybudoval) kapacity pro výrobu a distribuci léčiv, ušetřil by. Argument, že soukromá firma funguje lépe a efektivněji, než stát (má větší zisk) by neměl být impulsem k privatizaci, ale k hledání cesty, jak fungování zefektivnit. Z principu by nikdy nemělo být státní zdravotnictví dražší, že soukromé, protože tomu státnímu nejde primárně o tvorbu zisku. Jde jen o efektivitu fungování. A o to by se měl ministr s vládou starat, a ne o privatizaci a své (s tím často související) kšefty.

Zajímavým způsobem ušetřit je (jako u všeho) nakupovat v zahraničí. Třeba v takovém Thajsku je v lékárnách podstatně větší výběr, léky často účinnější a za zlomek zdejších cen. Není výjimkou, že naprosto stejná věc stojí tady 10x tolik co tam. V podstatě není vůbec problém si takhle zaplatit letenku.

jo?

Dokud nebudou zavedeny jednotné ceny léků, nebo alespoň povinnost každé lékárny uvádět ceny léků na internetu, kde si tyto léky budete moci za uvedenou cenu zarezervovat, nemůžeme čekat zlepšení. Rada - obcházejte lékárny a ptejte se, je debilita.

A co má dělat chudák málo pohyblivý důchodce s jednou lékárnou vedle místního zdravotního střediska v obci s pár sty obyvatel a tam mají vždy jen jeden druh léku a i ten si musí kolikrát ještě objednat. Další nejbližší lékárna je sice jen 5km vzdálená, ale je stejně (ne)vybavená a bavíme se o špatně pohyblivém důchodci pro kterého vylézt schody do autobusu je na úrovni výkonů olympionika. Další lékarny jsou už ve vzdálenostech 20 a více kilometrů.

Jsem astmatik měl bych dvakrát denně brát léky a už 5 let neberu nic díky sportu jsem zdravý jak rybička :-)

Zdravotnictví u nás bude vždy předražené, pokud v něm bude působit profesní mafie jako dosud. Zatímco v civilizovaném světě jsou kartelové dohody o cenách zakázané, v našem zdravotnictví jsou dokonce povinné a profesními organizacemi zdravotníků prosazované dokonce do zákonů. Inzerování cen a prodeje léků na internetu, který v ostatních odvětvích pomáhá přiblížit dostupnost ceny spotřebitelům, se ve zdravotnictví bojí jako čert kříže a ministerstvo zdravotnictví jim k tomu sekunduje, místo toho aby povinně nařídilo lékárnám ceny léků na internetu zveřejňovat.Za rady, že staří a nemocní, kteří berou často i desítky léků mohou ušetřit tím, že budou obcházet lékárny, které mají lék nejlevnější, si rádci zaslouží nakopat do zadku.