Nečasova deka na české ekonomice

Nemám sice titul MBA, přesto mě neustále fascinují názory, že snaha o úspory, když je rozpočet státu každoročně v deficitu přes 100 mld Kč, je nesprávná. Lze diskutovat, zda se spoří na správných místech, ale dokud příjmy jsou menší než výdaje, vidím úspory jako správné. Jak by dopadla rodina, která by hospodařila stejně jako stát? Řekněme, že by za rok utratila o 40 000 Kč víc než měla příjmy. Nevadí, řekne si, půjčíme si, za rok vyděláme víc. Příští rok sice dopadne stejně, ale nevadí, půjčíme zase. A další roky znovu a znovu. U rodiny by to nakonec vyřešil exekutor, stát má ale na výběr: bankrot, znehodnocení peněz (inflace) nebo razantní úspory. Jsem přesvědčený, že nakonec dojde k inflačnímu řešení, a to nejen u nás, ale hlavně v rámci celé EU. Není to sice moc spravedlivé (dluhy zaplatí hlavně střadatelé a podílníci penzijních fondů), ale politicky je to schůdné - lidé chtějí více peněz, tak je dostanou. A někdo může i vydělat, především bankovní sektor.